O šest měsíců později
Určitě byste rádi věděli, co jsem za těch šest měsíců dělala, že? No, můžu vám říct, že se toho stalo hodně, ale tenhle příběh si řekneme někdy jindy.
Důležité je to, že jsem teď ve Volteře a procházím se uličkami v rudé kápi, mám černé sluneční brýle a slavím svátek vyhnání upírů z města s ostatními. Vždycky mě zajímalo, jak ta slavnost vypadá. No, slavila jsem ten svátek, ale to přestalo tak před minutou, kdy jsem potkala uchvátanou Alice, která mířila ke kapli, ve které sídlí Volturiovy.
Jediné co mi stihla říct, bylo, že Edward je v nebezpečí.
Stáli jsme za velkou bránou a poslouchali dění vevnitř, uslyšeli jsme hlasy, nejdříve jenom Edwarda a Bellu, ale pak se k nim přidali další dva hlasy.
"Nakonec vaše služby nebudu potřebovat."(Edward)
"Aro s tebou chce mluvit." (Felix)
" Neporušil jsem pravidla!"(Edward)
"Přesto bychom tento rozhovor měli vést na vhodnějším místě."(Demetri)
"Fajn..Bello ty si zatím běž užívat festivalu"(Edward)
"Bella půjde s námi"(Felix)
Obě jsme s Alice zpozorněli, rozhlédnula jsem se kolem, jestli nás někdo pozoruje, naštěstí nikdo, proto jsem kývnula Alice na znamení a ona prolomila zámek.
" Ne, to tedy ne" (Edward)
Alice otevřela dveře a obě jsme vešli dovnitř. Alice si sundala šátek a já složila kápi z hlavy a obě jsme si sundali sluneční brýle.
"No tak hoši, je tu festival, nechcete dělat scény."(Alice)
"To jistě ne"(Felix)
A obě jsme se postavili před Edwarda a Bellu. Opatrně jsem se podívala na Bellu a Edwarda, bylo to také po dlouhé době co jsem je zase viděla. Bella vypadala překvapeně a Edward ani nevnímal, že si před ním tajím své myšlenky.
Felix mě sledoval nepřátelským pohledem, asi si také vzpomíná na minule stejně tak dobře jako já.
Uslyšeli jsme lehký klapot bot a po chvíli za námi přišla Jane. Rozhodným krokem mířila k nám a z hlavy si sundala černou kápi.
"Tak dost. " (Jane)
"Jane "(Edward)
A sklopil pohled, stejně jako my ostatní kromě Belly.
" Aro se ptá proč to tak dlouho trvá"(Jane)
A změřila si pohledem Demetriho a Felixe, poté se podívala pohledem směrem k nám, otočila se a vydala se ráznou chůzí pryč a my vyrazili za ní. Bella se podívala nechápavým pohledem na Alice.
"jen dělej co říká" (Alice)
A prošli jsme kolem Demetriho a Felixe, kteří se vydali za námi.
Alice šla po mém boku.
"Kde si vlastně celých těch šest měsíců byla?"(Alice)
" Je tohle vhodná chvíle na to to řešit? "
"Ani jednou jsi se neozvala."(Alice)
"Neměla jsem čas"
Felix prošel kolem nás, aby podal Edwardovi župan, proto jsme se s Alice ztišili, respektive se ona přestala ptát.
Procházeli jsme kamennými chodbami a po schodištích směrem dolů.
"neměj strach" (Edward)
"Ty máš? "(Bella)
"Ne"(Edward)
Možná měl Edward strach a nebo ne, ale všichni jsme věděli, jak takováhle návštěva Volturů jednou dopadnula. Jak to dopadnula, když jsem se u Cullenů jako člověk nacházela já.
Bylo překvapivé, když jsme ze starých kamenných chodeb došli k modernímu výtahu. Jako by to nemohlo být ještě trapnější, tak tu hrála operní hudba.
Vystoupily jsme u zrekonstruované recepce, kde nás uvítala italsky recepční.
"Ona je člověk?"(Bella)
"Ano"(Edward)
"A ví to?" (Bella)
" Ano"(Edward)
"Tak proč chce...chce být upír"(Bella)
"A také bude"(Demetri)
"Nebo zákusek"(Jane)
Prošli jsme chodbou až k velkým dveřím, které Jane otevřela a naskytnul se nám pohled na známý kamenný sál se třemi trůny. Za těch pár let co jsme tu nebyli je stihnuli od naší poslední návštěvy opravit.
"Sestro, poslali tě pro jednoho a tys přivedla tři a půl, jsi chytré děvče." (Alec)
Došli jsme doprostřed sálu.
