Věnování= Všem mým čtenářkám! Děkuju moc! Hrozně moc!
Tu písničku uprostřed si opravdu pusťte. K příběhu se hodí a je nádherná!<3
Enjoy this part!
Usmály jsme se na všechny a pak se posadily vedle sebe.
Já vím, byl to divný zvyk, ale u nás už to bylo normální.
Zazvonil zvonek a Zayn vstal a šel otevřít.
"Ahoj vespolek." pozdravil Harry.
Měl na sobě obyčejný oblek.
Usadil se vedle Nialla, který seděl vedle mě.
"Tak, dnes se bude podávat vynikající jídlo." usmála se Soph na El.
"Moment,..Ještě než začneme jíst, ráda bych něco řekla." zvedla jsem se od stolu a podívala jsem se na Nialla.
Přikývl.
"Chtěla jsem říct, že..To dítě je Niallovo."
Všichni začali tleskat. Až na Harryho.
Když jsem dojela až k jeho očím, ztuhla jsem.
Dívali se na mě tak chladně a nebezpečně.
"Jaké dítě?" zeptal se a vypadal, že za chvilku vybuchne.
"Já..Já jsem těhotná." vykoktala jsem a Harry se zvedl od stolu.
"Cože?" řekl naštvaně.
"Prostě mám dítě s Niallem! Co je na tom k nepochopení?" zeptala jsem se znovu, ale už jsem zvyšovala hlas.
"Víš co jsi? Jsi děvka, Lily! Nejdřív si užíváš se mnou. Pak odejdu a hned si začneš užívat s Niallem! Dokonce s ním máš i dítě! Pane Bože..Jak jsem mohl věřit, že dnes budeš jiná.." řekl, ale už to řekl smutně.
"Zrovna ty mi něco říkej! Odejdeš si, necháš mi na starost Darcy? To je vážně naprosto gentlmanský! Ano, když si odešel. Chtěl jsi to tak sám." řekla jsem a zase jsem pomalu snížila hlas a sedla si na židli.
Eleanor se na mé podívala a já kývla. Odvedli spolu s Louim a Pezz Darcy do pokojíčku.
"Ne nechtěl! Nedala jsi mi chvilku na vysvětlení! Byla to jen jedna noc!"
"Možná pro tebe to znamená jedna noc, ale pro mě to znamená porušení lásky, Harry. Už.. Nech mě už prosím být. Měl bys už jít." vydechla jsem a podívala se do jeho smaragdových očí. Teď ale byly zeleno-červené a dole se hromadily slzy.
"Měla bys vědět.., že jsem tě nikdy nepřestal milovat. Myslel jsem si to, ale zmýlil jsem se." řekl, sklopil hlavu a po jeho tváři se skutálela první slza.
"Harry.." vydechla jsem.
"Je to tak. Měj se." řekl a pomalu odcházel ke dveřím.
"Pane Bože!" zakřičela jsem a vyběhla co nejrychleji schody nahoru a zamkla se v koupelně.
Tam jsem sebou škubala a brečela. Nešlo to zastavit. Nechápala jsem co se tady děje.
Nevím co to má znamenat. Miluju Harryho? Nebo miluju Nialla? Zešílím z toho! Nechápu to! Proč? Proč zrovna já? Co jsem kde udělala špatně?
Myslela jsem si, že Nialla miluju.
Ale asi ne..
Po všech Harryho slovech si připadám, jako kdybych nevěděla, koho si vybrat.
Miluju Nialla, ale nevím jestli bych ho dokázala brát jako mého přítele.
Asi.. Nerada si to připouštím, ale.. miluju Harryho.
Asi ano. Nevím proč, nevím jak, ale miluju ho.
Hm, to je vážně super.
Jak to asi řeknu Niallovi? To si zase vyslechnu. Za tenhle měsíc brečím snad víc, než za celý svůj život. Jediný, co jsem teď potřebovala, byla Darcy. Stačilo se mi na ní podívat a hned mi bylo líp.
