ELISSA
Už jsou přesně tři hodiny a já čekám na Austina u baru.
"Ahoj" řekl mi někdo u ucha a objal mě.
"Ahoj" oplatila jsem mu pozdrav i s úsměvem a on se na mě taky usmál.
"Tak kam půjdeme nejdřív má průvodkyně?" zeptal se mě.
............
Už je šest hodin a já slíbila mámě že budu do půl sedmé doma a sestra řekla, že bude 'spát' u Vicky. Jdeme s Austinem krásnou uličkou, protože se nabídl že mě doprovodí domů. To je ale gentleman[džentlmen].
Právě jsme v ulici kde bydlím a jdeme směrem k mému domu. Přede dveřma se zastaví.
"Dobrou noc El" řekne a naklání se, aby mě políbil. Chvilku jsem čekala až dorazí přímo před můj obličej, ale včas jsem ho zastavila.
"Promiň, ale já nemůžu. Něco jsem někomu slíbila" řekla jsem a stále jsem měla ruku na jeho hrudi.
A aniž bych chtěla, tak jsem mu tím dotekem poslala tu vzpomínku. Chvilku to bylo, jako by se koukal do prázdna. A potom se na mě podíval.
"Vicky si mě zamluvila?!" zařval skoro na mě a já s sebou leknutím cukla.
"Promiň" řekl mi.
"To já se omlouvám" řekla jsem rychle.
"Ty se nemáš za co omlouvat" řekl, dal mi letmý polibek a bez rozloučení odešel.
KATIE (DALŠÍ DEN DOPOLEDNE)
Když jsem se probrala, nevěděla jsem kde jsem. Pořád jsem si to tu prohlížela a pak jsem najednou ucítila jak někdo vedle mě spokojeně oddechuje. Byl ke mně čelem takže jsem ho hned poznala. Je to Josh!! Co se to tu jako stalo?! Prodívala jsem se pod peřinu a hned jsem poznala že se vážně něco stalo.
Vždyť já jsem se vyspala s Austinovým bratrem. Panebože, doufám že nás neviděl ani neslyšel. To by byl trapas. Najednou jsem měla pocit že mě někdo sleduje, když jsem se podívala na Joshe, zjistila jsem, že už nespí. Jak dlouho se na mě jako dívá? A proč mi tak moc bolí krk?
"Dobré ráno princezno" řekl mile a usmál se na mě.
"Dobré" odpověděla jsem. Chtěla jsem si dát ruku na krk, ale přerušil mi to svojí rukou.
"Nešahej si na krk princezno" řekl a sledoval mě velmi, velmi upřeně. Chvíli jsem měla pocit že mě chce ovládnout.
Panebože, on mě chce ovládnout. O-o-n j-je u-upír! Což znamená, že buď neví že jsem čarodějka, a nebo to ví, ale neví že jsem proti ovládání imuní.
"Dobře" řekla jsem. V tuhle chvíli jsem si na nic jiného nezmohla.
"Nemáš hlad?" zeptal se mě.
"Docela jo" odpověděla jsem.
"Tak pojď se mnou do kuchyně. Něco ti připravím. Co říkáš na palačinky?"zeptal se mě.
"To zní skvěle" odpověděla jsem.
"Paráda, protože nic jiného neumim" řekl a uchechtl se. A já se zasmála.
Když jsme konečně došli dolů tak jsem viděla jak sedí Austin u krbu a pije bourbon.
"Zdarec brácha" řekl mu Josh.
"Čau" řekl a konečně se na nás otočil. "El? Co tu děláš?" řekl mi a vypadal překvapeně. Co já bych dala teď za to, abych mohla předstírat že jsem má dokonalá sestra. Ale jsem unavená. A navíc, odkud zná moji sestru?
"Odkud znáš moje dvojče?" zeptala jsem se ho. A on s sebou trošku cukl.
"Ty jsi Elissino dvojče?" zeptal se mě překvapeně.
"Bingo" řekla jsem a uchechtla se.
"Vlastně mi ani neřekla že má sestru natož dvojče" a teď jsem se na něj překvapeně podívala já.
.......
Vracela jsem se domů okolo čtvrté hodiny, když mě už konečně přestal Josh ovládat a pustil mě domů.
"Ségra?" zavolala jsem do domu.
"Nahoře v pokoji!" vykřikla na mě abych jí slyšela.
"Už vím kdo jsou!" vykřikla jsem na ní a ona se na mě nechápavě podívala.
"Josh a Austin ... Oni jsou upíři!!"
Je tu další díl! Děkuju moc že to čtete, ale byla bych ráda kdyby na tu část jste dali alespoň VOTE:) Když tam budou alespoň 5 vote tak přidám další díl!:)