"To je milé překvapení, Bella je přece jenom naživu."(Aro)
A vydal se směrem k nám a já zabloudila letmým pohledem na Caiuse, který mě pozoroval od chvíle co jsme vešli, jakmile jsme se hledali pohledy, uhnula jsem a zaměřila se na Ara
"Není to báječné"(Aro)
Došel až k Edwardovi.
"Miluju šťastné konce"(Aro)
A vzal si Edwardovu ruku do svých.
"Jsou tak vzácné. "(Aro)
A zahleděl se do neznáma.
"La tua cantante. "(Aro)
A podíval se na Bellu.
"Její krev tě tak přitahuje, až jsem dostal žízeň"(Aro)
Pevně jsem ho pozorovala a četla každou jeho myšlenku, pozorovala každou jeho emoci a také jsem cítila bodavý pohled v zádech, který mi uštědřoval Caius.
"Jak to můžeš vydržet, být ji tak blízko?"(Aro)
"Není to lehké"(Edward)
"ano to vidím"(Aro)
A zasmál se a pohledem přecházel z Belly na mě, zatímco já jsem mu pevně hleděla do očí.
"Arovi stačí jediný dotek, aby mi přečetl všechny myšlenky. Tak teď víš všechno, tak se do toho dej."(Edward)
"Zdá se, že i ty umíš číst myšlenky, Edwarde."(Aro)
A podíval se pohledem na Bellu.
"Ale Belliny myšlenky číst nedokážeš" (Aro)
Aro na chvilku těkal pohledem mezi Bellou a Edwardem.
"Fascinující"(Aro)
A odstoupil a pustil Edwardovu ruku.
Letmým pohledem jsem přejela po všech v místnosti. Caius už mě nepozoroval, místo toho teď vnímal Bellu. Marcus byl znuděný, ale tentokrát to začalo přitahovat jeho pozornost. Stejně tak ostatních, všechny oči byli na Belle a Arovi. Cítila jsem jejich myšlenky a emoce, to napětí.
"Rád bych viděl, jestli jsi imunní i vůči mému daru."(Aro)
A natáhnul k Belle ruku.
"Prokážeš mi tu čest."(Aro)
A Bella se pomalu odhodlala podat mu svou ruku a Aro si ji přitáhnul blíže k sobě.
Všichni napjatě pozorovali situaci. Aro se zahleděl do neznáma a byl zneklidněn.
"Zajímavé, nic nevidím"(Aro)
A odrazen si prohlédnul Bellu a pustil její ruku. Bylo poznat, že situace všechny v sále zneklidnila. Aro se k nám otočil zády a hleděl na trůny.
"Zajímalo by mě, jestli je imunní vůči všem našim silám." (Aro)
A zahleděl se na Jane a usmál se.
"Zkusíme to"(Aro)
A Jane se podívala směrem k Belle, ale Edward pochopil jejich záměr a chtěl se rozeběhnout proti Jane.
"Ne!"(Edward)
Ale tichá slova Jane ho zastavila.
"Bolest"(Jane)
A Edward se zaseknul v křeči, vypadal, jako by ho posedl démon. Nevydal ani hlásku, ale vypadal, že by i křičel.
Když padnul k zemi, Alice se k němu vrhnula a Bella začala prosit, aby ho nechali být, proto se k ní Alec rozeběhnul.
Já nehybně stála na místě a celou scenérii jsem pozorovala, zatímco jsem i koutkem oka chvilkama pozorovala Felixe, který každou chvilkou čekal na příležitost mě polapit, pokud se o něco pokusím.
" Nechte ho"(Bella)
Až nakonec Bellino prošení Ara přesvědčilo.
" Jane"(Aro)
A Jane přestala používat svůj mučící dar na mého bratra,Edwarda.
" Pane"(Jane)
A opatrně se podívala na Ara, zatímco Edward na zemi vydechnul úlevou.
"Pokračuj má drahá"(Aro)
A Jane se podívala na Bellu.
"Bude to trochu bolet"(Jane)
Zatímco Bella nervózně postávala a čekala na příval hrozné bolesti, kterou před chvilkou pociťoval Edward, ale nic se nestalo.
Aro se začal smát a tlesknul, proto se Jane přestala soustředit.
"Neuvěřitelné. Zmátla nás všechny. Tak, co s tebou teď budeme dělat"(Aro)
Teď jsme znovu zbystřila já a dopředu jsem odhadnula, že budou chtít Bellu zabít. Přece jenom, je to stejné jako minule, jako když jsem tady jako člověk stála já. Felix za mnou ještě více zpozorněl, možná si to chce zopakovat, ale nevím jistě, jestli budou chtít zase opravovat ty své vznešené schody.
"Sám dobře víš co s ní udělat Aro"(Marcus)
"Ví příliš mnoho"(Caius)
Střelila jsem po něm pohledem.
" Představuje riziko"(Caius)
Letmo jsem se podívala na Edwarda. Věděl co nastane stejně jako já.
