Chtěla jsem, aby tahle cesta zpátky trvala věčnost, chtěla jsem, abychom se nikdy nevrátili.
Starostlivě jsem pozorovala Carlisla a všechny ostatní, tolik problémů kvůli jednomu lidskému životu. Tolik starostí.
Pohlédnula jsem ven z okna, nebylo by jednodušší pro všechny, kdyby mě Aro vážně nechal zabít? Nemuselo by se pak nic řešit.
Nemuselo by se řešit prostředí, nemusel by být někdo nucen, aby někoho proměnil, nemuselo by být tolik...starostí.
Všimnula jsem si, že mě celou dobu pozoruje Edward, bylo mi jasné, že mi čte myšlenky a jenom se na mě upřeně zahleděl a zavrtěl hlavou.
Povzdechnula jsem si a otočila jsem se pohledem k okénku a pozorovala jsem venkovní tmu.
________-----------_____--------________----------_______----------_______---------______--------____
Probudila jsem se až v autě, nejspíše jsem usnula a někdo mě přenesl do auta, hádám, že asi Emmett.
V autě bylo hrobové ticho, ani rádio nehrálo, všichni byli napjatí, neboť věděli co nastane, až se dostaneme domů.
Čím více jsem si přála, abychom se nikdy nevrátila, tím kratší cesta byla.
Jela jsem v autě s Emmettem a Rose, ještě vedle mě seděl i Jasper, ostatní jedou s Carlislem, nejspíše řeší co bude dál.
To hrobové ticho mě ubíjelo zevnitř.
" Měla jsem umřít "
A všichni se na mě podívali, kromě Emmetta, který si mě prohlédnul v zrcátku.
" Stejně jako my všichni " ( Rose )
" A teď se na nás podívej, jsme jedna velká šťastná rodina " ( Emmetta )
" Jenomže vy už jste umírali, já jsem v pohodě. Bylo by to jednodušší. "
A dívala jsem se z okénka. Rozpršelo se.
" Ale no tak ! Nech to počasí na pokoji." ( Emmett )
" Na déšť mám právo "
A najednou zahřmělo.
Jasper mi položil ruku na rameno a já se na něj otočila.
Vypadal vyčerpaně, není divu, byl celou dobu mezi lidmi a na to není zvyklý.
" Takhle nemluv " ( Jasper )
Prohlížela jsem si ho.
A déšť pomalu přestával.
______-------___--------____------____------____-------_____--------___------____------____-----____---
" Za chvilku jsme doma " ( Rose )
Jakoby vzduch v autě byl čím dál tím více těžší. Začalo mi z toho být blbě.
" Zastav "
" Už jsme skoro tam " ( Emmett )
" Emmette zastav prosím "
" Fajn " ( Emmett )
A dojel s autem ke straně a zastavil, za námi přibrzdilo druhé auto, ve kterém jel Carlisl a ostatní.
Vystoupila jsem z auta, zastavili jsme kousek od výhledu z útesu.
" Děje se něco ? " ( Carlisl )
Nikdo mu neodpověděl a já dál kráčela k útesu.
" Terro, dál už nechoď " ( Edward )
Ale já ho neposlechnula a šla jsem dál, cítila jsem, že všichni stojí kousek za mnou.
Už vycházelo slunce, viděla jsem nádherný odraz na hladině vody. Postupně paprsky stoupali od mých chodidel až k mému obličeji. Užívala jsem si to lehké teplo na tváři. Na chvilku jsme zavřela oči, ta chvilka mi přišla jako věčnost, cítila jsem lehký vánek, ten hřejivý pocit na kůži.
Otevřela jsem oči, které na chvilku oslepilo světlo. Podívala jsem se dolu z útesu.
Stačil by jenom malý krůček a všemu by bylo konce, všemu.
Takhle můj příběh skončí ? A žádný nový život nezačne ?
Co jsem vůbec v životě dokázala ? Nosit dobrý známky, být totální lůzr ve škole, nepromluvit nikdy s klukem co se mi líbil.
Jedno jsem dokázala, přežila jsem útok upíra, přece mu teď nedopřeju tu radost, že umřu.
Ne ! Tohle není konec, tohle je ten nový začátek. Nová Terra. a navíc mám nevyřízené účty s upírem jménem James.
Natáhnula jsem před sebe ruku a koukala jak jí ozařují paprsky.
Podívala jsem se do otevřené dlani.
Zaplatí za to, že mě připravil o rodiče.
A zaťala jsem ruku v pěst a na hladinu vody udeřil z ničeho nic blesk.
Otočila jsem se a v mých očí hned svítilo něco jiného.
