" Stávej semínko holala " ( Emmett )
" Říkala jsem, že chci jiné buzení "
" Smůla " ( Emmett )
A vtrhnul do pokoje a sebral mi peřinu.
" Kolik ti je ? Deset ?! "
" Ne, je mi ...." ( Emmett )
A začal to počítat na prstech.
" je mi devadesát, přesněji řečeno " ( Emmett )
" No, tak to ses za těch devadesát let nic nenaučil ! "
A hodila jsem po něm polštář a on ho chytil do rukou.
" jo tak polštářová bitva ? " ( Emmett )
Vytřeštila jsem na něj oči.
" ne, Emmette ne ! "
A on šel pomalu s tím polštářem ke mě.
" Budu křičet ! "
" Jen si křič " ( Emmett )
A dál šel s tím polštářem ke mě a už ho chtěl proti mě hodit, ale já se mu zadívala do očí.
" Řekla jsem ne ! "
V tom do pokoje vtrhnula Alice.
" Co ty tady děláš ? Dneska jsem ji měla budit já ! " ( Alice )
A zamračeně se koukala na Emmetta .
" Jenom jí čechrám polštář sestřičko " ( Emmett )
A položil polštář na postel a odešel.
" Nicméně jsem tak nějak prohlížela tvé oblečení a ne. Tohle rozhodně nebudeš nosit, máš příšerný vkus. " ( Alice )
A položila přede mě hromádku oblečení.
" tole si dneska obleč a neboj, budu mít spoustu času ti ukázat, co je hezké a co..odpad " ( Alice )
Usmála se nevinně a odcupitala z pokoje.
Převléknula jsem se do oblečení.
Byli v tom džíny a bílá blůza.
Došla jsem do kuchyně, kde na stole byla připravená snídaně, ovesné vločky s jahody.
Byla zapnutá televize a všichni u ní stáli. Vstala jsem, vzala si jídlo a došla jsem k nim.
" Stalo se něco, všichni vypadáte zachmuřeně a kde je vlastně Carlisl ? "
A Edward jenom zesílil televizi.
"Ve všedních hodinách, zrovna v době pořádání kempu v maloměstečku Champins, vznikl na místě konání nehezký požár. Hasiči s ním stále bojují, kolik je přeživších není známo. Je tu i policie, která vyšetřuje příčinu požáru. Jakmile budeme mít další podrobnosti, ozveme se vám" ( Reportérka )
Najednou mi upadnula miska s ovesnou kaší a rozbila se o zem na střepy.
Všichni se na mě otočili.
Cítila jsem, že se mi podlamují kolena. Jasper ke mě rychle doběhnul a podepřel mě.
To jsem nečekala.
" Má...má rodina, tam šla taky "
Celá jsem se rozklepala.
" já..musím vědět, že jsou v pořádku, že se jim nic nestalo. "
" Odvezu tě tam " ( Edward )
" Já jedu taky " ( Alice )
A Edward upíří rychlostí zmizel a Esmé mi podala sluneční brýle.
Pomalu jsme došli do auta a vyrazili jsme.
____----___-----___-----___----____-----__----___----___-----__----__----__----___----__----__---__---_
Už když jsme přijížděli, tak byl vidět doutnající kouř. Jakmile jsme zastavili, rychle jsem vylezla z auta a doběhnula jsem k davu lidí, které od místa požáru držel policista.
Byl tu strašný rozruch a uviděla jsem i sanitku, u které byli doktoři. Byl tam i Carlisl.
Podívala jsem se na něj a on ucítil můj pohled a podíval se na mě. Sklesle se poté zahleděl do země a vstal a mířil ke mě.
" Ne "
Cítila jsem, že vedle mě stojí Edward a Alice, ale i tak jsem je nevnímala.
" Ne ! "
Uviděla jsem za ním několik těl, překrytých bílým prostěradlem.
Pusu jsem měla otevřenou dokořán a cítila jsem, že se do mých očí řinou slzy.
Rozeběhnula jsem se proti Carlislovi, ale oběhnula jsem ho a doběhnula jsem k tělům, která byla přikrytá prostěradlem. Odhodila jsem své sluneční brýle a odkryla jsem náhodné tělo.
" Ne "
Propuknula jsem v pláč, byl to můj otec. Můj milující otec. Tělo vedle něho bylo mé matky.
" Ne ! "
Propuknula jsem v pláč a Carlisl, Edward i Alice se vydali za mnou.
Dopadnula jsem na kolena a uslyšela jsem hrom a v tom začalo pršet.
Dál jsem klečela na zemi a brečela jsem.
Alice se ke mě sehnula a položila mi ruku na rameno a já se k ní otočila a nechala jsem se obejmout a dál jsem brečela.
" Shhh, shhh " ( Alice )
" Jsou mrtví ! "
Ještě více se rozpršelo.
" To bude dobrý Terro " ( Alice )
" Ne, ty to nechápeš, jsou mrtví, už nic nebude dobré ! "
A ještě více zahřmělo.
" Nerozloučila jsem se s nimi, nebyla jsem s nimi. "
Zaseknula jsem se.
