Byla sobota a to znamenalo jediné.
Studenti nemuseli jít na žádnou hodinu a mohli dělat cokoliv chtěli.
To platilo pro všechny, jen Hermiona stále trávila čas u knížek nebo pletení oblečení pro skřítky.
,,Herm,nemůžeš aspoň na chvíli zavřít tu knihu?Ráda bych si s tebou povídala."řekla na jejich pokoji s úsměvem Ginny, když opět viděla jak má Hermiona v ruce knihu a čte si.
,,No dobře, na chvíli by se to dalo."
zavtipkovala a sedla si k Ginny na postel.
,,Tak o čem chceš mluvit?"
pokračovala Hermiona.
,,No vlastně nevím, ale ty máš určitě něco co bys chtěla probrat."zasmála se Ginny.
,,A to jako co?"zeptala se s podezíravým pohledem.
,,Co třeba Ron?"
,,Co s ním?"
,,Už jste si to vyjasnili?"zeptala se Ginny své zaražené kamarádky.
,,A co?Že mě vyměnil za Levanduli?
To si asi vyjasňovat nemusíme.Já jsem vám říkala, že jsem ho chtěla poznat na ten večírek a to bylo vlastně vše.Moje věc, že jsem si od toho všeho...něco slibovala.To mi připomíná, že bych si měla koupit šaty, protože žádný nemám."změnila téma Hermiona a byla docela i ráda, že se k původnímu tématu Ginny už nevracela, i když věděla, že se jí na to někdy opět zeptá, jestli se stále s Ronem nebudou bavit.
,,Já šaty mám, ale klidně s tebou do Prasinek zajdu."řekla Ginny.
,,To bys byla hodná.Máš zítra čas?"
,,Jo, to můžu, sice mám jít do Prasinek s Deanem, ale na tebe si najdu čas vždycky."usmála se Ginny.
,,Díky,jsi nejlepší kamarádka na světě."rozesmála se naoplátku Hermiona a objala ji.Chvíli si ještě povídali než se Hermiona rozhodla se projít.
,,Promiň, Ginny, půjdu se na chvíli projít a pak možná zajdu do knihovny."
,,Jasně."usmála se Ginny a Hermiona opustila jejich pokoj.
Procházela chodbami Bradavic, že ani nevěděla jak dlouho se procházela a zamířila do knihovny.
,,Dobrý den."pozdravila paní Pinceovou a knihovnice se na ní usmála.
,,Ahoj, Hermiono."Hermiona zašla snad až do toho nejtemnějšího koutu knihovny.Ještě než se posadila,
si našla pár knih a až poté začala číst.Všechny knihy dočetla až tak po hodině.Chtěla se zvednout, když se lekla známého mužského hlasu.
,,No, Grangerová, zase v knihovně?Mám takový dojem, že už snad nejsi na své koleji, jen tady."smál se Malfoy, ale tentokrát jinak než ho Hermiona a všichni znali.Něco cítila z jeho hlasu, co nedokázala úplně rozpoznat.
,,Co chceš?A vůbec, ty a v knihovně? Zvláštní."ušklíbla se.Přišlo jí jeho chování prostě divné, tak si nelámala hlavu s tím, že po něm docela štěkla.
,,Nic jen jsem prostě šel do knihovny co je na tom?"
,,A žádné poznámky vůči mě nebudou?Co pak se to s tebou stalo?"mluvila Hermiona dál.
,,To tu jako nemůžu být?A jestli sis nevšimla teď jsem na tebe nenadával."
,,Vážně Malfoyi?To je snad poprvé, ale já věřím, že určitě něco brzy najdeš.
Třeba nějakou šmejdku,co?"zeptala se ho s ironií v hlase.
,,To je právě to.Já...chtěl bych se ti omluvit za celé ty roky."
,,Co tak najednou?"nedala se Hermiona.
,,Vím, že to bude trvat nebo mou omluvu vůbec nepříjmeš, ale chci tě požádat o odpuštění."Hermiona nevěděla jestli to má brát jako nějakou další nebezpečnou hru, ale on vypadal tak opravdově, že mu uvěřila.
,,A ještě než se mě zeptáš co se se mnou stalo tak ti musím říct, že ani sám nevím."dodal.
,,Tak to já taky ne."snažila se Hermiona zavtipkovat, ale moc se jí to v téhle chvíli nedařilo.
,,Tak co?Zkusíš mi odpustit?"zkusil se znovu zeptat Malfoy.
,,D-dobře, ale když řekněme, že ti odpustím.Mohla bych mít jednu otázku taky?"zeptala se na oplátku.
