" Emmett ucítil jejich pach na severní straně Forks. " ( Carlisl )
Všichni jsme stáli v obýváku a mlčeli.
" Takže co, pustíme na ně tady Terru ? " ( Rose )
" Měli bychom si ji nechat jako zálohu a nejdříve zkusit tu jednodušší cestu " ( Jasper )
" Já půjdu, dokážu předvídat jejich kroky a jsem z vás nejrychlejší. Vyženu je odsud." ( Edward )
" Ne pokud tě zabijí. "
Všichni se podívali na mě.
" Ano, jsem tu taky jestli jste si nevšimli. "
A zakroutila jsem hlavou a podívala se na Carlisla.
" Měla bych jít já, kvůli tomu jste mi o tom i přece říkali. "
Carlisl se zahleděl do země.
" Souhlasím s Edwardem, buď ale opatrný " ( Carlisl )
" Tohle je hloupost "
" Nechceme je povraždit Terro " ( Emmett )
" Ani nevíš, jestli bys je dokázala přesvědčit pomocí svého daru. " ( Alice )
" Takže co, mám se tu prostě schovávat, dokud mi neudělíte povolení k boji ?! "
" Nikdo po tobě nechce, aby ses schovávala. " ( Carlisl )
" Jo, jasně. S nikým se nebav, nepřitahuj na sebe pozornost, buď neviditelná ! "
" Tady už nejde o Jamese, že ne Terro " ( Edward )
A podíval se na mě.
" Včera večer si mi prozradila, že stále truchlíš, truchlíš nad Erickem. " ( Edward )
" A my to chápeme " ( Alice )
" Ale kvůli tomu tě nenecháme se jít zabít. " ( Emmett )
" Zemřeli by oni."
" To nemůžeš vědět. " ( Rose )
Chtěla jsme něco namítnout, ale do řeči mi skočil Jasper.
" Jsi novorozená, každý tvůj smysl vnímá více, ale oni jsou staří upíři, mají zkušenosti a už několikrát s někým bojovali a zvítězili. Neměla by jsi šanci. " ( Jasper )
Zahleděl se mi od očí.
" Sama dobře víš, že zaútočit by byla hloupost. " ( Edward )
Podívala jsem se na něj a zamračila se, ale Edward se pohledem otočil na Carlisla.
" Vyrazím hned " ( Edward )
_____________----------------------_____________-------------------______________-----------------__
Ještě ten den jsem vyrazila do školy, jela jsem v autě s Rose.
Jakmile jsme zastavili u školy, uviděla jsem Andrewa a skupinu dalších lidí, které tak nějak znám a vydala jsem se ,i přes všechny varovné signály mé rodiny, k nim.
" Terro " ( Andrew )
A s úsměvem od ucha k uchu mě probodával skrz na skrz.
" Co tak radostně ? Zrušili nám biologii ? "
" To bohužel ne " ( Andrew )
A došla jsem blíže až k ostatním, kteří stáli opření o černou dodávku.
" Nedáš si pendrek ? " ( Tyler )
" Nechci díky "
A ucítila jsem ten smrad co šel z dodávky.
" To hulíš trávu každej den, že ta dodávka tak smrdí. Kámo, jsme sotva v půlce roku. "
A zasmála jsem se a ostatní se mnou.
Andrew se natočil zpátky ke mě.
" Co dneska někam vyrazit ? Ale k řece už nejdu, moje nohy minule málem umřeli. " ( Andrew )
Usmála jsem se a podívala se do země.
" Nemůžu, rodinná krize. "
A podívala jsem se mu zpátky do očí.
" Jako s Cullenovýma " ( Mike )
" Ona je jejich sestra, je taky Cullenová ty pako. " ( Jessica )
" Jo ty pako. " ( Eric )
Podívala jsem se na Mikea, ucítila jsem snad závist. Jo byla tam.
Tyler vzal jeden pendrek a hodil ho po Belle, která stála opřená o své auto. Už před tím co jsme přijeli, tak mě a mou rodinu pozorovala, někoho hledala. A já moc dobře vím, koho asi.
" Bello " ( Tyler )
Bella se zmateně otočila, měla sluchátka v uších a v ruce knížku, ale tu stránku by za tu dobu přečetla snad desetkrát.
Naznačila, že si čte a chtěla se otočit zády zpátky k nám, ale ještě se na chvilku zmateně podívala na mě.
Někdy mě iritují tyhle lidi, ti co jsou imunní vůči darům. U Andrewa už tak moc ne, je průhledný jak plastová folie, ale Bella, o ní nevím nic a ta je teď záhadnější.
_______----------__________--------------_______-------------_________-----------_______---------------
Následující dny se nedělo nic zvláštního. Andrew se pořád pokoušel získat mou pozornost a někam vyrazit, klidně bych i někam jela. Kdyby se nám tu neproháněli tři upíři a jeden z nich nebyl James.
Bella nás každý den pozoruje, jak přijedeme ke škole, nebo na chodbě či při obědové pauze. Všímáme si toho všichni, ale nikdo z nás nedokáže nic dělat, nebo těm co můžou se nechce. Nefungují na ní dary a i když už nás pozoruje asi pátý den po sobě, nepromluví na nás ani slovo.
Edward dál pronásledoval ty upíry, ale Carlisl už ho povolal zpátky, neboť v nedaleké továrně napadli nějakého zaměstnance. Carlisl jel ohledat tělo, ale už teď dopředu víme, že to byl " útok zvířetem ". Jestli to půjde takhle dál, mohli by začít zabíjet i ve Forks a to by ohrozilo naši dohodu s Quilety.