Všechny jsem si je prohlédnula.
" Můžeme "
_____-------___--------_____-------____-------____--------____------_____-------____-------____------_
Dorazili jsme do domu a všichni jsme se shromáždili v obýváku.
" Zbývá jenom otázka, zdali s tím všichni souhlasíte, nechci, nechci se k vám jen tak přicpat."
Nervózně jsem se zasmála.
Podívala jsem se po všech, nikdo nechtěl začít.
" Moc ráda tě přivítám do naší rodiny " ( Alice )
A rozešla se ke mě a obejmula mě.
" Už teď tě považuju jako člena rodiny " ( Esme )
Alice se vrátila k Jasperovi.
" Já říkám ano, rád se zbavím touhy tě zabít " ( Jasper )
A usmál se a já mu úsměv oplatila.
Podívala jsem se na Emmetta.
" No, já už tě jako sestru beru, ale to buzení tě ráno mi bude chybět. " ( Emmett )
Podívala jsem se na Rose, která měla starostlivý výraz.
"Mám tě ráda, ale tenhle život ti nepřeju, ale i budu ráda, že budeš patřit do rodiny, takže ano " ( Rose )
Všechny to překvapilo.
" Bude fajn mít tě tady " ( Edward )
Zbýval poslední, Carlisl.
Prohlédnula jsem si ho a on si dal ruce v kříž.
" Už od začátku jsi k nám velmi milá i v té chvíli, kdy jsem tě srazil autem, jsem věděl, že to náhoda nebyla. " ( Carlisl )
Po všech se podíval.
" Jsi velmi statečné a milé děvče a proto říkám ano, proměním tě. Ale dělám to proto, protože tě nechci ztratit, nikdo z nás. " ( Carlisl )
A po všech se podíval.
" Stěhujeme se " ( Carlisl )
____-------____-----____------____------____------____------_____-------____-----____-----____----___
" Počkat, co ? "
" Lidé se začínají všímat, musíme znovu změnit bydliště. " ( Carlisl )
" A co proměna ? "
" Trvá tři dny, bude lepší tě proměnit až tam. Navíc je to tam dál od lidí." ( Esme )
" Tak fajn, začněte balit, ještě dneska odjíždíme. " ( Carlisl )
A Esme mi podala několik kufrů a já vyrazila balit.
_____-------____------____------____------___-----____----___----____-----___-----____----___------__-
Když jsme měli sbalené všechny věci a byli naloženy v dodávce, kterou jsme si vypůjčili. Všichni jsme nalezli do aut, rozloučili jsme se s naším domem a vyrazili.
Až když jsem viděla ceduli, která se s nám loučila a oznamovala, že opouštíme město. Až v té chvíli mi doopravdy došlo, že stará Terra umřela.
Shořela v požáru s rodiči a její duše tu zůstává s nimi, stejně tak všechno co zná.
Její nejlepší kamarádka, kluk co se jí líbí, její škola, známý. Všechno. Stará Terra byla nadobro pryč.
Řekněte jí sbohem, právě přichází nová dívka.
____------____-------____-------_____--------___-----_____------_____-----____-----____-----_____-----
" Jsme tady ospalče " ( Emmett )
Otevřela jsme oči, bolel mě krk, přeležela jsem si ho.
Podívala jsem se z okénka, blížili jsme se k nějakému malému městečku.
" Forks ? "
" Přesně tak " ( Rose )
Všichni si naše auto prohlíželi, když jsme kolem nich projížděli.
Projeli jsme městem Forks a pokračovali dál do lesa.
" Je to celkem hodně daleko od civilizace "
" Tím lépe " ( Emmett )
Dojeli jsme na vrchol kopce a zastavili, před námi se tyčila nádherná villa.
Vylezla jsme z auta a zanedlouho přijeli i ostatní i s nákladovým autem.
Všichni začali vystěhovávat věci, jim to šlo lépe, super síla a super rychlost.
_____------_____-------_____-------____-------____-------____------____------___-------____------____--
Když jsme všechno dostěhovali, byl už večer. Zatím jsem se zabydlela v pokoji pro hosty.
Všichni jsme se sešli v obýváku.
" Necháme to na zítřek, ano ? " ( Carlisl )
Podívala jsem se na něj.
" Dobře...ehm...Dobrou noc "
" Užij si to, je to tvé poslední spaní " ( Emmett )
" Ráno ti přichystám něco dobrého " ( Esme )
" Dobře, děkuju "
Byla jsem trochu nervózní. Otočila jsem se a rázným krokem jsem vyrazila do mého pokoje. Jsem si jistá, že ani neusnu.