Ametystové oči ( Twilight ság...

By Katerina542

9.9K 642 55

Člověk by si pomyslel, že ať už máte barvu očí jakoukoliv, je nádherná. No, to by si myslel, dokud by nepotka... More

Před třemi roky
Před třemi roky 2.část
Před třemi roky 3.část
Před třemi roky část 4.
Před třemi roky část 5.
Před třemi roky část 6.
Před třemi roky část 7.
Před třemi roky část 8.
Před třemi roky část 9.
Před třemi roky část 10.
Před třemi roky část 11.
Před třemi roky část 12.
Před třemi roky část 13.
Přítomnost
Střední škola Forks
Love
All eyes on you
Pravidla
Zamrznutí
Láska či smrt
Fight or hide
Nervous?
Kill?
Power
Vampire
Back in the game
Hunt
Lovely
Blood
Running away
After six months
All alone
In the Dark
Army
Prom night
Wanna fight?

Ples

118 6 1
By Katerina542

Bella sice skončila v nemocnici, ale můj úkol byl splněn. James byl mrtvý a já se konečně mohla vypořádat s minulostí, ale bylo to opravdu to co jsem potřebovala?

Zrovna sedím v pokoji a pozoruji krásné černé šaty položené na křesle, jsou u nich i černé lodičky a bílý kabát.

Teď když byl mrtvý jsem se konečně mohla posunout dál, soustředit se na svůj život. Začít znovu a s klidem. Ale kde ? Opravdu je život ve Forks to co chci ? Mám nekonečně mnoho času, to budu prostě chodit do školy, předstírat, že jsem normální a po pár letech měnit město? Jako mý sourozenci?

Znovu jsem si prohlédnula šaty.

Studovat střední pořád dokola ? Chodit na maturitní večírky, jako by to snad bylo poprvé a naposled? 

Ozval se mi telefon, Andrew tu bude za hodinku.

Poznávat nové lidi a pak jenom vědět, že umřeli. Že stárnou na rozdíl ode mě ? Ukrývat před nimi mé tajemství. Mou pravou tvář. Předstírat, že necítím jejich pocity, že nevím jejich myšlenky? Že netoužím po jejich krvi?

Ozvalo se slabé zaťukání na dveře, do mého pokoje nenápadně nakouknula Alice.

" Ahoj " ( Alice )

Řekla sladce a otevřela dveře úplně a vklouznula vedle mě a přitom mi položila ruce na ramena. Zatímco já dál pozorovala své šaty.

" Já vím, je náročné všechno vstřebat. " ( Alice )

Podívala jsem se na ni.

" Jak jsi to všechno zvládnula ? To vědomí, že budeš žít navždy, že lidi kolem tebe budou neustále umírat. "

" Abych řekla pravdu, není to lehké, ale je to jednodušší když máš po boku někoho o kom víš, že s ním budeš navždy. " ( Alice )

" Jenom někoho takového najít. "

A zvednula jsem se a vzala jsem si šaty. Ani jsem si nevšimnula, že do pokoje vklouznul i Jasper a objal Alice zezadu.

" Věř mi, najde si tě to samo. " ( Jasper )

A políbil Alice do vlasů.

" Věřit by jsi měla spíše mě, neboj, všechno dopadne dobře. " ( Alice )

A usmála se na mě a já z ní cítila, že mluví pravdu.

Oba opustili můj pokoj a já se mohla v klidu připravit.

_________------------________---------_________-----------_______-----------________----------_____

Uslyšela jsem přijíždějící auto a opatrně jsem vykouknula z okna. Viděla jsem vystupovat Andrewa, vypadal elegantně a v ruce něco nesl.

Vyšla jsem z pokoje a po schodech jsem pomalu scházela dolu. Jenom pro info, ano, řekla jsem své rodině, že Andrew o nás ví a vzhledem k nedávným událostem to naštěstí moc neřešili a spíše byli rádi, že jsem k nim otevřená.

Jakmile mě má rodina viděla scházet dolů, roztáli jim na obličejích úsměvy. Také se mé oči setkali s oči Andrewa, vypadal lehce nervózní, nedivím se mu. Kdo by se také cítil komfortně v domě plném upírů.

Spatřil celou mou postavil a v očích mu zahrál úžas.

" Jsi nádherná Terro " ( Alice )

Opírala se ve svých koktejlových stříbrných šatech o Jaspera v obleku.

" Opravdu překrásná " ( Esme )

Sešla jsem schody a došla jsem k Andrewovi.

" Ano..jsi...vypadáš.. " ( Andrew )

A ještě jednou si mě prohlédnul a zhluboka se nadechnul.

" Vypadáš kouzelně " ( Andrew )

Usmála jsem se.

" Děkuju, ty také "

Prohlédnula jsem si svou rodinu, všichni nás pozorovali, jenom na Jasperovi bylo vidět, že má lehké potíže.

