obsahuje lehkou erotiku
To celé nám zabralo asi dvě hodinky......
Dvě hodinky, při kterých jsem se na úkor špatné nálady, neuvěřitelně pobavila. Jimin byl úžasný vypravěč a komik. A já při zdobení stromku zažívala vtipné momenty. Možná vytušil zprvu mou ne moc nadšenou náladu, tak se mě snažil rozveselit, ale nevyptával se. Vyprávěl kolik vtipných a někdy i trapných věcí zažívá při své práci.
Dokonce si prý jeden zákazník chtěl udělat takovou reklamu ze své farmy, při které měli být v záběru kráva s býkem. Přičemž býk měl oplodňovat mladou jalovici. A přitom se mělo jednat o výrobu a prodej kvalitních bio produktů z mléka z domácího chovu, jako důkaz toho nejlepšího a nejzdravějšího skotu. Nakonec z toho sešlo, jelikož to zákazníkovi Jimin vymluvil, že by to nebyl zrovna dobrý nápad, jak prodávat své zboží. Ovšem ze začátku se jistý pán s Jiminem urputně hádal a trval na svém. Nedává to smysl, bylo by to riskantní a nebezpečné u něčeho takového být. Navíc i nevhodné, ale lidé jsou různí.
Taky dělal blonďáček různé vtipné obličejové grimasy, nedalo se nesmát. Nicméně i jeho sladké momenty byli dechberoucí, kdy si Jimin odběhl pro novou kouličku a při zpáteční cestě ke stromečku došel ke mně a líbnul mě na líčko, nebo na rty. Ochotně jsem mu polibky oplácela a usmívala se štěstím. Poté jsme si po práci sedli na gauč a dívali se na tu nádheru, kterou jsme stvořili.
Přiblížil se večer a čas večeře, kde mi Jimin ochotně pomáhal v kuchyni připravovat sushi. Jedno z jídel, které mi tu nesmírně chutná. Dají se tu k tomu koupit originální přísady a můžu říct, že to chutná úplně jinak, lépe. Samozřejmě s tím měl Jimin větší zkušenosti, co se zabalování rýže do mořské řasy týče. Tudíž většinu práce odvedl on a já se mohla alespoň přiučit, jak nejlépe přitlačit, utáhnout a neroztrhnout řasu poté při krájení na kolečka.
,,Jsi úžasný, víš to?" pochválila jsem ho, políbila jeho tvář a mohla na něm oči nechat.
Ještě stále jsme stáli u linky vedle sebe a dolaďovali pár úprav na jednotlivých dvou talířcích, již zmiňovaného sushi.
,,Vím," řekl sebejistě a uculil se. ,,Ale ty jsi úžasnější, lásko," ještě dodal a políbil mou tvář na oplátku taky.
Již hotoví jsme se přesunuli do obýváku, já ještě nachystala nějaké pití i se sklenicemi. Zase se uvelebili na pohodlném gauči, pustili televizi a vrhli se do pojídání sushi.
,,Je to opravdu moc výborný," řekla jsem po chvíli, protože vážně bylo.
,,To jsem rád, že ti chutná, ale nic na tom není. Sama jsi to viděla," a strčil si s chutí další kousek do pusy.
Během jídla jsme prohodili jen pár slov, ale po najedení opět najeli na volnou konverzaci. Přičemž televize byla jen pouhou kulisou, kterou jsem stejně po nějaké době vypnula, nic v ní nedávali a byla spíš takovým rušivým elementem mezi námi.
Na stolku jsem zapálila velkou bílou svíčku, poněvadž jsme se s Jiminem dohodli, že dřív jak na Vánoce světýlka na stromečku nerozsvítíme. A mě se úplně nechtělo rozsvěcet velké světlo, nemělo by to tu správnou atmosféru.
,,Tak, ten stromek měl být tím překvapením, které si tajil?" optala jsem se, když už byl klid.
,,V podstatě jo. Doufám, že ti to nevadí?" zalekl se možná toho, že jsem očekávala něco jiného.
,,Nevadí," řekla jsem a myslela to upřímně. Vždyť jak bych se na něho mohla zlobit. Nemyslel tím nic špatného. Tuto vzpomínku si uchovám mezi ty nejlepší.
Přisunula jsem se k němu blíž a po pro mě nekonečné době ho políbila na rty, jako důkaz mé spokojenosti.
