Byla noc a přesto, že by měla Hermiona dávno spát, ani náhodou nespala.Nemohla spát a myšlenky nad, kterými přemýšlela jí vůbec nepomáhali.Podívala se směrem kde mají spát její kamarádi a zase hlavu otočila zpátky.Co by za to dala teď hezky spát a mít nějaký úžasný sen.
Jenže ne!Ona prostě spát nebude a nebude.Pak, ale rázem otočila hlavu znovu zpátky k postelím svých přátel.
Zdálo se jí to nebo tam Harry s Ronem nebyli?
Náhle jakoby slyšela něco tam venku.
Na nic nečekala,vztala,přehodila přes sebe něco, aby jí nebyla zima a vydala se ven ze stanu.Ten zvuk mohli vydat právě její přátelé nebo možná nějaké zvíře, ale přes to udělala pár kroků ke stromům.Šla pořád dál a i když by to mohla být nějaká past a to by teda znamenalo, že je našli,spíš teda, že je chytili a ji ne,ona měla takový pocit, že se jí nic stát nemůže.Musela doufat v jediné a to v to, že buď nikdo venku nebude a pokud ano tak, že to nejsou Smrtijedi.
Rohlédla se po okolí a ani tehdy ji nepolil pocit strachu.Něco jí říkalo, že se doopravdy i, kdyby tu někdo byl bát nemusí.Ale stejně pro jistotu šla pomalu a v ruce držela hůlku, kterou si s sebou samozřejmě nezapomměla vzít.
Už byla někde u hranice jejich ochrany, když si náhle všimla postavy zahalené v černém a pokud v černém nebyla, tak byla taková tma, že to jinak nevypadalo.Stál k ní zády a proto si, když věděla že ji stejně neuvídí dovolila jít blíž.Bylo jasné, že to Ron ani Harry být nemůžou.
Kdyby se mohli vidět stála by mu teď už přímo za zády, jenže se náhle otočil a ona nemohla uvěřit svým očím.
Ustoupila o několik kroků dozadu.
Před ní stál Draco Malfoy.Ale co tu dělá?Stal se plnohodnotným
Smrtijedem a snaží se je taky najít nebo...se je třeba snaží varovat?To asi ne.Jak by je taky našel?A stejně je přece nemůže vidět, takže je blbost, aby věděl kam jde.I, když...pokud ji za tu dobu co byli spolu před tím než se stalo to všechno aspoň trochu poznal,
mohl by si domyslet kam jednou ze svých cest zamíří a jestli je to pravda a on takhle přemýšlel tak je tu ještě otázka jestli tu stojí v dobrém nebo špatném.
Po chvíli, která pro Hermionu byla snad věčnost se nebála přistoupit blíž k Dracovi.Kdyby právě mohl vidět přes štít zírali by si přímo do očí.
Mohla to být chvíle,pět minut, či klidně hodiny, ale znovu tam jen tak stáli a na chvíli to vypadalo, že ji zmijozel doopravdy vidí, což nemohla být pravda.
Přes to se mu po tak dlouhé době dívala do těch jeho bouřkových očí, které ji vždy tak zvláštním způsobem přitahovali.Mohla si konečně pořádně prohlédnout jeho tvář ve, které viděla únavu,bolest,možná i strach?
Prostě plno věcí, ale nejvíc ji zaujal celý jeho vzhled a jeho tvář mu v tom tedy dokonale pomáhala.
Vypadal vyčerpaně, od čeho a koho asi, že?A naprosto jinak než ho znala a pamatovala si.Ano, stále to byl ten její Draco, ale i styl chůze a dalších mnoho změn si za tu dobu stihla všimnout.Bylo jí ho prostě líto a tak ráda by teď prošla štítem a třeba ho i objala, ale co když se dal na stranu zla.Něco v ní sice říkalo, že tomu tak není a ona tomu věřila, ale....