"To je pravda, Felixi." (Aro)
Alec letmým pohybem otočil Bellu čelem k Felixovi a odkráčel od ní pryč, zatímco se Felix vydal k Belle.
" Ne" (Edward)
A přetočil si Bellu ochranářsky za záda a sám se čelem postavil Felixovi.
Venku zahřmělo.
Demetri odtáhnul Alice ke straně a Edward se rozeběhnul proti Felixovi, který ho dorazil a prudkým skokem ho přišpendlil k zemi až Edwardovi na tváři vyjela prasklina, poté se Felix zvednul a znovu se otočil směrem k Belle, před kterou jsem ale už stála já a pevně jsem hleděla na Felixe.
" Tak pojď svalovče, mám dojem, že dostávám lehké dejavu "
A lehce jsem se pousmála, což Felixe ještě více rozzuřilo a rozeběhnul se proti mě a já se na něj soustředila a svýma fialovýma očima jsem se mu zahleděla do těch jeho, cítila jsem jeho myšlenky, pocity a poručila jsem jeho mysli stejně jako minule, přesvědčila jsem jeho mozek do fáze bolesti.
Ten chlap jako hora se zaseknul do křeče, ale zarazili mě myšlenky jiné osoby v místnosti, Jane. Zaměřila se na mě a byla otázka sekund než vysloví své slovo. Proto jsem Felixovu mysl přesvědčila o silném úderu a on odletěl dozadu, poté jsem se rychle zahleděla na Jane, která už otvírala pusu.
" Bol.." (Jane)
Když se zaseknula, neboť já byla rychlejší, chytřejší. Přesvědčila jsem její mysl, že nic nevidí, připravila jsem jí o zrak. Nemohla použít svůj dar, protože se neměla na co zaměřit.
Když se proti mě znovu řítil Felix, ale to už Edward procitnul a začal s ním soupeřit. Byla to změť upíří rychlosti a vyrovnaný souboj, no vyrovnaný, to bych asi moc nadržovala Edwardovi, kterému se pouze dařilo dorážet Felixovi údery, dokud s ním Felix nepraštil o mramorové schody a nepřivedl ho do kleku, přičemž ho držel za hlavu a čekal na finální pokyn mu hlavu urvat. Já se dál soustředila na Jane, nemohla jsme zasáhnout.
" Ne prosím" (Bella)
" Ne to nesmíte, nedělejte to prosím!"(Bella )
Propukla v hysterický křik až Aro pokynul, že Edward zůstane živ když se mě zezadu chopili dvě ruce a odtáhnuli mě ke straně ač jsme se vzpírala dokud mě nechytila za krk a já věděla, že každý pohyb by mohl být ten poslední, přestala jsem se soustředit na Jane.
" Zabij mě, zabij mě, ale né jeho"(Bella)
Teď už to nezastavím, mou rodinu drželi a dostala bych se ven, ale s mnoha ztrátami, přemýšlela jsem. Minule to vyšlo na slibu mě přeměnit, ale takhle vyhrocená situace se nezmění pouhým slibem. Podívala jsem se na Alice, když mi vnukla nápad. Ale co takhle slib, co už byl splněn v budoucnu.
Soustředila jsem se na Alice, která se na mě letmo podívala a já se jí zahleděla do očí a snažila jsem se její mysl přesvědčit o tom, že měla vizi, vizi, ve které je Bella upír.
"Jak obdivuhodné" (Aro) A vydal se směrem k Belle.
O vizi ve které Bella běží po boku Edwarda, oba na sobě mají bílé oděvy a plyne z nich naprostá láska.
"Vzdáváš se vlastního života pro jednoho z nás? Pro upíra? Příšeru bez duše."(Aro)
"Nepřibližuj se k ní!"(Edward)
" Ty nemáš páru o jeho duši" (Bella)
Snažila jsem se tam vecpat i detaily, aby to bylo důvěryhodné jako každá vize i jsme namluvila Aliciny mysli, že to ona bude ta co Bellu přemění a také jsem se snažila zabezpečit, aby Alicina mysl nepoznala, že její vizi jsem zapříčinila já.
"Fore ... ne il vostro l'uno o altro" (Aro)
Teď už jsem jenom čekala, až se Alice vysloví, že Bella bude nesmrtelná, teda pokud má schopnost vyšla.
" Je to tak smutné. Kéž by bylo tvým záměrem dát ji nesmrtelnost"(Aro)
A také jsme musela doufat, že to Aro sežere i s navijákem.
Aro se pomalu rozešel k Belle a když se rozhodl dát vražedný úder, Alice ho zastavila.
" Počkat!" (Alice)
Díky bohu, Alice, to sis vážně musela počkat až do samého konce?
Aro se odtáhnul od Belly.