__________-------------_________---------------____________---------------________----------_______-
Byl deštivý den, proto jsem tentokrát jela uvnitř v autě. Hned jak jsem u školy zastavila, tak ke mě spěšnou chůzí a s deštníkem došel Andrew a statečně ignoroval zabijácké pohledy mé rodiny.
" Ahoj " ( Andrew )
A držel deštník tak aby nepršelo na něj a i na mě.
" Jak dlouho tady čekáš ? "
A pobaveně jsem si prohlédnula jeho mokré nohavice, které pokropil vítr když foukalo.
" No, nějaká chvilka to bude " ( Andrew )
Zasmála jsem se.
" Troubo "
A vydala jsem se s ním ke škole.
_______----------_________-------------_______-------------________---------------_________-------------
Zrovna jsem měla biologii. Seděla jsem s Andrewem v lavici a o tři lavice dál a o řadu vlevo seděl Edward, až po chvilce jsem ucítila ten známý pach Belly. Navíc když je deštivo, všechny pachy se znásobí, je těžké přehlédnout smrad levné kolínské, kterou náš učitel biologie má každý den. Člověk by si myslel, že si na to zvykne.
Bella došla až k Edwardově lavici a posadila se.
" Nezírej, vypadnou ti oči z důlku " ( Andrew )
" To by si měl říct jí, za těch pět dní mi propálila pohledem tričko. "
Snažila jsem se poslouchat jejich rozhovor a dost mě překvapilo, když mluvit začal Edward.
" Oni spolu.." ( Andrew )
" Jo mluví "
A dál jsem je pozorovala a Andrew se ke mě přidal.
" Já myslel, že je pravidlo vaší rodiny s nikým se nebavit a držet se dál a když to porušíš, trestá se to smrtí. " ( Andrew )
Nadzvednula jsem jedno obočí a otočila jsem se na něj.
" Co je, byl to jenom vtip. " ( Andrew )
Jenom jsem zavrtěla hlavou a protočila oči.
" Na sklíčkách teď máte buňky cibulových kořínků. " ( Učitel )
Dál jsme pozorovala Bellu a Edwarda a všimnula jsem si, že Andrew se přidal k činnosti taky.
" Co to děláš ? "
" Špicluju " ( Andrew )
" A proč ? "
" Protože jsi se ptala co vím o Belle, tak ti chci něco o ní zjistit. " ( Andrew )
" Reálně sedím vedle tebe a poslouchám to samý co ty. "
" No takže neslyšíš nic, protože já neslyším ani slovo. " ( Andrew )
Výhoda upírství kamaráde.
" Fajn, oddělte je a označte jednotlivé fáze mitózy. " ( Učitel )
Odklonila jsem se dozadu.
" Přes toho učitele je neslyším. "
Lhala jsem, nechci aby se Andrew do tohohle zkoumání zapojil, ještě by mohl vykoumat něco víc.
" První dvojice, která to bude mít správně vyhraje, zlatou cibuli. " ( Učitel )
Ozvalo se několik pobavených či znechucených hlasů.
" Tak co fialko, jdeme si pro cibuli ? " ( Andrew )
" Ehm, ne. "
" Jak to " ( Andrew )
" Protože ani jeden z nás při jeho hodinách neposlouchá, že by "
Andrew přikývnul a zkřivil pusu do křivého úsměvu.
Dál jsem nenápadně poslouchala rozhovor Belly a Edwarda. No, řeknu vám, nic zajímavého, počasí, stěhování, bla, bla, bla. Jako chápu, že Edward se s někým novým nebavil snad několik dekád, ale kámo, neříkej mi, že Bella v Arizoně nepotkala nějakého člověka, se kterým by se bavila.
___________--------------____________--------------------_____________--------------------__________
Nakonec jsme prohodili telofázi a anafázi a cibuli vyhrál Edward s Bellou, jak nečekané když upír co umí číst myšlenky ví všechny odpovědi. I tak jsem byla v pohodě, protože ta cibule smrděla podobně jako ta levná kolínská.
Andrew mě s deštníkem doprovodil až k ostatním co stáli u aut.
" Tak zítra " ( Andrew )
" Ahoj "
A vydal se pryč a já se otočila na Edwarda.
" Tak co Edwarde, jak se ti líbí déšť ? "
Edward na mě zmateně kouknul.
" No, je studený a mokrý, víš "
A zasmála jsem se mu a on dopáleně propaloval moje oči.
Otočila jsme se směrem, kterým všichni od nás koukali, bylo to na Bellu, která byla na druhé straně parkoviště u svého auta.
V tom jsem ucítila, jako by v okolí stoupnul tlak, trochu jsem strnula.
"Cítíte to taky ? "
Na parkoviště vjel Tyler se svou dodávkou, ale někdo mu vycouval do cesty, proto strhnul volant ke straně a dodávka dostala smyk a bokem se řítila na Bellu, aby ji rozmáčknula. Ten okamžik byl rychlý, ale pro nás trval déle. Všimnula jsem si, jak se Edward rychle rozeběhnul k Belle.
Doběhnul tam rychlostí, které by lidské oko nepostřehlo a dodávku zastavil vlastní dlaní a zachránil Bellu. Poté si odtamtud odešel, než se tam nahrnul dav snad všech studentů střední.
Všichni jsme to pozorovali, Rose, Jasper a Alice schovali deštníky a naštvaní situací nasedli do auta a já taky.
Tak tohle ještě bude zajímavé.
Ahoj, doufám, že se vám kapitola líbila. Určitě se těšte na další, hezké čtení přeje Vaše Kačka.