Cadenc ještě asi tam tři minuty seděla s Moudrým kloboukem na hlavě a cítila na sobě pohledy všech studentů a profesorů. Neodvažovala se ani pohnout, jen trpělivě vyčkávala, až z ní profesorka Prýtová klobouk sundá. Když se ale nic nedělo, promluvila tichým hlasem:,,Ehm, můžete ho prosím sundat?" obrátila se na profesorku, která se chvilku snažila vzpamatovat, než tedy sundala klobouk z hlavy malé dívky. Cadenc teď viděla, že se většina studentů dívá na ní, na klobouk a na Buba, který se posadil na její rameno a pobaveně zahoukal:,,To jsi nečekala, co?" Cadenc se ně něj nevěřícně podívala, zatímco slyšela, jak si studenti mezi sebou něco šuškají. Zaslechla něco jako nezařazená, poprvé a dítě Fortuny. Štvalo jí, že z toho všichni dělají takovou vědu, ale s tím nic moc udělat nemohla.
Očima vyhledala své přátele - Michael o něčem šeptem vážně konverzoval se svými přáteli, Gabriel nevěděl, jestli má být překvapený tím, že je nezařazená nebo tím, že se to stalo poprvé v historii školy, Iris se pro změnu usmívala a vypadala neuvěřitelně nadšeně a když se Cadenc podívala na Celeste, všimla si, jak mírně nafoukla své roztomilé tvářičky. Nejspíš chtěla být v centru pozornosti, což se jí evidentně nepodařilo.
,,Cadenc, drahá, mohla by jsi jít pro zatím k učitelskému stolu?" zeptala se jí vlídně s kapkou překvapení profesorka Prýtová. Cadenc tedy slezla beze slov ze stoličky a klidným krokem, s Bubem na rameni se posadila na jednu z volných židlí, kterou pro ni proměnila samotná paní ředitelka. Cadenc jí mírným pokývnutím poděkovala a pak se podívala na profesora lektvarů. Ten si v klidu pozoroval další zařazování a Cadenc se mu rozhodla také věnovat pozornost.
Napočítala, že ze zbývajících dětí bylo do Nebelvíru zařazeno patnáct, do Havraspáru sedm, do Mrzimoru dvacet a do Zmijozelu deset. Po rozřazování odklidila profesorka Prýtová stoličku s kloboukem pryč a před studenty přešla se svojí uvítací řečí předstoupit ředitelka McGonagallová.
,,Vítejte ve škole čar a kouzel v Bradavicích. Je mi velikou ctí přivítat zde budoucí čarodějky a kouzelníky, kteří dnes byli zařazeni do svých kolejí pro které budou v letošním školním roce získávat kolejní body. Na konci roku pak kolej s největším počtem bodů vyhraje kolejní pohár. Body můžete získávat jak ve vyučování, tak i za určité skutky. V letošním roce se samozřejmě bude pořádat i famfrpál," od kolejních stolů se ozvalo hlasité radostné tleskání a křik. Ředitelka se vlídně usmála a studenti ztichli.
,,Učitelský sbor v tomto roce posílili profesorka Ronalda Jackobová, která povede Starodávné magické runy a profesor Septimus Erus, který bude mít na starosti Obranu proti černé magii. Jinak připomínám studentům, že mají zakázaný vstup do Zapovězeného lesa a musí dodržovat stanovenou večerku, kdy jsou chodby kontrolované. No a teď je nejspíš na řadě si užít večeři!" Ředitelka tleskla rukama na stolech se objevilo hned tolik jídla, kolik Cadenc ani neviděla za celý život.
Jakmile si ředitelka McGonagallová byla jistá, že jsou studenti zaneprázdněni jídlem, přistoupila k Cadenc.
,,Najezte se u našeho stolu, slečno Jameová. Po jídle se mnou a s řediteli jednotlivých kolejí projdeme do mého kabinetu," Cadenc se orgány smotaly do uzlíku nervů, ale když se na ní ředitelka usmála, cítila se klidněji. I při jídle se pak cítila klidněji, nehledě na to, že jako jediná studentka jedla mezi profesory.
Když už pak ředitelka poslala prefekty, aby seřadili nové studenty a po skupinkách odcházeli, stejně se tři lidi oddělili a zamířili ke Cadenc. Jen Celeste se patrně mračila a pak jen pohodila svými hustými vlásky a zmizela za dveřmi chodby.
,,No tak to jsem teda nečekal!" promluvil Michael a překvapeně, zároveň s úsměvem zíral na Cadenc.
,,To je poprvé v historii školy! Slyšel jsem sice, že by studenti mohli patřit do více než jedné koleje, ale nakonec si stejně nějakou vybrali," promlouval zamyšleně Gabriel.
,,Klobouk mi dal na výběr, jenže já nevěděla kam chci," pokrčila Cadenc rameny a čekala, že jí začnou přemlouvat, aby šli do té jejich koleje.
,,Však nevadí, McGonagallová to nějak vyřeší," řekla Iris a pohladila Cadenc po vlasech. Cadenc se líbilo, jak se Iris hodná a měla jí zatím nejspíš z těch tří nejradši. Možná na ní působila, jako sestra.
