-Scott-
Beru Elaine do náruče a jdeme ke mně do pokoje.
"Takhle si mě neudobříš!" Namítá, když vstupujeme do pokoje.
"Já bych o jednom způsobu věděl. Vlastně jich je možná víc." Šklebím se na Ellie a ta se zasmála. Konečně. Dlouho naštvaná nevydrží.
"Už teď mám málo času! Navíc nacpat se do tohohle? Tak hubená nejsem Scotte." Zasmála se a ukazuje na šaty, který jsou připravený u zrcadla.
"Ale prosímtě, uvidíš a času je ještě dost." Posazuji Ellie na postel a dávám jí pusu, a potom další, znovu a znovu.
Mezi polibkama se smála, ale z ničeho nic přestala a zakoukala se na zeď se zarámovanými fotkami.
"To je ona." Propaluje pohledem fotku s Viv a já jí chytám za ruce.
"Ale já jsem tady, podívej se na mě. Tohleto je to, co bylo dřív. Na tý zdi je i Lucas, kterýho nechám hned, jak odejdeme sundat. Jestli si přeješ i jí, prosim. Ty ses dřív taky bavila s jinýma lidma, Elaine takhle to nemůžeš brát." Hladím jí po krku a ona si mě přitahuje za krk k sobě.
"Dobře, ale říkám to znovu. Ona se mi nelíbí, a něco mi na ní nesedí." Šeptá a dává mi dlouhou pusu.
Pokusil sem se nenápadně Ellie svym hrudníkem natlačit na postel, aby si lehla, ale ta to hned prokoukla a zasmála se.
"Jdu se oblékat, a ty taky."
"Hmmm jak chceš." Zvedám se a otevírám dveře, kde už čeká Darla.
Jelikož je to babičky nejzkušenější zaměstnankyně, tak pomůže Ellie do šatů.
"Věř mi, pomoc od někoho, kdo nemá takový svaly jako já, budeš potřebovat." Ellie se hned začala smát.
***
"Scotlande jsi si jist, že chceš řídit? Máme tu své řidiče." Znovu se mě ptá babička.
"Ne, děkuju babi. Už jste mě přemluvili, že nepojedu svým autem, ale jedním z vašich. Ale nenechám nikoho jinýho řídit, nemám to rád." Beru si klíčky od jednoho z dědových moc moc moc luxusních aut.
"Za chvíli jsem tady." Dávám Ellie pusu do vlasů a jdu do garáže.
Sebíhám do garáže, beru auto a přijíždím k hlavním dveřím. Vystupuji ven a otevírám ji dveře a ona se na mě směje.
"Jak galantní." Sedá si dovnitř na zadní sedačky a já za ní zavírám dveře.
Na takovýhle maličkosti tu má babička zaměstnance. Já ale nenechám nikoho, aby flirtoval s mojí přítelkyní a rád se o ní budu starat sám.
S Oliverovou pomocí si k nám nastoupila i Alex a hned vyjíždíme. Za námi jede auto s babičkou a dědou.
"Kam to vůbec jedeme?" Ptá se mě Ellie.
"Babči a dědovo dlouholetý známí mají asi 20 minut odtud nóbl restauraci. Vždycky tam k nim jezdíme, když s bráchou přijedeme." Objasňuje jí Alex.
"Ale jak už ses dnes mohla dozvědět, tak přijde i slečna Vivien!" Divně se Lex ušklíbla na Ellie a obě se zasmáli.
Po příjezdu došlo k menšímu seznamování s Ellie. Už jsme stihli sníst předkrm, ale u stolu to začíná být trochu ostřejší.
Babička se ptá Ellie někdy až na moc podivný otázky, ale ta se nenechává rozhodit a bez jedinýho náznaku překvapenosti ihned odpovídá.
Vivien by si se mnou furt nejradši povídala a Alex tu zrovna balí našich známých syna.
Je pravda, že dokud jsem nad tím nepřemýšlel, tak mi to divný nepřišlo. Že Vivien si furt chce povídat, je docela vlezlá a troufám si říct, že na Ellie trochu arogantní a nepříjemná. Je pravda, že ta se nenechá.
Ale mám radost z toho, že Ellie se o mě zajímá a zajímá ji, s kým se bavím, a kdo se mnou.