H A R R Y
Odešel jsem z baráku k autu.
"Do prdele!" zakřičel jsem a bouchnul pěstí do mého Range Rovera.
"Nebouchej do toho auta, chuligáne!" zakřičela na mě nějaká babička.
"To je moje kára." odseknul jsem a smutně se na ní podíval.
Přikývla a šla dál.
Začalo pršet. Znovu.
"Nenávidím tenhle svět!" zakřičel jsem a nasedl do auta.
Jel jsem za Daisy. Musel jsem jí říct, že už ji nemiluju, ale až zítra. Nemám kde spát.
Dojel jsem až domů. Nastoupil jsem do výtahu a dojel až do 13 patra.
"Ahoj Daisy." pozdravil jsem ji a povzdychnul si.
"Je ahoj Harry!" vypískla a políbila mě.
"Co jste jedli u Lily?" zeptala se a zajímavě mě pozorovala.
"Já nic. Nemám hlad. Dobrou." odsekl jsem a zabouchnul za sebou dveře do naší ložnice.
Jenže zanedlouho se znovu otevřely.
"A nemáš náhodou na něco náladu?" zeptala se a sjela mi rukou od břicha až k vnitřní straně stehen.
Bylo to divný. Dost divný.
"Hele Daisy jsem unavenej. Někdy jindy. Dobrou." vystrčil jsem jí jednoduše ze dveří a přetáhl si tričko na spaní přes hlavu. Slyšel jsem její odfrk, ale to jsem naprosto ignoroval.
Zalehl jsem do postele, ale ne a ne usnout.
Bylo mi blbě z dnešního rozhovoru s Lily. Strašně moc jsem jí miloval, ale ona už mi zřejmě nevěřila. Chtěl jsem jí. Hrozně moc jsem jí chtěl, ale asi už není důvod proč by se mnou dál měla být.
Povzdychl jsem si a přetočil se na bok. Podíval jsem se ven. Bydleli jsme v té části Anglie, kde to vypadalo jako New York. Měli jsme výhled na různé kluby, vysoké budovy, restaurace.. A náš byt byl obrosvský a útulný. Lily a ostatní naopak bydleli u oceánu. V té klidné časti téhle Anglie.
Vzal jsem do ruky mobil a napsal jsem Lily textovku.
"Strašně moc tě miluju. Udělal jsem hodně chyb, vím to, ale prosím,.. dej mi ještě jednu šanci. Už tě nezklamu. Miluju tebe, miluju Darcy a můj život bez vás je opravdu na nic. Chybíte mi. Můžu zítra přijet? Prosím, moc by mi to pomohlo. Stěhuju se od Daisy.. -Harry." podepsal jsem se a spustila se mi slza.
Opravdu jsem ji miloval, a nedokázal jsem si připustit, že ona miluje Nialla.
Za chvilku mi přišla odpověď.
"Nevím jestli s tebou chci ještě mluvit, Harry. Děláš mi trable. Nevím co chci, nevím koho chci a nevím koho vlastně miluju. Nic nevím, Harry. Kdyby jsi mi dnes neřekl ty slova, stále bych si byla jistá, že miluju Nialla. Ale teď?" napsala a já cítil vinnu. Nevím proč, ale potřeboval jsem ji vidět a promluvit si s ní.
Zkusím to. Vytočil jsem její číslo a čekal, dokud se neozval na druhé straně její hlas.
"Halo?" řekla a já se pousmál.
"Lily?" zeptal jsem se.
"Ach Harry.." povzdychla si. "Co po mě chceš?"
"Chci znát pravdu." řekl jsem rozhodně. Chvíli bylo ticho a pak jsem uslyšel tiché vzlyky. "Lily? Neplač.." utišoval jsem ji přes mobil.
"Harry já.. asi.. asi určitě..MILUJU TĚ."
Vydechl jsem.