,,Slečno Jameová, pojďte prosím za mnou," zavolala na ní ředitelka a Cadenc byla nucena se se svými přáteli rozloučit, aby s Bubem na rameni odešla za ředitelkou a čtyřmi profesory, mezi kterými byl i profesor Snape. Cadenc s ním vyrovnala krok, chtěla mu ještě jednou poděkovat za den v Příčné ulici a za to, že jí dal tak užitečné rady.
,,Tak mě nakonec před Starostolec nepředvolali," pronesla místo toho a v duchu se za to pokárala. Snape na ní pohlédl a pozvedl jedno obočí.
,,To vidím, za to jste teď ale nezařazená a myslím, že by se to mělo momentálně řešit," Cadenc sklopila hlavu, protože nevěděla ani jak se má pořádně cítit. Bylo jí z jedné strany líto, že si nebyla schopná vybrat, z druhé strany si ale hned uvědomila, že je vlastně výmečná. Skoro jako Chlapec, který přežil a zvítězil. A to jí jakýmsi způsobem dělalo radost.
Ředitelka se zastavila před chrličem a pronesla heslo. Chrlič uskočil stranou a Cadenc div nevypadli oči z důlku. Nečekala něco takového, ale co jí tady ještě nepřekvapí.
Vešli do prostorného kabinetu ředitelky, která ihned vyčarovala tři další křesla a sama se usadila v čele svého pracovního stolu. Cadenc se mezi tím rozhlížela po prostorné pracovně a prohlížela si spící portréty ředitelů, než si všimla, že všichni dospělí sedí a čekají, až se posadí i ona. Když tak učinila, obrátila se McGonagallová k Moudrému klobouku, který už (kupodivu) spočíval na horní polici po pravé straně od ředitelky.
,,Moudrý klobouku, proč jsi nikam nezařadil Cadenc Jameovou?" klobouk pohlédl provizorníma černýma očima na dívku.
,,Nemohl jsem jí nikam zařadit, jelikož patří do všech kolejí. Má v sobě všechno od každé koleje a když jsem jí dal možnost si vybrat, nevybrala si kolej žádnou," tentokrát se všichni podívali na Cadenc, která v klidu seděla ve velkém křesle s Bubem na rameni.
,,Dobře, děkuji ti, Moudrý klobouku. Ovšem, co teď s vámi budeme dělat, slečno Jameová?" zeptala se McGonagallová, ale spíš se obracela na ředitele kolejí.
,,Měla by patřit do naší koleje," pronesl drobný učitel, který byl pravděpodobně ředitelem Havraspárské koleje.,,Pak se v ní bude rozvíjet přirozená moudrost a důvtip!" ohlásil, ale hned na to promluvila profesorka Prýtová:,,Vždyť má jako Patrona Stříbrnou sovu, která symbolizuje její moudrost. Podle mě by se dívenka měla zaměřit na pečlivost a pracovitost, kterou v naší koleji podporujeme," argumentovala. Hned se ale ozval ředitel Nebelvírské koleje Neville Longbottom, kterého si Cadenc pamatovala z vlaku:,,Souhlasil bych s tebou, Pomono, ale příjde mi, že by jí víc vyhovoval Nebelvír," Ředitel Zmijozelské koleje ale mlčel a pouze sledoval toto zábavné dění a Cadenc si dokonce pomyslela, že jí ve své koleji nechce.
,,Profesoři, prosím o klid," uklidnila je ředitelka a profesoři ihned ztichli.
,,Severusi, ty se nevyjádříš?" obrátila se k temnému profesorovi a Cadenc se patrně napjala. Bubo jí uklidnil jemným po vískáním zobáčkem.
,,Slečna Jameová by měla rozhodnout sama, kam by chtěla patřit," pokrčil Mistr lektvarů rameny a dál sledoval tu tragikomedii, která se znovu začala mezi profesory odehrávat. Bubo mezitím něco Cadenc zašeptal a vznesl se, aby mohl obkroužit pracovnu, čímž se na něj upřeli zraky všech profesorů. Bubo se pak posadil zpátky na rameno Cadenc, která promluvila:,,Bubo mi něco poradil - jeden týden strávím v jedné koleji, ale body, které získám, se nebudou počítat do kolejního poháru," a pak se na každého podívala, dokud se pohledem nezastavila na ředitelce. Ta se zamyšleně, opřela o židli a chvíli přemýšlela.
,,Budiž tedy, za čtyři týdny si ale musíte vybrat, slečno Jameová," Cadenc přikývla v náznak pochopení.
,,Prvně půjdete do Mrzimoru, po té do Havraspáru, Nebelvíru a nakonec do Zmijozelu," naplánovala to McGonagallová a Cadenc znovu přikývla.
,,Dobře tedy, Pomono," ředitelka Mrzimorské koleje se podívala na McGonagallovou.,,Odvěď prosím slečnu Jameovou na svojí kolej," Profesorka Prýtová se s úsměvem postavila a zamířila ke Cadenc, aby s ní pak zamířila na svojí kolej. Cadenc si v duchu tiše povzdechla.
,,Tohle budou šílené čtyři týdny," zašeptala Bubovi potichu a ten se evidentně pobavil.