6.KAPITOLA
Z pohledu Jessicy
Vstala jsem ze země. Oklepala jsem si prach z ramen a zavrtěla hlavou. Otevřela jsem dveře od řeznictví. Vyšla jsem ven do chladného vánku. Zima mi podivuhodně nebyla. Šla jsem prostě rovně a hledala tu ulici Offrtövu. Nedívala jsem se na cestu a o něco zakopla, nebo spíš o někoho. Na zemi ležel nějaký chlap. Byl to sexy chlap v obleku a krk měl celý od krve.
,,Pane bože!" zajekla jsem a sehnula se k chlápkovi.
Rukou jsem zatlačila na ránu na krku a snažila se z tašky vyndat mobil. Zmrzla jsem v tu chvíli,když jsem zaregistrovala papírek co muž svíral. Vytrhla jsem mu papírek z ruky a rozbalila ho.
Mmm ten je pro tebe ;*
Vystrašeně jsem se rozhlédla. Nikde nikdo. Podívala jsem se zpět na svou ruku která stále tlačila na ránu. Už neměla barvu světle béžové ale tmavě rudou. Fascinovaně jsem si ruku přitáhla k obličeji a slastně si čichla té dokonalé vůně. Byla jsem jako v tranzu. Existovalo pro mě jen já,krev a mužův krk. Naklonil jsem se nad jeho krk. Svůdně jsem krk olízla. Hrála v tom hodně vášeň a pokušení. Krev byla tak dokonalá. Nejdřív jsem ochutnala na špičku jazyka,potom jsem to nevydržela a prokousla mu krk a sála..
Z pohledu Damona
Poslal jsem jí za paní Jacksonovou. Pomohla i mě se před lovci schovat,ona v tom chodit umí. Za to ta holka v tom chodit rozhodně neumí. Jen tak vběhla do pasti. Kdybych Jazeeho a Vejla nezastavil, zabili by jí ve vteřině. Na zemi jsem jí nechalnějakého chlapa. Ani neví že jí sleduju. Musí být upírkou velmi krátce..
Jak jsem jí tak pozoroval jak pije z toho muže, měl jsem moc dobrý pocit. Užívala si to, pociťovala tu touhu. Vzrušovalo mě to. Najednou vstala a tělo posadila. Byl pořád naživu. Začala vytahovat něco z batohu...
Z pohledu Jessicy
Cítila jsem že mu posledních sil bije srdce. Vytáhla jsem si z batohu termosku. Nevěděla jsem jak bych to udělala. Vzala jsem jeho zápěstí a prokousla ho, ihned začala téct krev. Natlačila jsem zápěstí na termosku a nechala krev stékat do nádoby. Jak moje maminka říkala, "Můžeš bejt blbá, ale musíš si umět poradit! " a vždy na mě křičela. I když jsme mezi sebou neměli takový vztah, měla jsme jí moc ráda. Chybí mi rodina, domov. Chybí mi život. Lidský život.
Podívala jsme se na napuštěnou termosku a vyměnila ji za další. Když už jsem měla napuštěné asi 4 tak jsem je strčila zpátky do batohu. Prokousala jsem mu zápěstí vícekrát, aby mě neodhalili. Vstala jsem a přikryla muže nějakým plastovým pytlme. Tady ve Washingtonu jeden chybět nebude. Stává se ze mě monstrum. Najednou jsem něco zaslechla. Okolo mě prosvištěl šíp a jen tak tak jsem uhla a neměla ho v hlavě Podívala jsem se odkud letěl. Přicházela nějaká parta chlapů s holkou v čele. měla v ruce šíp a už sahala pro další aby vystřelila. Dívala jsme se na ní neschopna dalšího pohybu. Něco mě prudce strhlo do postraní uličky a táhlo mě to za ruku daleko od nich. Jak jen je nazvat? Zavřela jsem oči a čekala co se stane.
Cítila jsem že jsem se zastavila. Konečně jsem mohla spatřit to co mě táhlo. Nebo toho? Za ruku mě držel nějaký sexy kluk. Černé havraní vlasy, modrozelené oči a v kožené bundě mě svíral v obětí u nějakých dveří. ,Pššššt!' naznačil na mě prstem u pusy. Vypadal jako když něco poslouchá, ale pořád mě pevně svíral v obětí a tiskl na dveře domu. Jeho pohled padl na mě.
,,Jsi v pořádku? " podíval se na mě vystrašeně.,,Netušil jsem že přijdou tak brzo, strašně moc se omlouvám." a silněji mě objal. Chtěla jsme se zeptat, kdo je ten kluk a co chce. Jenže jeho obětí bylo tak příjemné. Cítila jsem že jsem v bezpečí, a nechtěla jsem nic kazit, jen jsem si jeho blýzkost užívala.Vzpoměla jsem si na toho kdo mě před chvílí chtěl zabít. Kdo byla ta dívka?
,,Kdo jsi? A kdo byly oni?" zeptala jsem se vyděšeně. ,,Musíš si vzpomenout." přikázal mi a díval se mi do očí.
Najednou jsem si na vše vzpoměla. To je ten kluk z toho řeznictví!! Jak to udělal, že jsme na něj zapoměla? Zrychlil se mi tep a ustupovala jsme od něj.