Ona..Ona mě miluje. Můžeme být zase spolu..
"Ale spolu určitě nebudeme."
Aha.. Je opravdu dost blbé když se radujeme předčasně, že?
"A můžeme se setkat? Zítra?" zeptal jsem se s trochou nadějí v hlase.
"Zítra. V sedm hodin ráno před naším barákem. Buď zítra nebo nikdy, Harry. Pokud přijdeš, dokážeš mi, že mě doopravdy miluješ." řekla.
"Budu tam." potvrdil jsem a ona si povzdychla a zavěsila.
Nenáviděl jsem, když byla smutná. Už jen jeden pohled na ní a byl jsem smutný taky.
"Dobrou noc, Lily.." řekl jsem svému obrázku v telefonu.
Položil jsem ho na noční stolek a nastavil budíka na šestou, protože to taky chvilku trvá než tam dojedu.
Nastavil jsem to na minimální hlasitost, aby jsem nevzbudil Daisy. Opravdu nechci aby mě sledovala, nebo se vyptávala kam jdu. Už aby byl zítřek.
S částečně spokojeným výrazem ve tváři jsem usnul.
Pusť si: http://www.youtube.com/watch?v=gdzJ9wyV3QU
"Beep-beep.." houkal mi potichu budík.
Rychle jsem ho vypl. Podíval jsem se na Daisy a ta se jen přetočila na druhý bok.
Opatrně jsem vstal abych ji nevzbudil a došel ke skříni. Oblékl jsem si černé uplé džíny a k tomu červeno-černou kostkovanou košili.
Naposledy jsem se podíval na Daisy a pozdychnul si.
Odešel jsem. Zmáčknul jsem ve výtahu přízemí a pak nasedl do mého černého Range Rovera.
Byla dost mlha a nebylo ani na pět metrů vidět. Jel jsem opravdu pomalu. Pustil jsem si rádio, aby jsem uvolnil atmosféru. Hráli zrovna mojí oblíbenou skupinu 5 Seconds of Summer. Začal jsem si zpívat a zapl dálková světla. Konečně jsem uviděl zatáčku k Lily. Bylo za pět minut sedm. Měl jsem to akorát.
Zahnul jsem a kousek jel. Stále jsem neviděl Liliin dům. To bylo divné. Tuhle trasu jsem znal moc dobře. Jedu dál a najednou jsem pod sebou necítil zem. Padal jsem.
Hlavou mi prolítly všechny vzpomínky a zážitky. Darcy, Lily, Niall, kluci..
První pusa s Lily. Porod a pak Darcy.
"Nikdy nezapomenu." řekl jsem a pak spadnul do studeného oceánu.
Vzdaloval jsem se od hladiny a snažil se dostat ven. Pokaždé když jsem ale otevřel dveře, tlak vody je zase zavřel.
Cítil jsem, že už tady bude. Smrt.
Uviděl jsem před sebou na okně Lily. A pak už jsem měl před očima černo..
Vzbudil jsem se na bílé podlaze. Všechno okolo bylo bílé. Přišla ke mě nějaká žena. Tu ženu znám.
Byla to moje máma.
"Mami!" vstal jsem a šel k ní blíž.
"Harry..Vítej." objala mě.
"Co to je? Co tady dělám?" ptal jsem se zmateně.
"Jsi mrtvý, Harry. Sjel si z útesu do oceánu. Byla to špatná zatáčka." povzdychla si.
"A jaktože nejsem někde..Však víš..V pekle?" zeptal jsem se.
"Než jsi zemřel, měl jsi dobré úmysly, Harry. Opravdu si Lily miloval."
"Jo, to miloval.. Co teď budu dělat?"
"Myslím, že než jsi stačil spadnout z útesu, spadlo ti zpětné zrcátko. A zrovna to, jak je na něm namalovaná Liliina rtěnka. Ulomilo se o větev. Tak zjistí že jsi mrtvý." řekla a já se pousmál.