,,..... a pak mě svlékli do naha a počmárali fixou všude po těle," vyprávěl Jimin horlivě jeden z mnoha svých trapných okamžiků, které mu provedli Jungkook s Taehyungem.
To, když se všichni opily na kolaudačním večírku jeho nového bytu a on ráno po probuzení tohle všechno zjistil. Tomu jsem se srdečně zasmála.
,,Tak, to bych tě chtěla vidět, nahého," a myslela tím hlavně co všechno mu fixou napsali, nebo nakreslili a znovu se zasmála, slzy od smíchu v očích.
Když jsem se dostatečně vysmála, utřela si slzy rukou. Podívala jsem se na Jimina a v tu ránu mě okamžitě smích přešel.
Jimin se už vůbec nesmál a skenoval mě zvláštním tak vážným, leč svůdným pohledem.
Ani nevím, jak jsem se ocitla pod ním.
,,Chtěla by jsi mě vidět nahého, říkáš?" v jeho tváři zračíc jisté pobavení, ale zároveň i touhu.
Rukama vzepřený nade mnou, jeho tělo téměř ležící na tom mém a své oči zabodnuté do těch mých. Bylo cítit silné napětí mezi námi. Mé údery srdce se značně zvýšili, až jsem myslela, že mi vylétne z hrudi. Lapala jsem po dechu a ztrácela zdravý rozum.
Pozdvihla jsem ruku a jedním prstem se dotkla jeho plných rtů. Přejela je z jednoho konce na druhý, hledíc mu stále do očí.
Vůbec k tomu nemuselo dojít, kdybych neměla tu hloupou poznámku, ale řekla jsem to tak spontánně a v tu chvíli si neuvědomila, jak to vyznělo a k čemu to povede. Avšak nelituju toho. V tom přítmí, jen ve světle svíčky, byl tak nádherný.
Přitáhla jsem si jeho hlavu blíž a políbila, nechajíc tak jeho otázku nezodpovězenou. Blonďáček se hned do polibku zapojil.
Líbali jsme se něžně. Svýma rukama jsem mu čechrala vzadu vlasy, on zapřený okolo mé hlavy na těch svých. Najednou mi to bylo málo, proto jsem po jednom polibku zašeptala.
,,Dotýkej se mě, lásko," pobídla jsem ho.
Zřejmě čekal na mé svolení, protože mě ihned poslechl. Pohladil mě po tváři a znovu políbil. Přesunula jsem ruce na jeho vypracovanou hruď a cítila, jak i jemu splašeně bije srdce. Druhou ruku přemístil na můj bok, přičemž na mě více nalehnul. Dostal se tak svým tělem mezi mé nohy.
Něžné polibky se změnili na vášnivé až přímo dravé, kdy jsme si vzájemně okusovaly rty. Hladíc se všude po těle a vzdychajíc si do úst. Jako první letělo dolů mé tričko a Jimin tak mohl spatřit mou červenou podprsenku. Vzápětí si sundal i svoje triko a mě se naskytl pohled na jeho svalnaté tělo a vystouplé klíční kosti. Dotýkali jsme se nahými těly a líbali se jako o život.
Jeho přívěšek, který visel ze stříbrného řetízku mě lechtal na hrudi. I přes jeho stále oblečené kalhoty se na můj klín tlačila jeho chlouba. Občas se ve víru vášně zhoupl v bocích a natiskl se na mě víc, přičemž jsem vždy do polibku nahlas vzdychla. Vzrušoval mě tak moc.
A pokračovali bychom jistě dál, kdyby nás nevyrušilo nějaké zvonění. Lépe řečeno vyzvánění Jiminova mobilu. Ten kdo volal byl pěkně vytrvalí, protože jen co to otravné vyzvánění na malou chvilku přestalo, tak hned začalo znovu. Přestali jsme se líbat a Jimin se zamračil.
,,Promiň," vydechl omluvně a natáhl se pro svůj mobil, který ležel na stolku. Po shlédnutí displeje se zamračil ještě víc. Vzápětí začal jeho telefon znovu vyzvánět. ,,Promiň, já to asi budu muset vzít," řekl opět omluvně a zmateně zároveň.
,,To je dobrý, vem to," ujistila jsem ho chápavě, třeba se něco vážného stalo.