Vlastně ani nevěděla proč to udělala, když jí tak moc chyběl a až teď zjistila jak moc.Jenže to udělala.Ze vteřiny na vteřinu se rozhodla otočit a odejít.
Na chvíli měla pocit jakokdyby za svými zády slyšela: ,,Kde tě mám hledat?"jenže jakmile se otočila odcházel i Draco.Bylo po všem.
Kdyby se teď rozhodla za ním jít bylo by pozdě a tak se s myšlenkami jen na tohoto člověka chtěla vrátit do stanu.
Jenže, když se chystala vlézt zpět přímo rychlostí blesku se otočila zase za jiným zvukem co vycházel z úplně jiné strany než přišla a rázem na to zaslechla Harryho hlas.
Rozběhla se k místu kde by mohli být a jakmile tam doběhla zůstala stát na místě.Ron právě zničil viteál, ale zahlédla i jakýsi oblak, který Ron ničil.Co to pro Merlina je?!
,,Kluci!Jste v pořádku?"přiběhla k nim.
,,Jojo,v pohodě."odpověděl jí Ron, ale stále se na ni díval takovým zvláštním pohledem.
,,Stalo se něco?"nemohla se nezeptat.
,,Ne, vše je v pořádku,Herm."usmál se na ni, ale Hermionu neuklidnil.Však jak by mohla být klidná, když jí kluci nechali ve stanu samotnou spát a sami šli rozbíjet viteály.
,,Já jen, že vypadáš bledě."
,,Vážně je vše v pořádku."odpověděl jí Ron a tím rozhovor ukončil.
Pak si Hermiona ovšem všimla jistého předmětu v Harryho ruce.
,,Harry...?Není to..."
,,Ano,Godrikův meč.Našli jsme ho teď před chvílí v jezeře.Nevím jak se tam dostal, ale musel nám ho někdo podstrčit."Hermiona se usmála.
Konečně mají něco co jim pomůže v rozbíjení dalších viteálů.
Nic už neřekli a všichni tři vrátili do stanu, kde se teda rozhodli, že už spát nepůjdou, protože by už ani neusli.
,,Je to prostě zvláštní."zaslechla Hermiona hned po ránu.Nakonec aspoň na chvíli musela usnout, když se probudila v posteli.Jen si nepamatovala, že by se rozhodla jít si lehnout.Ale nevadí.
,,O čem mluvíte?Co je zvláštní?"
zeptala se kluků, když se došla posadit vedle nich.
,,Heleme se.Dobré ráno."usmál se Ron a Hermiona mu pozdrav oplatila.
,,No..včera před tím co si nás našla se stalo něco co prostě nechápu.Ten meč jsme nenašli jen tak náhodou,někdo nám pomohl ho získat, což bych rád věděl kdo, ale to není nejdůležitější.
Zarazilo mě to jak to ten dotyčný udělal.Pomocí patrona nás k němu zavedl, ale....ten patron měl podobu toho jakého měla moje máma."dořekl Harry a Hermiona zůstala chvíli nehybně sedět na židli.To je, ale novinka!
,,Seš si jistý, Harry?"zeptala se opatrně.
,,Naprosto, Hermiono.Ron u toho byl,zavolal jsem ho a tebe jsme nebudili.Byla to prostě laň!"
,,Myslíš, že to má nějakou spojitost?Laň může mít prostě víc lidí."
,,To ano, ale myslím si, že to v tomto případě souvisí.Nevím jak,je blbost, aby to byla přímo máma, ale....Prostě nevím,rád bych na to přišel."odmlčel se.
,,Nemohla to přece být ne?"zeptal se po chvíli,ovšem otázka je jestli se nepsal jen tak do vzduchu.
,,Nevím Harry, ale není to pravděpodobné."řekla Hermiona a tím tak trochu celou debatu o lani pro dnešek ukončili.Určitě se o tom budou bavit nebo v souvislosti s tím něco dělat.
~
Sbalili si své věci,měli jich přece jen málo a pokud by bylo něco naobtíž, tak jsou přece kouzelníci!Konečně už se vydali zpět na tu jejich dobrodružnou cestu!
