Z pohledu Blair: "Dobré ráno"!
ozvalo se a já se ihned zvedla s postele byla to Nina......Nina je ani nevím co o ní říct vidím jí jen když mi do pokoje přináší jídlo vždy mi řekne sotva pár slov jinak je ticho a mám takoví pocit že naprosto nesnáší svého šéfa tedy mého údajného "otce" asi jediný co mám s Ninou společného dále bych oni asi řekla ,že je jí tak 30 má hnědé krátké vlasy které vždy nosí v culíku.
"DOBRÝ"!Tady snídaně".Páni zas mluvíš jak robot.!"Co prosím Blair?"OOO poprvé co si mi řekla jménem děláš pokroky."
Tady ovoce s jogurtem.!"Nino nemohla by si aspon něco říct si tu jediná ženská třeba by ti pomohl pokec se mnou."!
myslím že ne slečno Blair......tedy pokud se nechcete bavit o vašich nočních vykříkách ze spaní?!O čem to mluvíš Nino?"Opravdu nevíte že každou noc křičíte jméno toho samého který nosí jméno Justin......dobrou chut' slečno."!
Nevím co bylo horší ,že jsem jí nebyla schopná co říct nebo to že na něj myslím i během spánku.........Vstala jsem a nechtěla jsem to nechat být chtěla jsem vědět co všechno ví a aby to nepoužila proti mě.................................vyšla jsem za ní na chodbu kde měla namířeno do kuchyně.
Počkej o čem to mluvím ze spaní?"Kdyby jste jen mluvila myslím že by to bylo v pořádku ,ale vy přímo křičíte nejdřív jsem si myslela že je to kvůli tomu kde jsme ,ale pak když se začalo opakovat to jméno pořád a pořád dokola bylo mi to víc než jasný."
"Co ti bylo jasný Nino?Myslím že nemusím odpovídat ,protože odpověd známe obě dvě ráda bych vám pomohla odsud se dostat ,ale váš otec si vás najde třeba na konci světa nepustí se svého cíle myslím že to máte společného jelikož už tu nějakou dobu jste a stále jsme se nepustila své minulosti jinak by jste ze spaní neřvala kvůli němu nebo mám říct Justinovi."!
Odešla pryč do kuchyně a já zůstala stát jak socha nevím co mě štvalo víc jestli se odsud už nedostanu nebo to že má pravdu co se týká Justina.
Z pohledu Justina: ráno když jsem se probral mi jako první do nosu vrazil ten čerství horský vzduch to jsem v New Yorku necítil.
Šel jsem do kuchyně kde jsem viděl Paula a nějakého chlápka ,jelikož jsem chtěl jejich rozhovor slyšet byl jsem v ústraní a čím déle jsem se na toho chlápka koukal tím víc jsem ho začal poznávat až do doby než mi došlo že to není až tak dávno že je to chlápek který patří k Davisovi byl tam i ten den byl jeden z těch co tam stáli a hlídali Davise a co se podílel na tom že odešla Blair.
Doufám že se vám část bude líbit a omlouvám se za chyby :)