,,Jakou?"zeptal se.
,,Proč jsi tam tenkrát zůstal?Proč jsi neodešel nebo na mne zase nenadával?Pak jsi sice odešel, ale..vlastně jsi mi pomohl."
Draco se zamyslel a odpověl.Ani si nevšíml posledních Hermioniných slov co mu řekla.
,,Taky nevím.Ty jsi byla tak zkleslá, že jsem ti nic neslušného jako obvykle říct nedokázal a...zůstal s-stebou."
zakoktal se na konci své odpovědi.Hermiona se na Draca usmála a pak si vzala knihu, kterou právě dočetla.Šla ji uložit na místo kam patří.Draco ji následoval.I když si to neuvědomoval chtěl si s ní ještě promluvit.Hermiona došla k jedné polici a chtěla knihu poklidit jenže police byla příliš vysoko a nedosáhla tam.Kouzlem si ji přivolala s police, ale teď díky Malfoyovi ji nenapadlo, že by kouzlo mohla použít i teď a bohužel na to nepřišel, ani on.
Místo toho se zeptal.
,,Nechceš pomoct?"
,,Ne díky."opověděla mu a Draco se musel usmát.Když stála na špičkách a natahovala se s knihou, kterou chtěla dát na své místo byla tak...roztomilá?!Ne Draco,to ne!Už tě to přešlo!řval na něj v hlavě jeho hlas, ale i přes to si stoupl za Hermionu,nátáhl se a podal jí její vyvolenou knihu.Hermiona si od něj knihu vzala a otočila se.Nečekala, že by tohle mohl udělat i, když to zase tak zvláštní věc nebyla.Najednou jakoby pro ně svět neexistoval.Vpíjeli se navzájem do očí a nemohli se odtrhnout.V té chvíli naprosto zapomněli kdo před nimi stojí.
Všichni by řekli, že je to romantický okamžik, ale vyrušil je hlas.
,,Hermiono!"volala Ginny.
Hermiona si až teď uvědomila co se děje.Naposledy se na něho podívala a našla si skulinku, aby se mu vymanila.Pak se rychle rozešla dál od něho ke své kamarádce a doufala, že ho tu Ginny neuvidí.Zašla za roh a zmizela mu z dohledu.
Draco se za ní chvíli díval pak, ale knihovnu opustil.
,,Co potřebuješ Ginny?"zeptala se, ale asi stále vypadala nervózně, že se Ginny musela zeptat.
,,Jsi v pořádku,Hermiono?"
,,J-jo c-co b-by se mělo dít?"začala aniž by chtěla koktat.Sama se divila proč najednou mluví takhle.
,,Já nevím vypadáš zvláštně.Vážně ti nic není?Mě to říct přece můžeš.Jsme nejlepší kamarádky."
,,J-já vím, ale vážně se nic neděje."
snažila se vykroutit z téhle situace a naštěstí se Ginny už na nic neptala.Vždycky, když viděla, že se o něčem Hermiona nechce bavit už se většinou neptala a za to jí Herm byla vděčná.
,,Nechceš jít třeba na pokoj?Hledal tě Harry."řekla Ginny.
,,Dobře já..jen si vypůjčím knihu."
,,Ne ne Hermiono.Zase si chci s tebou povídat a to s nějakou další tvou knihou nepůjde."zasmála se Ginny.
,,No dobře,tak jdeme."povolila Hermiona a spolu se vydaly do Nebelvíru.
,,A vážně mi neřekneš co se ti stalo?"zkusila se ještě jednou zeptat Ginny.
,,Ne Ginny, promiň.Nechci se..o tom bavit."řekla Hermiona a její kamarádka ještě dodala.
,,Tak promiň.Nechtěla jsem na tebe naléhat."
,,To je dobrý Ginny.Já...možná ti to teda někdy řeknu, ale teď si nejsem jistá jestli jsem..připravená."
,,Chápu Herm a víš co mě napadlo?Můžeme do těch Prasinek zajít dneska?"
,,To by jsi byla hodná Ginny, ale neříkala si, že mě hledal Harry?"
,,To je pravda, ale říkal, že to nespěchá."
,,Radší za ním zajdu, ale neboj do těch Prasinek dneska ještě můžeme."
usmála se na Ginny a pokračovaly do Nebelvíru kde našly i Harryho.
,,Ahoj Harry."pozdravila Hermiona.
,,Ahoj.To je dost, že jdete.Ron mě už vážně štve.Furt mluví o Levanduli.Už se to nedá vydržet."nad jeho slovy se Ginny zasmála.