Jen musím tu mojí princeznu trochu víc hlídat, kvůli alkoholu. S Alex vypila dvě skleničky vína a tady už pije třetí. Nechci, aby se jí cokoliv stalo.
Sedíme podle babičky zasedacího pořádku. Takže já s dědou každý v jednom čele, vedle mě napravo Ellie, vedle ní Alex a na druhý straně zleva u mě Vivien.
Ellie má nohu přes nohu a tou volnější hladí moje lýtko.
"Scottie, tvoje babička neříkala, že máš přítelkyni." Znovu na mě mluví Vivien a já vidím Elaine, co bere skleničku s vínem do ruky.
Ruku se skleničkou jí nenápadně pokládám zpátky na stůl a ona ani neprotestuje, protože bedlivě sleduje Vivien, která sedí přímo naproti ní.
"Vivien, to jsem neřekla. Pouze jsem pronesla, že nevím, zda Scott přijede se svojí přítelkyní, pokud s ní ještě bude ve vztahu. Tedy jestli bude chtít, či ne." Opravuje jí ihned babička z druhé strany stolu od dědy a já se pousmál.
Před našimi prarodiči není dobrý lhát a vymýšlet si.
"Mimochodem Elaine, moc ti to sluší. A Scotlande musím uznat, že je velmi talentovaná a šikovná na koni. Doufám, že zítra ráno spolu znovu vyrazíme na vyjížďku." Mluví na nás babička a Ellie se zasmála.
"Moc ráda pojedu!" Krásně se směje a já jí sleduji.
"Co koukáš." Zasmála se, aniž by se na mě podívala. Nakláním se k Ellie a odhrnul jsem jí vlasy za ucho.
"Na koni ti to jde, jo?" Šeptám jí do ucha a ušklíbl sem se.
"Já vím, že oba myslíme pořád na to stejný. Ale mohl by ses aspoň u tvojí babičky krotit?!" Odpovídá mi potichu Ellie se smíchem, a pak mi dává jemnou pusu.
"A tobě to taky moc sluší. No ten oblek, a co teprve bez saka, ta košile." Šeptá zpátky a rukou mi od zápěstí přejela až k zátylku.
Ona mi to normálně vrací! Je stejnej úchylák, jako já!
"Neprovokuj." Dávám jí pusu na ucho a ruku na stehno, které jí trochu mačkám.
"Tak si nezačínej." Zavrněla mi do ucha zpátky. Mrcha jedna!
"Já ti to vrátim." Zasmál jsem se.
***
Po dvou hodinách už jsme všichni najedený, ale Ellie vypadá, že ztratí brzy trpělivost. Vivien si čím dál tim víc dovoluje, a Alex je už solidně opilá.
"Ale notaaaak, přeci bys mě neodmítnul." Směje se Viv, zatímco mi zase něco říká a Ellie opatrně pokládá svou skleničku.
"A dost, tohleto dál poslouchat nebudu. Ne, Scott by s tebou nešel nikam. Není to Scottie, ani nic podobnýho. A chceš se zeptat kdo já jsem že za něj můžu odpovídat? Jsem sakra jeho holka! Tak, jako on si může hlídat mě, tak já můžu jeho." Pronáší Ellie dost naštvaně.
"Nemáš žádný právo, za něj rozhodovat." Oponuje jí Viv.
Ellie už se nadechuje, ale já jí zastavil.
"Proč by nemohla, má mojí plnou důvěru. Pokud bude něco chtít říct za mě, nebo si vzít moje auto, tak ať to udělá. Takhle to u nás funguje Vivien." Odpovídám jí.
"Nepřeji si, aby ses s ním takhle bavila. A už vůbec mi to nepřijde vhodný flirtovat a už vůbec ne přede mnou." Odsekává Elaine a já jí chytám za ruku.
"Elaine, jsem moc ráda, že si toto řekla. Je dobře, že si hlídáš takovýmto způsobem mého vnuka. Vidím, že je s tebou šťastný a do lepších rukou se dostat nemohl. Za takovou krátkou chvíli vím, že jsi úžasná mladá dáma. Obě víme, že Scotland umí být někdy nepříjemný a svůj, ale jsem ráda, že je zrovna s tebou.