,,Ty. To ty jsi mi tam dal toho chlapa! Mohl jsi mě tím zabít! A já ho dokonce zabila! Kdo byla ta parta co po mě střelila šípem? Odpověz mi hned!" bušila jsme mu rukou do hrudi. Ani o kousíček se nehnul. Tvrdým výrazem se mi podíval do očí, otevřel dveře a naznačil že mám jít dovnitř.
Z pohledu Damona
,Našli ji tak brzo.Jakto? Jak to mohly zvládnout tak rychle? Maj tu kamery? Mají kompas? To je blbost, ten mám já..' hlavou mi šrotovalo milion otázek. Vzal jsem jí k paní Jacksonové. Otevřel jsem dveře a vstoupil dovnitř. Moc se jí nechtělo, podezřívavě na mě koukala ale nakonec se rozhodla že půjde dovnitř. Tvrdě narazila na neviditelnou stěnu. Na to jsem úplně zapoměl. Já blbec!
"Paní jacksonová? Mohla by jste prosím ke mě přijít?" zavolal jsem na ni. Musela tu dívku pozvat dál, jinak nemůže dovnitř. Nějak to paní J tralo, což se zrovna nehodilo, když si připomenu že venku jsou lovci. A je s nimi Mellisa. Doufal jsem že to nikdy neudělá, zmílil jsem se.
Z pohledu Jessicy
Po schodech přicházela nějaká paní. Vypadala mile ale přísně. Šedé vlasy měla svázané nahoru a byla v saku se sukní. Takový ten typ ,móbl' paní co si žije za obrovský prachy. A ano měla jsme pravdu. Když jsem si prohlédla dům, byl obrovský! Všude drahý nábytek a sluhové kmytaly a uklízeli i malá smítka co zanesl vzduch dovnitř domu.
,,To je ona?" Z myšlení mě vytrhl její hlas. ,,Ano to je ona." pronesl s úsměvem ten kluk. ,,Dobře.. V tom případě, pojď dál." mile se usmála a odešla.
Zkusila jsem vstoupit a už mi nic nebránila. Podívala jsem se nechápavě na toho kluka. ,,Vše ti potom vysvětlím." pronesl a já jen kývla hlavou. Zavedl mě do jednoho luxusního pokoje. V pokoji byly připravené dámské šaty modré barvy. byly nádherné.
,,Obleč si je. Támhle je koupelna a tady postel. Kvůli velkému počtu služek a sluhů už není volný pokoj, tak tu budeš muset být semnou. To přetrpíš." a šibalsky na mě mrkl. v tu chvíli mi přišlo, jako by to byl můj nejlepší kamarád kterého znám roky. Ale nebyl. neznala jsem ani jeho jméno!
,,Jak se jmenuješ?" pronesla jsem zvědavě. ,,Opravdu chceš znát mé jméno?" podíval se na mě se zvedlým obočím. ,,Ano.. Musím znát jméno upíra a pak vyžvanit na policii že mě unesl upír jménem.." větu jsem schválně nedokončila. ,,Upír jménem Damon." mrkl na mě ,, A vaše jméno znát nemohu?" ,,Jsem Jessica. Říkej mi Jess." pronesla jsem s předstíraným nezájmem.
Prohlédl si mě od špiček až po kořínky vlasů, nadzvedl obočí a odešel. Co to bylo? Přešla jsem k čalouněnému nábytku a sáhla si na něj. Doma máme jen takový strarý krámy, ale tohle. To je něco! Do ruky jsem si vzala šaty. Moje velikost. Divný.. Přešla jsme do koupelny a tam si je oblékla. Na můj vkus byly hodně nóbl,ale slušely mi. Rozepla jsem si moje dlouhé vlasy a spustila je podél ramen na záda. U postele jsem našla modré lodičky, tak jsem si je na sebe taky vzala. Chvíli jsem na sebe do zcadla dělala xichty a předstírala že jsem namyšlená princeznička z panstvi. Zmála jsem se nad svojí naivitou. Vstala jsem a šla k mému batohu. Měla jsem žízeň. Spíše.. Jsem měla hlad. Hlad na krev. Vytáhla jsem jednu z termosek a upila z ní. Ta krev. Tak dokonalá vůně, a ta chuť. Bože myslela jsem že slastí omdlým. Nevím proč ale při pití jsem si představovala právě poznaného Damona, jak mi pije z krku krev. Byla to vzrušující myšlenka. Zavřela jsem termosku a otevřela dveře na chodbu. Scházela jsem opatrně schody dolů. Viděla jsem Damona jak seděl na židli. Když mě viděl vstal a šel ke mě...
Z pohledu Damona
Zatímco se převlékala jsem šel do kuchyně za paní Jacksonovou. Poděkoval jsem jí za Jessicu, sednul si a čekal. Cítil jsem krev a odhadoval že si otevřela termosku. Je chytrá. Slyšel jsem otevření dveří a podíval jsem se na schody. Scházela dolu v tech úchvatných šatech. vyrazilo mi to dech. Byla překrásná. Vypadala jako jedna z mích holek v roku 1860. Vypadala úchvatně. Vstal jsem a šel jí naproti. Chytil jsem jí za ruku a políbil jí na dlaň. Jsem z těch mích let už zvyklí být gentleman. Ukázal jsem jí na gauč v obýváku. Sedla si a čekala až začnu mluvit. Nevěděl jsem jak začít.....