,,Harry,nechceš jít s náma do Prasinek?Jdu si sice koupit šaty, ale byly bychom rády kdyby jsi šel."řekla Hermiona.
,,Ne díky Herm.Já zůstanu tady."
,,A Harry,Ginny říkala, že si se mnou chtěl mluvit."
,,To jo Herm, ale už jsem to vyřešil.Už je to v pořádku.
,,Tak dobře.Jak příjdeme tak můžeme jít do společenky si povídat." navrhla Hermiona.
,,Fajn."odpověděl a Hermiona s Ginny si zašly pro věci.
Procházely mnoha obchody, ale Hermiona stále ještě nenašla ty správné šaty.
,,Tyhle jsou krásné."ukázala Ginny na krásné fialové šaty.
,,To jsou, ale..."podívala se na cenovku. ,,moc drahé.Mě budou stačit jen obyčejné šaty."řekla a šla se dívat po jiných.Po chvíli své kamarádce, ale Hermiona řekla.
,,Nepůjdeme na chvíli do jiného obchodu?Myslím úplně jinam než do obchodů s šatama.Chodíme tu už hrozně dlouho a mě už to nebaví."
,,Klidně můžeme.Za prvé půjdeme
na něco sladkého.Mám hroznou chuť aspoň třeba na lízátko a pak můžeme zajít ke Třem košťatům."řekla Ginny.
,,To je dobrý nápad Ginn, ale ještě bych se ráda podívala do Kaňourů jestli nemají nějakou novou knihu."
,,Ach jo, Hermi.Ty jsi vážně knihomolka."smála se Ginny a Hermiona se jen ušklíbla.
,,Ale jo.Tam bychom taky zajít mohly."dodala ještě Ginny.
Nakonec se, ale obě jako první šly podívat do obchodu s věcmi na famfrpál kvůli Ginny.Když už byly v Prasinkách chtěla se jen podívat na vybavení, které by si mohla koupit.
Samozřejmě, že na nové koště a jiné vybavení neměla, ale podívat se mohla.
Poté zamířili na něco sladkého.Obě si koupily zmrzlinu a jahodové lízátko.
Chtěly aspoň na chvíli si vzpomenout na svoje dětství, když do Bradavic přijeli poprvé nebo jen na zážitky z minulých ročníků.Sedly si na lavičku a začaly si znovu povídat.Po dvaceti minutách se zvedly a vydaly se ulicí ke Třem košťatům.Procházely kolem jednoho krámku, když ze dveří vyšel Dean.
,,Ahoj."řekl směrem k oboum dívkám a objal Ginny.
,,Ahoj.Co tady děláš?Neříkal jsi mi, že dneska půjdeš do Prasinek."řekla Ginny.
,,Já vím neplánoval jsem to.Jen jsem se sem chtěl jít podívat a potkal vás."
,,Aha."utrousila Ginny.Hermiona je zatím jen tak sledovala a nic neříkala.
,,Ginny já...když už tu jsi nechtěla bys zajít třeba ke Košťatům,někam se společně kouknout nebo se jen tak projít?"zeptal se Dean a Ginny mu odpověděla.
,,No víš...My musíme s Herm koupit nějaké ty šaty na ten večírek a tak.Promiň."
Hermiona se na oba podívala a usmála se.
,,To je dobrý Ginny.Nakoupit šaty si zvládnu sama.Klidně jdi.Uvidíme se v Bradavicích."Ginny se na ni smutně podívala.
,,Vážně ti to nevadí?"zeptala se.
,,Ne Ginn.Jdi."usmála se znovu.
,,Díky."oplatila jí úsměv a společně se rozloučily.
Hermiona už, ani nechtěla jít ke Košťatům a tak zamířila snad do posledního obchodu kde mohla šaty koupit.O žádném dalším nevěděla.
Vešla do obchodu a šla se podívat po různých šatech.Zalíbily se jí takové červené, ale nakonec jí přišly znovu příliš drahé takže si je nekoupila.
Zalíbilo se jí plno šatů, ale když znovu procházela regály spadl jí pohled na nádherně růžové šaty tak po kolena.
Hned na první pohled se jí zalíbily a ona si je okamžitě šla vyzkoušet.
Byly perfektní a stály i rozumnou cenu takže si je koupila a teď už mohla chodit kam chtěla.Docela rychle si bez pomoci Ginny šaty našla a v to už, ani nedoufala.Okamžitě ji napadlo ještě jedno místo.
Knihkupectví nebylo zase až tak daleko a Hermiona, když už měla koupeny šaty se vydala ulicemi právě k tomuto obchodu.