"Jsem moc ráda, že ještě někdo ví, jaký Scott umí být." Směje se Ellie společně s mojí babčou a já se mračím. Ellie z toho umí krásně vybruslit a zastřít to, jak je naštvaná - je naprosto úžasná.
"Budeš řídit zpátky?" Ellie mě propaluje pohledem a se zasmál.
"Měl jsem jednu skleničku." Ukázal jsem na dopitou sklenici od rumu.
"Scotlande, nechceš mi říct, že řídíš opilý. Nebo že si kdykoliv řídil opilý, a už vůbec ne s tvojí úžasnou slečnou!" Rozčiluje se babička a Ellie na mě podívala pohledem - já ti to říkala.
"Samozřejmě, že ne, babi."
"Ty babičce lžeš?" Pootáčí na mě Ellie hlavu a já se zasmál. Chceš si začínat?
"Kolikátou máš skleničku?" Zvedám jedno obočí a ona mě propaluje pohledem.
"Nezačínej si mrško, dostaneš přes zadek." Pošeptal jsem jí do ucha a k tomu jsem se zasmál.
Zpátky jsem musel nechat řídit dědovo řidiče, protože jsem pil a Ellie mě samozřejmě nenechala sednout za volant.
***
Už jsme v našem pokoji a po sprše, zatímco Ellie si furt myje obličej. Po několika dalších minutách konečně přišla a lehá si ke mně.
"No nazdar, fešáku." Nadzvedla se, aby mi dala pusu, ale namísto toho se bouchla do hlavy o čelo postele.
Oba jsme se začali nekontrolovaně smát a Ellie se drží za hlavu.
"Auuuuuu to je smrtelný zranění!" Směje se a do toho jí tečou slzy, jak se bouchla.
****
Cítím, jak se Ellie zvedá z postele a otáčím se na bok.
"Kampak." Trošku otevírám oči, abych na ní viděl.
"Jdu se jen napít." Pohladila mě po tváři a já hned upadám zpátky do spánku.
***
"Scotte, vstávej." Slyším svojí sestru a hned si sedám.
"Co je?" Beru si tepláky, jelikož spím nahej.
"Elaine není dobře. Potichu a nerozsvicej." Jdeme k Alex do pokoje, kde je Ellie v koupelně.
"Řekla, že jí jen není dobře. Nevím, zda to má z toho alkoholu. Několikrát už zvracela, dávala jsem jí i obklad ale nic jí nepomáhá. Nechtěla tě tahat z postele." Přicházíme do pokoje.
"Alex prosím, můžu se napít." Skuhrá Ellie z koupelny.
"Hele, ty moje hrdinko." Šeptám a dávám jí ruku na čelo.
"Ty máš spát." Šeptá nazpátek a já jí pohladil po vlasech.
"No bez tebe mi to nejde."
"Mně je hrozně špatně." Šeptá potichu.
"A necháš mě ti pomoct?" Jen beze slova přikývla a já si k ní sedám.
"Budu tu s tebou sedět, jo?"
Já osobně moc zvracení a takovýhle srandy nemám rád, ale nemůžu jí tady nechat samotnou. Ona by to pro mě taky udělala.
Vidím, jak jí padá hlava a zezadu jí podepírám.
"Pojď, půjdeme k nám ať může ségra spát a kdyby ti bylo špatně, tak mi hned řekneš." Beru jí do náruče a jdu do pokoje.
"Nevíš, z čeho to může být, Ellie?"
"Z alkoholu to není, měla jsem prášky a měla jsem čtyři skleničky. To není hodně, na tohleto." Skuhrá a já jí podepírám za zády.
"Mohla bych si prosím sednout kamkoliv jinam než do postele, je mi hrozný horko." Šeptá a já jí natahuju svojí mikinu přes hlavu a posazuju jí na balkón, do jednoho z křesel a sedám si naproti Ellie.
"Lepší?" Beru si její nohy na klín a hladím ji po nich.
Za tu dobu jsem stihl zjistit, že Ellie má ráda zimu - stejně, jako já.
"Mám radost, že si takhle rozumíš s babičkou a teď i s Alex." Sleduju jí a ona má hlavu opřenou o opěradlo a už spí.
"To bylo rychlý." Zasmál jsem se.