Slyšela jsem svůj tlukot srdce jak zpomaluje, až najednou bylo ticho. Všechno ustalo, bolest byla pryč.
Cítila jsem jenom klid, ale přesto jsem se cítila jinak, volněji.
Nemusela jsem dýchat. Bylo to zvláštní.
cítila jsem, že se mnou někdo je v místnosti, otevřela jsem oči a oslepilo mě sluneční světlo.
Když jsem se rozkoukala, jako by moje oči byli mikroskopy, viděla jsem lehký prach letící ve vzduchu, na stropě jsem si všimnula miniaturní prasklinky.
Posadila jsem se a rozhlédnula jsem se.
Cítila jsem se úžasně, zvláště po tom co jsem prodělala takovou bolest a teď už jsem byla v pohodě.
Až teď jsem svůj pohled zaměřila na člověka přede mnou.
" Carlisle "
A prohlédnula jsem si ho, viděla jsem každý jeho vlas, každý záhyb na jeho kvádru.
" Ahoj Terro " ( Carlisl )
Bylo divné ho slyšet, jako by mluvil více nahlas, ale nevypadalo to, že by se o to snažil.
Došel ke mě a prohlédnul si mě.
" Zajímavé " ( Carlisl )
" je něco špatně ? "
" Ne, jenom je to neobvyklé " ( Carlisl )
A podal mi malé zrcátko, které držel v ruce. Tázavě jsem se na něj podívala a vzala jsem si zrcátko a podívala jsem se do něj.
Moje oči, měli být rudé ! Ale ne, byli pořád fialové a dokonce teď ještě víc !
" Jak to ? "
" Netuším, nikdy jsem se s tím nesetkal " ( Carlisl )
" Takže já jsem ten problém ? Jsem divná, hrozně divná "
Venku se začalo zatahovat a začalo hřmít.
Podívala jsem se na okno.
" Co se děje ? Většinou se to stalo jenom, když se stalo něco vážného "
" Teď jsi upír, své schopnosti už ovládáš naplno " ( Carlisl )
A sebral nějakou knihu ze stolu a došel ke dveřím a otočil se na mě.
" Pojď, ostatní tě rádi uvidí " ( Carlisl )
Chvilku jsem váhala, ale vstala jsem a prudce jsem k němu doběhnula.
" Na tom ještě zapracujeme " ( Carlisl )
A otevřel dveře a já ho následovala do obýváku. Všichni tam stáli a povídali si, když jsme vešli, všichni se na nás otočili.
Všichni mě přivítali přívětivým úsměvem.
" Jsi nádherná " ( Esme )
Alice ke mě přispěchala a obejmula mě.
" všechno nejlepší " ( Alice )
" Já ale nemám narozeniny "
" Alice chce oslavit tvé přivítání do rodiny " ( Edward )
" Jo, kdo by se na novopečenou sestru nenapil, že ? " ( Emmett )
" Ráda tě zase vidím " ( Rose )
A podívala jsem se na Jaspera, který mě zkoumal očima.
" Jo, teď je to mnohem lepší. Už neprahnu po tvé krvi " ( Jasper )
A všichni jsme se zasmáli.
Najednou jsem pocítila sucho v krku.
" Já s Esme zůstaneme doma " ( Carlisl )
A kývnul na Edwarda.
" Fajn, co si dát závody ? " ( Emmett )
" Chceš prohrát ? " ( Edward )
" Se ještě uvidí " ( Jasper )
A všichni se na sebe usmáli a prudkou rychlostí se rozeběhnuli pryč. Alice a Rose ke mě došli.
" Můžem ? " ( Alice )
" Můžem "
Kývnula jsem a společně jsme se rychle rozeběhnuli ven z domu a běželi jsme lesem. Byla to neuvěřitelná rychlost, nikdy jsem se takhle necítila. Cítila jsem vítr na každém bodě mého těla.
Cítila jsem se skvěle, dokonce vysvitlo slunce.
Běžela jsem za Alice a Rose a ony zastavili u kluků. Zastavila jsem taky.
" tak kdo vyhrál ? "
A podívala jsem se po nich a oba se pohrdavě podívali na Edwarda, který se jenom zasmál.
" Fajn, dost blbnutí " ( Rose )
A vydali se pomalou chůzí dál a já se k nim rychle rozeběhnula a Alice mě zastavila.