Otevřela se zvonkem dveře Krucanků a kaňourů a vešla do uličky kde se domnívala, že by ji nějaká kniha mohla zajímat.Pohled ji spočinul na nějakém románu.Hned ji vytáhla a začala si ji prohlížet.Měla zelený obal a Hermiona věděla, že tuhle knihu chce a i..potřebuje.Už ji nebavilo číst stále to stejné.Najednou se před ní znovu objevil on.Ten, kterého teď vážně vidět nechtěla.
,,Ahoj Grangerová."zasmál se Malfoy stejně jako, když se poslední dobou potkávali a Hermiona nevěděla co má jaksi udělat.Nejraději by mu dala do nosu stejně jako ve třetím ročníku akorát teď za to co udělal v té knihovně.V té knihovně mu řekla, že pomoc nepotřebuje i když si byla vědoma, že ano.Od něj, ale nic v žádném případě nechtěla a on ji prostě jednoduše zvedl a na její odpověď na poslední otázku trošku zapomněl.Byla na něj naštvaná, ale líbilo se jí ztrácet se v těch šedomodrých očí.
Počkat!Dost Hermiono!Přestaň!Je to Malfoy.Jak můžeš takhle přemýšlet?!Nemá nádherné očí Hermiono!
,,Co tu děláš Malfoyi?"řekla trochu prudce, když konečně přestala být se svými myšlenkami.
,,To si nemůžu přijít koupit knihu?"
zašklebil se, ale Hermiona se nedala a znovu položila další otázku.
,,Vážně,Malfoyi?Notak,co tu děláš?Ty,veliký ušlechtilý Malfoy si jde koupit knihu?"ptala se ho ironicky.
,,Určitě to má nějaký záměr.Tak teď, ale jaký?Máte na nás nebo na mě něco přichystané?Nějakou parádní hru?"pokračovala poněkud hrubě.
Draco se zarazil.Skutečně sem nešel jen tak nýbrž...kvůli ní.Viděl ji jak sem šla a proto i když si nafackovával šel za ní.Nevěděl jestli s ní chce mluvit což se nepovedlo, ale stačilo mu ji jen vidět.
To, ale proč je tady jí samozřejmě říct nemohl a jen zareagoval.
,,Ne to ne.Nic takovýho v plánu nemám a navíc jestli si vzpomínáš ptal jsem se jestli by si mi odpustila."
Hermiona zůstala stát.Ano trochu se zarazila nad tím, že by Malfoy dodržel jejich dohodu, ale...potěšil ji.
,,No, ale jak teda chceš pokud jsme se...usmířili chovat s tvými přátelíčky ke mě i když doufá, že to bylomyšleno i pro mé kamarády.Pochybuju, že jak u tebe budou stát se mi budeš omlouvat nebo jim prostě říkat ať nás nechají.
,,To...nech na mě.Nějak to vymyslím."
řekl Draco i když si svými slovy nebyl jistý.Měla pravdu.Co by měl udělat, když její partu s...Potterem potká, když bude on poblíž například s Crabbem a Goylem.Bude muset se k ní možná k nim chovat hnusně a to kdyby věděla jeho rodina by ho zabili, protože jim už nechtěl jim už ubližovat.
Je pravda, že nejvíc nechtěl ublížit Grangerové.Pottera a ostatní příliš neřešil, ale on už nebyl ten spratek Malfoy.Neměl v mnoha věcech na výběr a právě to mu právě teď otevřelo oči.Ano, možná pomáhala i jistá Nebelvírka, ale to si v tuhle chvíli nechtěl přiznávat.
,,No já víš..musím zaplatit za tuto knihu a pak se vrátím do Bradavic."řekla Hermiona, když se chvíli navzájem dívali do očí.
Tyhle situace se jim začaly od toho incidentu v knihovně dít docela často.
Jen zachytili pohled druhého a už si hleděli navzájem do očí.
Hermiona se otočila a mířila k pokladně zatímco Draco stál stále na stejném místě.Když dívka vycházela z obchodu se ještě podívala na Zmijozela a pak se vydala ulicemi pryč.Draco chvíli stál stále na tom stejném místě a pak ho napadla znovu další úžasná věc.Konečně vyšel taky z krámku a vydal se stejným směrem jako Nebelvírka.Měl v úmyslu ji dohnat a taky, že se mu to povedlo.Hermiona šla po cestě a vůbec si někoho za sebou nevšimla.
Byla z dnešního "nákupu" celkem spokojená a už se těšila na Ginny jak ji povypráví jak se měla ona.Kam s Deanem zašli a podobné věci.
Sice byla nuda sama chodit po obchodech, ale nějak to zvládla.
