Celou noc jsem nespala. Nejprve jsem nepřetržitě brečela, a když jsem konečně usnula z vyčerpání, jedna noční můra střídala druhou. Zdálo se mi o tom, jak moje máma zemřela, potom se mi zdálo o Thomasovi, který leží v nemocnici, a já mu nemohu nijak pomoc, a nakonec se mi zdálo o Ethanovi, který jen tak odešel. Když se probudím, do školy mám sice spoustu času, nicméně se rozhodnu, že na tu exkurzi vážně kašlu. A to mám muzea ráda. Protáhnu si záda a pomalým krokem se přemístím do koupelny. Do zrcadla se pro jistotu ani nepodívám, je mi jasné, co bych viděla. Rozcuchané vlasy, opuchlé oči a kruhy pod očima. Místo toho si sundám pyžamo, které jsem si včera oblékla obráceně a dám ho do koše na špinavé prádlo. Rychle si vlezu do sprchy, nechám na sebe dopadat kapky vlažné vody a chvíli jen tak nečině stojím. Umyju si vlasy a vydrhnu celé tělo. Zabalím se do osušky a opatrně ze sprchy vylezu, nechci uklouznout a ránou tak probudit otce. Mokré vlasy si rozčešu a nechám je tak, jak jsou. Když se převlíknu do tepláků a svetru, můj žaludek se začne dožadovat pozornosti. Potichu otevřu dveře a opatrně se vydám dolů do kuchyně.
Jakákoliv opatrnost je úplně marná, v dolním patře se pohybuje několik cizích lidí. Při bližším prozkoumání zjistím, že se jedná o uklízečky, které najal otec, aby uklidily tu spoušť, co tu po včerejšku zůstala. V kuchyni narazím na otce, který něco vyřizuje s jednou z uklízeček. „Dobré ráno." pozdraví mě. Neodpovím, pouze přejdu k lednici, ze které vyndám pomerančový džus. Naliju si džus do sklenice, sednu si na barovou stoličku a dlouze se napiju. Otec pošle uklízečku pryč a postaví se naproti mně. Tmavé kruhy pod očima o něm prozrazují, že i on neměl klidnou noc. „Dnes nejdeš do školy." řekne a mě zaskočí džus. Tak tímhle mě dokonale překvapí. „Smím se zeptat na důvod?" zeptám se a odvrátím od něho pohled. „Musím se vrátit zpět za Thomasem." „A?" nechápavě se na něho podívám. „Samotnou tě tady už nenechám." „Takže? Zavřeš mě někam do věže?" ušklíbnu se a seskočím ze židličky. „Ovšem že ne. Půjdeš bydlet k Jasmine, ta se o tebe postará, už jsem to domluvil." oznámí mi a já prudce zavrtím hlavou. „Tak to v žádném případě." „Nediskutuj. Padej si sbalit věci." sykne a rychle odejde z kuchyně.
Ze skříně vytáhnu velkou, černou sportovní tašku a začnu do ní házet veškeré věci, které mi přijdou pod ruku. Uniformu vložím do plastového pytle a odejdu do koupelny zabalit hygienické pomůcky. Ve chvíli, kdy si prohlížím fotku mámy, vtrhne do pokoje bez zaklepání otec. S úlekem vrátím fotografii zpět na své místo a poodejdu o kus dál. „Potřebuješ něco?" vyhrknu rychle a zabalím ještě několik drobností na vrch tašky. „Přišel jsem se zeptat, jestli už máš sbaleno. Budu pryč nanejvýš pět dní." „Dobře." přikývnu a zadívám se na dveře. Myslela jsem, že otec ihned odejde, ale on pohledem hypnotizuje máminu fotografii. Když k ní přejde, zmocní se mě nervózní pocit. Otec si vezme fotografii do ruky a chvíli si ji se smutným úsměvem jen tak prohlíží. Potom ji položí zpátky a odkašle si: „Mimochodem, s Ethanem se už nikdy neuvidíš." „Cože?" vykřiknu a založím si ruce na hrudi. „Zakazuju ti se s ním dál vídat, Melisso." odpoví prostě a já zalapám po dechu. „Nemůžeš mi to zakázat." „Ale můžu." řekne, vezme mou tašku a odejde s ní pryč.
Před domem na nás čeká limuzína, kterou poslala Jasmine. Řidič ochotně převezme má zavazadla a odloží je do kufru. Potom mi galantně otevře dveře a zavře je až poté, co do limuzíny nastoupí i můj otec. Schválně si sednu co nejdál od něho a do uší si vložím sluchátka. Otec na mě mluví, ale já ho nevnímám. Po chvíli to můj otec vzdá a přesedne si vedle mě. Z levého ucha mi vyndá jedno sluchátko, což mě donutí vyndat si i to druhé a věnovat mu pozornost. Povzdechne si a otcovsky mě obejme okolo ramen. „Dělám to pro tvoje dobro." „Ne, neděláš. Děláš to jen a jen pro své dobro." prsknu a jeho ruku ze sebe setřesu. „Melisso, Ethan není ten pravý kluk pro tebe." „A to víš jak?" odfrknu si a podívám se na něho. Zadívá se mi do očí a pak se jemně usměje: „Protože jsi stejná jako tvoje máma. A ta se taky zamilovala do toho nepravého."