„Měli bychom tam," ukázal jediný muž v partě lidí na západ.
„Proč tam?" zamračila se nechápavě Saelind. Moc dobře věděla, odkud vál nejchladnější vítr – ze severu. A tam muselo být i Ledové království.
„Jdeme za Ledovou královnou, ne?" nadzvedla zrzka tázavě obočí a prohlédla si Haldira. Copak se nevyznal ani v blízkosti svého království?
Černovlasý Haldir se rozhlédl po krajině. „Jistě, že jdeme," protočil očima a přišel k Wance blíž, „ale na západě, za těma horama, je vesnice elfů. Mají zbraně a znalosti," pokrčil ledabyle rameny.
„Ale já chci za Ledovými hned. Skončím to, než budou Vánoce," odvětila naštvaně Wanka a založila se ruce na hrudi.
Haldir jí sledoval a snažil se přijít na jediný důvod, proč se s ní vůbec před těmi dny začal bavit. Vypadala mile, vzpomněl si. Měla je přeci zachránit, došlo mu.
„Jestli jí chcete porazit, Wanko, musíte vědět jak se bránit," pokrčil opět rameny.
„Umím se přeci bránit!" vyhrkla rychle Wanka a dotčeně si položila ruku na srdce.
„Já vím, že jo," zasmál se Haldir a pohlédl na další tři dívky, „ale chceme Ledovou královnu překvapit. Musíme o ní zjistit víc, chápeš?" nadzvedl obočí.
„To je fakt," přikývla i Saelind a pokrčila rameny. A Wance došlo, že pokud mu v tomto věří Sae, je to jisto jistě dobře promyšlená věc. Proto se rozhodla souhlasit a vydala se spolu s ostatními do elfské vesničky za horami. Kdyby jen za horami... Byl to i jiný ostrov...