" Co teď budu dělat ......."
rozklepala jsem se a Alice mě chtěla obejmout.
" Nechala jsem je tu ! Oni umírali, zatím co já byla u vás ! "
Kousek od nás uhodil blesk a všichni se vylekali a já se dívala Alice přímo do očí.
A v tom mi to došlo, podívala jsem se i na Edwarda a Carlisla.
Jako by něco z jejich tváří šeptalo jedno jediné jméno.
" James "
A za mnou uhodil blesk.
Něčeho třpytivého jsem si všimnula na zemi. Sebrala jsem to, byla to nějaká brož či odznak, strčila jsem ho do kapsy a uviděla jsem rychlý pohyb kousek odsud, vydala jsem se rovnou tam.
" Terro, ne ! " ( Carlisl )
Já se na něj otočila, zuřivě pršelo. Celá má tvář, mé tělo jako by hořelo, ve mě hořel vztek, jako požár, který to tu srovnal.
" Musí pykat za to, co učinil. Připravil mě o mou rodinu. "
A dál jsem se rozešla do lesa.
" Terro ! " ( Alice )
A běžela za mnou lidským během a já se také rozeběhnula.
" kde jsi ?! Ty zbabělče ! "
Zahřmělo.
" Ukaž se ! "
" Ty vrahu ! "
Zastavila jsem se.
" Zbabělče ! "
Najednou někdo vystoupil zpoza stromu.
" zbabělec a já ? " ( James )
" zabil jsi nevinné lidi, zabil jsi mou rodinu ! Ty sráči ! "
" Máš pravdu, zabil jsem je, ale má vina to nebyla. Já chtěl jenom tebe, ale to ty ses zbaběle schovávala u Cullenů, nemuseli umřít. " ( James )
Probodával mě pohledem.
" Ani si se s nima nestihnula rozloučit, jak smutné. Před školou jsi svou milující mámu odbyla, protože byla příliš trapná. To není moc pěkné poslední setkání, že ne . Jsi tak nevděčná dcera, v jejich případě, bych byl rád, že už jsem po sm..." ( James )
Nestihnul to doříct, zahleděla jsem se mu přímo do očí a on se zaseknul v křeči.
" jak se opovažuješ, takhle mluvit o mé rodině "
Přestala jsem brečet a narostl ve mě hněv, déšť ustal, ale pořád někdy zahřmělo.
" Jak se opovažuješ mě urážet "
A udělala jsem jeden krok blíže k němu, zatímco on byl v bolestné křeči.
Vedle mě uhodil blesk.
" Jak se s sebou můžeš žít ? Matka služebná co utekla od svého pána a otec pytlák. Víš jedno nás spojuje, i tvé rodiče někdo zabil. "
V jeho obličeji byla vidět bolest i psychická.
udělala jsem další krok k němu.
" Jedno nás však odlišuje. Já mám vraha "
A trochu jsem pozvednula hlavu a soustředila jsem se na něj a on začal křičet bolestí.
" Terro ! " ( Carlisl )
A doběhnul ke mě a chytil mě za rameno a já se přestala soustředit a James utekl.
" proč jsi to udělal ?! "
Přestalo i hřmění, jenom bylo zataženo.
" Byl přímo tady, to on zabil mé rodiče ! "
" Pomstou nic nezískáš " ( Carlisl )
" Ale on si žít nezaslouží "
" Ale to neznamená, že to s tebe musí udělat vraha " ( Carlisl )
A položil mi ruku na rameno a zadíval se mi přímo do očí.
" Ty nejsi vrah Terro " ( Carlisl )
" Ale on je "
A setřásla jsem jeho ruku z mého ramene a vydala jsem se zpátky.
Po cestě jsem potkala Alice a Edwarda, Alice mi okamžitě dala ruku kolem ramen a šla se mnou pryč.
Došli jsme k místu, kde byl před tím dav lidí, ale déšť je asi odehnal pryč.
Pohřební auto už odvezlo těla mých rodičů, naposledy jsem se ještě podívala na ohořelé místo a Edward ke mě došel a podal mi sluneční brýle a já si je nandala.
" Vypadněme odsud "
A nastoupila jsem do auta a všichni ostatní pak nastoupili chvilku po mě a rozjeli jsme se k domu Cullenů.
Cestou jsem vyndala tu brož, co jsem tam našla.
Prohlížela jsem si ji, vypadala jako velké V a byl na něm erb, ve kterém byl strom a havran.
Dojeli jsme k domu a Edward mi otevřel dveře od auta. Beze slova jsem vystoupila a podívala jsem se ke vstupu.
Stáli tam všichni, Rose, Emmett, Jasper a Esme.
Vydala jsem se k nim a prošla jsem kolem nich dovnitř.
Byla jsem uvnitř úplně sama, prohlížela jsem si Erb a došla jsem k obrazu Volturiů. V rohu obrazu na stěně visel přesně stejný erb jako na broži.
Jakmile se všichni ostatní vydali také dovnitř, jenom na mě hleděli a já položila brož na stůl, takže na ni všichni viděli.
" Musím do Volterry "
Ahoj, doufám, že se vám dnešní kapitola líbila, určitě se těšte na další.