Jen tak si v klidu šli lesem, když zpoza stromů vyšli aspoň tři divní týpci,
lapkové.Harry,Ron a Hermiona na nic nečekali a dali se na úprk.
Museli jim utéct.
Hermiona za sebe pálila všechny možné kledby, které ji napadli a kluci nebyli pozadu.Pro jistotu seslala na Harryho, který se před ní čistou náhodou objevil, jedno z kouzel, které ji na poslední chvíli napadlo.
Harryho tvář se zkřivila a napuchla.
Za nějakou dobu to zmizí a do té doby ho nikdo, aspoň doufejme, nepozná.
Ještě než je od sebe, ale odtrhli zvládl Hermioně Harry něco vzkázat ohledně Voldemorta.
Byli obklíčeni,už neměli kam utéct a chytili je.
,,A jak říkají tobě,krásko?"zeptal se slizsky jeden z té bandy po tom co zjistil vymyšlená jména Harryho i Rona a přibližoval se k ní, jakoby si s ní chtěl každou chvílí pohrát.Což pokud chtěl tak neudělal.Jak by to vypadalo?Tady přede všema.Ovšem ani jeden pokud by jste to mohli soudit nevypadal nijak příjemně.
,,Penelopa Clearwaterová,poloviční krev."řekla téměř neslyšně.
,,Co budeme dělat,šéfe?"zeptal se jeden z nich.Ten nejslizčí snad ze všech,pravděpodobně jejich "šéf" mu odpověděl.
,,Tam kam musíme."řekl a dal pokyn k tomu, aby je kamsi táhli.Ovšem kam,to Hermiona nevěděla a když to zjistila nebyla zrovna nadšená.
K bráně si to jako vždy nakráčela monstrovsky Bellatrix Lestrangeová a tak jak to ona dělá zašeptala.
,,Heleme se,návštěva.Pojďte."
Vtáhli je na pozemky Manoru.
Bellatrix se samozřejmě vyptávala koho to chytli a když jí to samozřejmě řekli, moc se jí to nepozdávalo.Proto řekla něco z čeho se Hermioně stáhl žaludek.
,,Přivedem Draca."
Nevěděli co to přesně bylo za místnost,asi nějaká jídelna nebo tak, kam je zatáhli a hodlali vyslíchat.Už i Lucius s Narcissou v místnosti byli a jestli Bellatrix neplácala do vzduchu,
bylo jasné kdo tu ještě chybí.
Kromě hadího ksichta samozřejmě.
Vlastně, když neviděli jistě kdo doopravdy jsou, nemohli se je na nic ptát.Pokud by neměli ten meč, že?
,,Kde jste je našli?"ptala se Bellatrix těch tří.
,,V lese."odpověděl ten "hlavní" a Bella se nehezky zašklebila.
,,To mi asi prozatím stačí.Můžete jít."
,,Co naše odměna?"
,,Za co byste to prosím vás chtěli.Nic pořádného jste neodvedli."pronesla sladce a tím pádem i ironicky Bellatrix.
Těm, kteří je zajali se to samozřejmě nelíbilo, ale když to vypadalo, že trochu dostanou kledbou přes obličej, raději zmlkli a odešli.Pár minut na to se ovšem dveře otevřeli a Hermioně na chvíli srdce vynechalo pár úderů.....
Taak,je tu nová a po dlouhé době trošku delší kapitolka.Aspoň mi teda přijde, že je delší.😂
Teď bych měla začít trochu psát, protože mám předepsaných celkem málo kapitol a s takovou rozhodně Spolu do Vánoc nedopíšu😂🤣❤🥺😁Jinak doufám, že se vám kapitolka líbila a pokud na to zase nezapomenu tak novou kapitolu očekávejte v neděli někdy odpoledne asi🤷♀️🥰😉😁😀😅💖
Juli🖤 (1592 slov)