Bylo něco kolem šesté hodiny večerní když se konečně dostal domů. Unaveně sebou doslova hodil do postele. Už chtěl vytáhnou z přední kapsy džín svůj telefon a napsat jeho štěstí v lidské podobě, avšak náhle pod sebou něco ucítil. Vyhoupl se do sedu podíval se na co tak zvláštního si lehl. Byli to obálky. Očíslované obálky s nápisem. Dear Noah... ~Příběh může v některých lidech vyvolat smutek či podobné věci. Pokud něco takového nemáte rádi do čtení příběhu se radši ani nepouštějte ~