"Myslím si, že se všichni budou mít lépe." pousmál jsem se a z oka se mi vykutálela slza.
"Hlupáčku." pousmála se na mě a setřela mi slzu.
Podíval jsem se na ní a ona mi ukázala gestem, ať jdu za ní.
"Nezapomeň, Lily.." řekl jsem ještě, a pak už šel za mámou do velkého bílého tunelu.
L I L Y
Čekala jsem a čekala. Harry ale stále nepřicházel. To jsem si mohla myslet. Zaťala jsem pěsti a pak je zase povolila, protože se mi chtělo hrozně moc křičet.
Pomalým a šouravým krokem jsem šla směrem k útesu. Tam vždycky bylo tak krásně. Takový klid.
Došla jsem tam, a uviděla na zemi zpětné zrcátko.
Asi další nešťastlivec sjel z útesu.
Přišla jsem k tomu zrcátku blíž.
Byla na něm rtěnka. Obtisklá pusa namalovaná rudou rtěnkou. Ta pusa byla moje.
To nemůže být pravda. To není pravda. Jen mám halucinace.
Vzala jsem to zrcátko. Bylo opravdové.
"Nééééé!" zakřičela jsem a zhroutila se na zem.
"Harry vrať se! To nemůže být pravda! Prosím ne.." zlomil se mi hlas a já začala šíleně brečet a svíjela jsem se v bolestech.
Ležela jsen v blátě. Tenhle život už pro mě dál nemá cenu.
Máš v těle dítě. Říkal mi hlas v mé hlavě.
"Proč to musím být já?! Alex, máma a kluk kterého jsem milovala! Debilní útes! Nenávidím tě! Pane Bože!" zakryla jsem si pusu a brečela. Strašný pocit. Opravdu hrozný pocit.
Ležela jsem na zemi a brečela a svíjela se v nehorázných bolestech asi dvě hodiny. Křičela jsem ať mi někdo pomůže a probudí mě z tohohle hrozného snu, jenže tohle byla realita a já nevěděla co mám dělat. Harryho jsem nesmírně milovala a nevěděla jsem, jak mám žít dál. Nejlehčí by to bylo ukončit. Ale nemůžu, prostě nemůžu.
Stoupla jsem si na okraj útesu a koukala do oceánu. Roztáhla jsem ruce a užívala si vítr. Vítr, který všechny mé slzy zahnal někam k uším. Stále ale tekly.
"Lily!" zavolal na mě někdo.
"Nepřibližuj se, Ni." řekla jsem.
"Co se stalo?" zeptal se a já věděla, že tohle mé emoce ještě zhorší.
"Harry.." začala jsem, ale mé vzlyky mě přerušily.
"Co ten parchant udělal?!" začal křičet Niall.
"Ne..Ne.. On.. je mrtvý, Nialle.." vzlykala jsem ještě víc.
Po chvíli jsem se neubránila a otočila se na Niall.
Seděl v autě a hlavu měl na volantu. Zvedl hlavu a podíval se na mě.
Jeho jindy krystalově modré oči byly červené.
Povzdechla jsem si a snažila se můj 'vzlykový' dech uklidnit na normální. Ale nešlo to.
"Je na lepším místě.." řekl uplakaně Niall a objal mě.
"To říkají vždycky všichni a stejně to není pravda!" zakřičela jsem, ale vzápětí se hned uklidnila. "Promiň." špitla jsem.
Po další hodině jsme dojeli domů.
Asi budu znít blbě, ale neřeknu Niallovi, že jsem miluju/milovala Harryho. Rozhodně ne. Teď budu s Niallem. Už do smrti. Protože jeho miluju jiným způsobem, ale pořád ho miluju.
Já jsem se postarala, aby to věděla Darcy a Niall zase o ostatní.
Opravdu nechci Darcy lhát, takže jí řeknu pravdu.
"Darcy, zlato.." sedla jsem si k ní když si hrála s dívčím legem.