" Já, přinesl jsem ti tohle " ( Andrew )

A vytáhl krabičku, ze která na mě vykouknula krásná fialová květina. Krabičku otevřel a já zjistila, že je to květinový náramek, který mi opatrně připevnil na ruku.

" Já, viděl tu barvu a hned jsem věděl, že k tobě půjde, fialko " ( Andrew )

A já jsem se usmála.

" Tak fajn, úsměv vy dvě hrdličky " ( Emmett )

A my jsme se na něj otočili, v rukou držel foťák.

Ještě lehce jsme se upravila a více naklonila k Andrewovi a Emmett nás jedním stiskem tlačítka vyfotil.

Viděla jsem Jaspera, že je to pro něj velmi náročné.

" My už půjdeme "

" Jo, měli bychom, ať přijdeme včas. " ( Andrew )

A já došla ke dveřím a Andrew se ještě zastavil.

" Ehm, rád jsem vás všechny ještě jednou poznal. " ( Andrew )

" Andrew " ( Carlisl )

" Ano pane " ( Andrew )

" Dávej na ní pozor " ( Carlisl )

" Na to se spolehněte " ( Andrew )

A odešli jsme a nastoupili do auta.

" Páni " ( Andrew )

" Snad ten maturák bude stát za to. " 

" Jo, maturák, jo bude v pohodě. Jak to vůbec dopadnulo s tím hrozným mužem ? " ( Andrew )

" Řekněme, že už nikomu škodit nebude. " 

A podívala jsem se na Andrewa. Mlčel.

" Jsem připravená na všechny otázky, tak je vysyp, než si to rozmyslím."

" Jaké to je být upírem ? " ( Andrew )

A já se nad jeho otázkou zamyslela.

" Někdy je to náročné, vyrovnat se s tím. Vědět, že k lidem nemůžeš být vždy upřímný a pořád něco tajit. Na světě je nás mnoho a né všichni jsou takový jako má rodina. Jsou i tací, co lidem ubližují a také ti co chtějí ublížit mé rodině. Ale některé chvíle jsou nezapomenutelné, cítíš se svobodně, je to jako by jsi byl ve vodě a věděl, že se nemusíš nadechnout, že to nepotřebuješ. Vidíš svět z jiné perspektivy, cítíš všechny pachy a slyšíš všechno.  Nikdy se neunavíš. "

A na chvilku jsem ztichnula.

" Jsi nesmrtelný "

A podívala jsem se na něj.

__________---------------______________------------------_____________------------------__________

Jakmile jsme dorazili na místo a Andrew mi jako gentleman podržel dveře, věděla jsem, že dnešní večer bude jiný. Že si na chvilku bud moct připadat jako normální člověk.

Tančili jsme a bavili se, a dělali jako by nic neexistovalo. Jako bychom nežili v realitě, kde existují upíři a vlkodlaci. Jako bychom nevěděli, že já jsem ta co nikdy nezestárne a on, že mě jednou opustí. Neřešili jsme nic, byla jsem to jenom já a Andrew a maturitní ples.

Když si Andrew šel pro skleničku šampaňského, řekla jsem mu, že na něj počkám a zůstala jsem stát a pozorovala lidi okolo mě.

Jaké to asi je, nevědět o ničem a jediná starost je maturita, možná ani to ne. Možná to je starost o to, jestli nevypili už moc, nebo jestli jim to sluší...a další hloupé myšlenky.

Tentokrát jsem svou moc nepoužila, nechtěla jsem. Chtěla jsem, pouze jako ostatní, si jenom domýšlet na co asi ti lidé myslí, o čem se baví a jak se cítí. Jak se cítím já.

Je tohle opravdu to co chci, teď když je James mrtvý, jak naložím se zbytkem nekonečného času a je Andrew opravdu ten, s kým bych ji chtěla strávit ? 

Jsou to složité otázky a mě nezbývá než si přát, kéž bych měla více času.

Doufám, že se vám kapitola líbila a určitě se těšte na další, neboť náš příběh rozhodně nekončí.

Continue Reading

You'll Also Like

43.9K 3K 27
„Vidíš jak snadné je zemřít?" ozval se vedle mě ledový hlas. Znovu jsem se koukla. Ale jen koutkem. Smrt. „Jsou tady všichni. Black, Potter, Evansová...
40.6K 1.7K 38
Jedna z mých starších povídek, oprášených, zpod velké vrstvy prachu. Romantický příběh, psaný z pohledu hlavní protagonistky. Upíři, láska, romantika...
172K 14.5K 35
(Můj první příběh) V tmavém lese,v jedné jeskyni, žije upír. Moc lidí tam nechodí, a když už, tak se nevrátí. Díky němu. Co je na něm zvláštního? Nik...
59K 2.4K 82
Dlouhou dobu jsem se skrývala ve stínu... Čekala jsem v temných uličkách na svou potravu. Skrz okna jsem sledovala, jak se z malých dítek stanou ženy...