Proto, když měla to hlavní proč sem přišla už se moc nezdržovala se dívat kromě knihkupectví jinam.Jen tak šla když si konečně něco uvědomila a otočila se.
,,Jsi vázně vtipný Malfoyi.Jako by ti nestačilo, že mě poslední dobou pronásleduješ úplně všude."řekla Hermiona s pohledem na Dracovi.
,,Já, že tě sleduju Grangerová?!To ani náhodou.To spíš tak ty."
,,Ach jo.S tebou se nedá normálně bavit.Pořád jsi ten arogantní Malfoy."řekla Hermiona a rázem toho litovala.
,,Co si to řekla Grangerová?!"
,,Já-já nic."
,,Nic?!Chceš mi řict, že si nic z toho právě neřekla?!"zvýšil na ni hlas, ale jinak než to normálně Zmijozel dělal a Hermiona nevěděla přesně proč.
,,Já-já."začala znovu Hermiona a u toho se dívala jestli je někdo nevidí.
Naštěstí se zdálo, že nikdo na blízku není.No naštěstí.Hermiona netušila co má Malfoy v plánu a začínala se trochu bát.
,,O co ti vlastně jde Malfoyi?"
snažila se svůj strach zakrýt co stále šli.A právě se blížili k místu kde Hermiona s Harrym a Ronem viděli Katie pod kledbou od náhrdelníku.
,,Mně nejde o nic Grangerová.Zato ty v mé přítomnosti jdi taková nejistá."
smál se Malfoy.
,,Já?!Co tím chceš naznačit?"zeptala se.
,,Ale vůbec nic Grangerová."smál se dál.
,,Jo a kde jsme to přestali.Už vím tak jak se obhájíš."pokračoval.
,,Jak se já obhájím?!To vážně Malfoyi?!Je to pravda a když si to nechceš přiznat tak si větší poleno než vypadáš a to jsem tě teď nazvala docela hezky."zvýšila Hermiona hlas.
,,To odvoláš,Grangerová."
,,A co když ne.Co uděláš?Budu zase šmejdka?!To toho teda uděláš hodně.Už se bojím."
,,Chceš to vidět?Klidně ti to ukážu."
,,Po-po-počkej.Co máš v plánu."začala se ho ptát, když se k ní začal nenápadně přibližovat.On, ale neodpovídal jen stále šel blíž a blíž než stál přímo u ní.Pousmál se a šept jí do ucha.
,,Ale vůbec nic,Grangerová."
Hermiona se pod jeho dechem aniž by chtěla otřásla.Ne, že by jí to bylo nepříjemné,jí se to tak trochu...líbilo?!
Ne Hermiono,dost!Přestaň tohle dělat.
Je to Malfoy.Zase něco chystá a ty se chováš jak kdybysi mu uvěřila!
začala znovu na sebe řvát v hlavě, ale jen co se na něj podívala, když stál znovu před ní nemohla se odtrhnout od jeho očí.
,,J-já-já...už..musím jít."vykoktala, když se vrátila do reality.
,,Ne musíš se ještě obhájit."
,,Aha tak to přeji hodně štěstí."zasmála se a utíkala po cestičce dál.A Draco než se vydal za ní ještě po ní zavolal.
,,To nebude problém."
Oba běželi po cestě než konečně spatřili hrad.Tam se Hermiona pro jistotu zastavila a i když to nechápala počkala na Malfoye.
,,Tak si mě nedohnal."zasmála se.
,,Neboj Grangerová.Stejně to budeš muset odvolat, protože jinak tě budu otravovat."řekl Draco a Hermioně nemohl uniknout tón jeho hlasu.
,,A já říkám, že je to pravda."
odpověděla a společně došli k hradu.
,,Tak se měj."řekla Hermiona když stáli před bránou a poté ho tam jen tak nechala stát.
Ahoj.Tak je tu další kapitola.Ano,je trochu delší než ty první.No oproti všem vážně dlouhá a nejsem si jistá jestli, když je takhle dlouhá vás bude bavit.Vůbec jsem to nečekala, ale tahle kapitola mi vylezla téměř na tři tisíce slov.Konečně je, ale aspoň posun ve vztahu mezi Hermionou a Dracem.(aspoň trochu😁😂)Měla jsem to naplánováno trošičku jinak, ale i tak jak kapitola skončila není úplně nejhorší a docela se mi to líbí.Tuhle kapitolu jsem psala dlouho takže, když najdete velký chyby tak se omlouvám.Stále se opakuju, ale doufám, že vás tenhle nápad na Dramione zaujal nebo že vás aspoň trošičku baví.
Juli💕 (2966 slov)