Minulost

440 26 5
                                    

Jess

Proberu se, a u postele sedí mladá, hezká dívka ve zdravotnickém plášti, zapisující si, něco do desek.

Jakmile se pohnu, tak si mě všimne, odloží desky, a pomůže se mi posadit, ikdyž to nebyl můj původní záměr.

Když chvíli panuje ticho, promluví.
"Jsem Viki, Leova sestra, a taky tvůj hlavní ošetřující lékař."

Podá mi ruku.
"Jessie" a taky ji podám ruku. Ale, když ji chci, alespoň trochu zmáčknou, nejde to, tím jak jsem slabá.

"Vím, že se neznámé, ale mohla, by jsi mi prosím říct, celý příběh co se stalo." Chvíli váhám, ale nemám důvod lhát.

Říká, že je Leova sestra, tak pokud je to pravda stejnak, by ji to Leo řekl.

"Potom, co jsem strávila úplněk s Leem, tak na mě u hranic čekal bratr, se vzkazem, že mě hledá alfa. Tak jsem bez rozmýšlení, šla rovnou k němu. On mě pozval dál, a hned mě začal, tahat do postele." Začínají mi téct slzy, jen když na to pomyslím.

"Bránila jsem se, ale bylo to k ničemu, byl silnější a to o dost. Po chvíli jsem se přestala bránit, a už jsem se smířila se svým osudem. Když v tom přišla, moje záchrana." Posmrknu a už mi pomalu plynule tečou slzy.

"Když, už jsme byli v ložnici, a on mě vyslíkal. Někdo zaklepal, a řekla bych, že by to normálně ignoroval, ale toto ne. Ten někdo za dveřmi mu řekl mu, že přišla zpráva od špehů co má na nepřátelském území, který mu vyhlásilo nebo on jim válku. Já, už se v tom nevyznám." Zas posmrknu.

"On odešel, a řekl mi, abych si mezitím, v hlavě urovnala, kde je moje místo. Já využila toho, že odešel a utekla jsem oknem pryč. Jak jsem běžela tak jsem ve spěchu napsala Leovi SOS, ale ani nevím jestli se to odeslalo, protože mi spadl mobil a já neměla čas, se pro něj vrátit. Protože jsem slyšela, jak rozzuřenej Noah řve, aby mě našli, a přivedli nazpět." Už se, ani nesnažím skrýt slzy.

"A jakmile jsem se ohlidla, jak jsou ode mě daleko, tak jsem zakopla a spadla ze skály, pamatuji si, už jen pár ran do hlavy, a pak už si nepamatuji nic, do doby než jsem se probudila tady."

To už jsem se neudržela, a spustili se mi vodopády slz. Ona mě, obejme a já jí. Už jsem se uklidnila

"A proč jsi se neproměnila? To by jsi jim utekla."
"Chtěla jsem, ale nešlo to . Jako kdyby, se mi v hlavě vytvořil nějaký blok, a nešel odbloknout."

Usměje se
"Nevadí, hlavní je, že jsi tady v bezpečí." Pohladí mě, po mastných vlasech, pro změnu se zeptám zas já.
"Kde je vůbec Leo?" ona trošku ztuhne, ale hned se zas uvolní.

"Byl tady s tebou celou noc, a i dopoledne, tak jsme ho poslali, aby se trošku vyspal."
"Aha tak to jo."

Uvidí, že trošku posmutním. Tak mě hned snaží přivést na jiné myšlenky.
"Ale neboj, hned jak se probere tak ho pošlu za tebou." Usměje se a já přikývnu.

Ještě chvíli si povídáme a já pak usnu.

Viki

Chudinka malá. Musela, si toho prožít hodně. Zaslouží si odpočinek. S tím co mi říkal Dean tak si toho prožila strašně moc za dosti krátkou dobu.

Nevědomě jí pohladím po vlasech a usmějí se. Vypadá to, že bohyně Leovi vybrala dobře. A mě našla novou sestru.

Vždy jsem chtěla mladší sestru se kterou bych mohla chodila na nákupy, kosmetiky, probírat kluky atd.

Ale rodiče byli rádi, že i přes mámin zdravotní stav měli Lea. Nejdřív jsem neměla za to Lea ráda. Ale později jsem pochopila, výhody brášky. A tou hlavní byla ta, že jsem se nemusela stát alfou, a nebo můj partner.

City AlfyKde žijí příběhy. Začni objevovat