" Zkus zpomalit, ovládnout svou rychlost. Koukej, pomalu krůček po krůčku " ( Alice )
A předvedla pomalý krok.
Podívala jsem se na své nohy, jako bych je chtěla přesvědčit, aby šli sami.
Zvednula jsem jednu nohu a udělala pomalý krok, usmála jsem se a udělala druhý a při třetím jsem se prudce rozeběhnula k Alice.
Emmett vyprsknul smíchy a já ho zpražila pohledem.
" Skoro, zkus to znovu, neboj, hned to nepůjdu, ale potrénuješ to " ( Alice )
Zkusila jsem to znovu a šlo mi to lépe, už jsem šla normální rychlostí, ale cítila jsem se divně, jakoby ztuhle.
Všichni mířili ke skalám, šla jsem s nima u skal se všichni zastavili.
A podívali se na mě.
" Zavři oči " ( rose )
Nadzvednula jsem obočí a zavřela oči.
" Soustřeď se na to co slyšíš " ( Edward )
Soustředila jsem se, uslyšela jsem sovu a datla. Slyšela jsem srnku, ale najednou jsem uslyšela něco hlasitějšího. Bylo to chlupaté a velké.
" Medvěd " ( Edward )
A já otevřela oči a prudce jsem se rozeběhnula tím směrem, vyskočila jsem na strom a přeskakovala jsem z jednoho na druhý. Byl to tak svěží pocit.
Zastavila jsem na jednom stromě, kousek od medvěda, všichni doskákali ke mě.
Pozorovala jsem medvěda a podívala jsem se na Emmetta, který jenom přikývnul, že je jenom můj.
Ale medvěd byl daleko na to, abych na něj doskočila a kdybych přeskočila na další strom, vyplašila bych ho.
Sledovala jsem medvěda a soustředila jsem se na něj, Medvěd pomalu šel ke stromu, na kterém jsem byla já, když byl přímo pode mnou, pustila jsem se stromu a dopadnula jsem přímo na medvědí hřbet a zakousnula jsem se mu do krku.
___-----____----___------___------_____------___----____------____------____------____-----___------__
Doběhnuli jsme na vrchol jednoho kopce, kde jsme vylezli na strom a posadili se na větve.
" Páni a to si dokázala jak ? Ten medvěd k tobě prostě přišel " ( Emmett )
" Je to její dar, manipulace s myslí " ( Jasper )
" Nezapomeň na ovládání počasí " ( Alice )
" Přesně tak "
A natáhnula jsem ruku před sebe a soustředila jsem se a na obloze zablýsknulo.
" i tak je to zajímavý, to že jsi jen tak přilákala medvěda " ( Emmett )
" Ale je to i nebezpečné " ( Rose )
" Nezačínej s tím " ( Edward )
" jenom říkám fakta, že Volturiovy sbírají lidi s takovými schopnostmi " ( Rose )
" No tak je neříkej " ( Edward )
" Zkus to znovu " ( Emmett )
Všichni jsme se na něj podívali.
" Přilákej nějaký zvíře " ( Emmett )
" Aby ses mohl nacpat ? " ( Jasper )
A zasmál se.
" Fajn, zkusím to "
A seskočila jsem z větve, byla to výška a já v pohodě dopadnula na nohy, všichni seskočili za mnou.
Stoupnula jsem si před ně a soustředila jsem se, zavřela jsem oči a roztáhnula jsem paže, cítila jsem jako by ze mě vycházely neviditelné vlny.
Otevřela jsem oči, všichni mě napjatě pozorovali a najednou z jednoho vysokého křoví vyšel medvěd a šel jako omámený až ke mě, pozorovala jsem ho. Přímo přede mnou se zastavil.
Pomalu jsem k němu natahovala ruku, ale přestala jsem se soustředit a cítila jsem, že je něco špatně. Medvěd se po mě napřáhnul svou prackou a já jen tak tak uskočil dozadu.
Medvěd se rozutekl pryč.
Dál jsem seděla na zemi a Emmett mi podal ruku.
" To byla, ale kravina "
A přijala jsem jeho ruku a postavila jsem se.
" Měli bychom vyrazit zpátky " ( Edward )
" Fajn "
A rozeběhnuli jsme se zpátky k domu.