" Bella bude jednou z nás."(Alice)
Všechny oči byly upřeny na ní, hlavně ti moje, možná jsem i v hlavě odříkávala modlitbičku aby to vyšlo, protože bylo jasné, že jestli Aro zabije Bellu, Edward se pokusí zabít všechny ostatní a to by znamenalo následnou smrt i pro nás.
"Já to viděla, já sama ji změním" (Alice)
Že by to opravdu vyšlo? Nechtělo se mi to uvěřit, ne dokud není po všem.
Aro natáhnul ruku směrem k Alice. Demetri ji pustil a Alice se vydala směrem k Arovi, sundala si své rukavice a podala mu svou ruku, rozhodující moment byl tady.
Aro se na chvilku zahleděl do neznáma.
"Působivé vidět to, cos viděla ty ještě dřív nežli se to stane. " (Aro)
Pustil Alicinu ruku, opravdu to vyšlo. Otočil se k Belle.
" Tvůj dar je skutečně ojedinělý, nesmrtelná Isabell" (aro)
A zblízka si prohlédnul její tvář a ruce, které mě drželi povolili a já se uraženě vyrvala z jejich sevření.
"Tak už běž, běž se připravit."(Aro)
A otočil se směrem k Felixovi, který ze sevření pustil Edwarda, poté si ještě pohledem změřil mě. Nesnáším ten pohled, tu dychtivost kvůli daru.
"Ať už jsme s tím hotovy"(Marcus)
Edward došel zpátky k Belle.
" Heidi tu bude každou chvíli." (Marcus)
A zvednul se ze svého trůnu.
"Děkujeme za návštěvu."(Marcus)
Došla jsem k Edwardovi a Belle, stejně tak Alice.
"Rádi ji oplatíme. Radím vám, abyste svůj slib co nejdříve vyplnili, nejsme zvyklí dávat druhou šanci."(Caius)
Vydali jsme se pryč a já ještě letmým pohledem přelétnula Caiuse.
"Sbohem mí mladí přátelé."(Aro)
Odcházeli jsme rozhodně rychlejším tempem než když jsme přicházeli.
Demetri nás vedl pryč a cestou jsme potkali Heidi, která vedla zástup nic netušících turistů. Krok jsme nezastavili ani když jsme se dostali ven, pouze jsme se každý zase zahalili kromě Belly a mířili jsme směrem k Alicinýmu ukradenému autu. Alice řídila a já seděla vepředu s ní, vzadu seděli Bella a Edward.
Až když jsme vyjeli z města a mířili na letiště z nás lehce opadnul stres a to ticho jsem jako první prolomila já.
" Až budeme doma, vyrazíme na lov, na hodně dlouhý lov."
Všichni mlčeli.
"A když říkám dlouhý, myslím tím hodně dlouhý."
Alice se konečně po dlouhé době usmála a Edward políbil roztřesenou Bellu na čelo.
" Co jsi provedla Jane."(Alice)
Řekla to rozesmátě a všichni lehce zpozorněli.
"Přesvědčila jsem její mysl, že její oči nevidí, oslepila jsem ji."
"Tohle jsi dříve neuměla."(Alice)
"Co říct, neviděli jsme se šest měsíců, trénovala jsem."
"Měla jsi vidět její výraz."(Bella)
A lehce z ní opadnul stres.
" A taky chci týden volno, minimálně, hned jak přijedeme domů tak všechno povíme Carlislovi, ten týden si zasloužím."
"Zato že jsi odrovnala Felixe pohledem?"(Edward)
" Za to, že jsem nám všem zachránila kůži a je až směšné jak to vyšlo i bez povšimnutí kohokoliv z vás."
Teď znovu všichni zpozorněli.
" To mi vážně neříkejte, že to vyšlo až tak moc dobře, Alice? Nic?"
Alice si mě rychle prohlédnula zmateným pohledem a dál se věnovala řízení.
" Tak já vám to řeknu....ta Alicina vize, nebyla skutečná, byla jsem to já, to já přesvědčila tvou mysl, aby si myslela, že měla vizi o Belle jako upírce."
Všichni v autě vytřeštili oči, bylo jedno jak moc jsme byli vyčerpaní, všichni se tomu divili.
" Nic mě nenapadalo, a tak jsem tě zkusila ovlivnit a Aro tomu uvěřil."
A usmála jsem se, neboť jsem byla na sebe velmi pyšná.
" No není to parádní"
A dál jsem se usmívala, zatímco kolem mě bylo hrobové ticho.
Ahoj, doufám, že se vám dnešní kapitola líbila. O tom co se dělo těch šest měsíců si povíme jindy, ale věřte mi, je na co se těšit a také doufám, že se vám ohromný pokrok Terri schopností líbí tak moc jako mě. Hezké čtení přeje vaše Kačka.