"Ano mamí?" zeptala se a podívala se na mě.
Viděla jsem v ní Harryho.
"Tatínek.." začala jsem, ale ona mě přerušila.
"Já vím, mamí. Je v nebíčku. Andílek. Lítá nahole (nahoře) a dává na nás pozol. Líkal mi, abych tě ochraňovala." usmála se.
Nechápala jsem to. Jak to mohla vědět?
"Tatínka už neuvidíš, Darcy.."
"Ale ano, uvidím. Každou chvilku sem chodí, a hlaje si se mnou s panenkama." usmála se znovu.
"Dobře Darcy, tak si hraj." pohladila jsem jí po vláskách.
Niall, ostatní i já jsme se s tím po třech týdnech vyrovnali. Sice jsem strašně prožívala večery, kdy se mnou byl Harry vždycky v posteli a utěšoval mě, ale později tuto funkci nahradil Niall a zvládali jsme to společně spolu.
Po devíti měsících jsem porodila chlapečka. Vypadal úplně jako Harry. Dali jsme mu i takové jméno.
No Darcy i Harry pak vyrostli a oba dva teď mají šťastnou rodinu po dvou dětech. Perrie a Zayn mají tři děti. Dva kluky a holku. Všichni jsou strašně hodní. El a Loui mají také jedno dítě. A Liam se rozešel se Soph a našel si novou holku - Danielle. Spolu mají také dvě děti.
Postupně jsme se z velkého baráku odstěhovali, a ten poté prodali.
Teď je nám s Niallem osmdesát, a čekáme na den, kdy jeden z nás zemře. Ale my to bereme pozitivně.
Naše životy nám daly hodně lekcí. Možná jsme si je zasloužili, možná se staly omylem. Nevím.
Jednou ale přijde den, kdy se setkám znovu s Harrym. V to věřím.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Konec!:'))♥
Takže je tady úplně poslední díl:) Snad se vám příběh líbil:')
Rozhodně tady nechte nějak koment pro mě:)
Možná nevíte co pro mě ty komentáře znamenají, ale ten pocit když to čtete,.. k nezaplacení. ♥
Děkuju moc všem co to četli, a tohle je tedy poslední rozloučení:')
Ale doufám, že se setkáme u mého nového příběhu Freelance:)
Myslím, že se mi zatím daří tak, jak chci:)
A úplná poznámka k příběhu:♥
Něco o příběhu,.. Toho bude asi dost:')
Takže když jsem začínala psá prolog, myslela jsem si, že to bude číst tak dvacet lidí, nanejvýš 50. Teď se podívám, a ono přes 7200!<3
Dál..Nechtěla jsem psát druhou sérii, ale prostě mě najednou napadlo, jak bych mohla pokračovat a nakonec sepsala. Každým dílem přibývalo víc a víc lidí, za což jsem byla neuvěřitelně ráda.
Pak mě ale štvalo, že nemám komenty a tak jsem vás začala trošku vydírat:D omlouvám se, ale chtěla a hlavně jsem potřebovala nějakou inspiraci:) a no, teď se podívám a něco přes 200! Málem jsem omdlela:'):3
A asi za poslední? Strašně moc vám všem děkuju za čtení! Jste nejlepší!<3 Děkuju hlavním komentujícím: @Tommo_Tommo;@zee_zee13;@bab_roskoo;@anik2000 a @Darinka1245 vám děkuju nejvíc!:')
Opravdu nevíte co to pro mě znamená:')) Jste úplně nejlepší a já vás miluju!<3333:'))
Tak tohle už je asi oficiální konec:')
Ale ještě mám dvě připomínky:
1. Prosím každý kdo to přečetl - koment jak se vám tenhle příběh líbil a názor na něj:3
2. Prosím zkuste si přečíst mojí novou story 'Freelance'. Opravdu byste mě potěšili, a věřím, že se vám bude líbit:')
Naposledy děkuju moc!
-N