Stiskl zelené sluchátko a přiložil si telefon k uchu. ,,Jo....?" promluvil a já čekala, co z toho vzejde.
Sledovala jsem jeho tvář, která se postupně měnila ve vztek. To, když poslouchal, co mu dotyčný na druhé straně říká.
,,Tae, říkal jsem ti přece, ať voláš jen v případě nutnosti, tak čemu si nerozuměl?!" vydechl frustrovaně a pročísl si prsty své světlé vlasy, které mu padaly do očí. ,,Jasně, že jí zalij, když ti to pověděla.... Čau!" ukončil naštvaně hovor. ,,Bože, to je blbec," ulevil si a otočil se na mě.
Já na něj nechápavě koukala, vzepřená na loktech. Podle oslovení jsem vytušila , že mu volal Taehyung, ale nerozuměla jsem tomu, koho má zalít, jaká holka by si o to řekla.
,,Prosím tě, promiň. To byl Tae a ptal se, jestli mi doma může zalít květinu v květináči. Prý mu sdělila, že jinak zemře," řekl vážně, na to jsem vykulila oči.
,,Tvoje květina umí mluvit?" podivila jsem se.
,,Ne, neumí," uchechtnul se. ,,Tae má takový zvláštní způsob humoru, nebo to vlastně není humor. On takhle normálně komunikuje. Teda, neříkám, že to je normální. Jen u něj normální.... ale neřešme ho už," mávl rukou a zakroutil hlavou, že nemá cenu se tím dál zaobírat.
,,Dobře," odpověděla jsem, ten Tae musí být vážně zvláštní, ani jsem se nevyptávala, co dělá u něj doma. Podle jeho výrazu se vážně nechtěl o něm vůbec bavit.
Ta atmosféra předtím se vytratila tímto telefonátem, jako mávnutím proutku. Posadila jsem se a natáhla se pro mé triko, které bylo hozené na zemi. Jimin se smutně na mě podíval.
,,Zkazil to, co?" pověděl sklesle, s tím jsem musela jen souhlasit.
,,Hm," usmála jsem se sklesle taky a sklopila hlavu dolů. ,,Půjdu se osprchovat, ať můžeš jít pak ty," napadlo mě a možná tím i doufala, že by mohl přijít za mnou. Nevadilo by mi to. Přikývl a já se rozešla směrem do koupelny s noční košilkou v ruce.
Nepřišel, tudíž jsme se v koupelně způsobně vystřídali. Taky jsem se neodvážila za ním přijít a nechala mu soukromí. Pak se naskytla otázka, kde vlastně bude spát. Jimin si prosazoval, že klidně bude spát na gauči, ale o tom já nechtěla ani slyšet. Pro jednou je můj přítel a já ho nenechám spát na gauči, i když je pohodlný. Lehl si tedy váhavě ke mně do postele, oblečen do nějakého volného černého trička a volných tenkých tepláků stejné barvy. Udělala jsem mu tedy místo, abychom se víc vešli. Leželi jsme tak každý na boku, hledíc si do očí. Přikryla jsem nás peřinou a chtěla zhasnout lampičku.
,,Dobrou noc, Ell. Miluju tě, lásko," řekl něžným, medovým hlasem a pohladil mě po vlasech.
,,Dobrou noc, Jimine. Taky tě miluju... lásko," a s tím posledním slovem jsem vydechla přebytečný vzduch, který se mi usadil v plicích při jeho něžných slovech.
Zhasla jsem lampičku a zašátrala ve tmě po jeho ruce, kterou jsem si přitáhla blíž. Ještě jsme se něžně mazlili a pusinkovali, dokud jsme neusnuli únavou. Ovšem tam, kde jsme před tím skončili, už nenavázali.
Následujícího dne v neděli jsme se zároveň probudili v těsném objetí. Kdy já byla otočená zády k Jiminovi a on mě objímal svou paží okolo mého pasu. Lepší probuzení jsem si nemohla přát. Spokojeně jsem se usmála a i přesto jemně odendala jeho ruku, abych ho neprobudila. Vstala jsem, poněvadž jsem potřebovala udělat ranní hygienu, převléknout se a když už, připravit nám snídani.
Slyšela jsem jak přeci jen blonďáček po chvíli vstal taky a po ranní hygieně se objevil v kuchyni. Fascinovalo mě, jak takhle po ránu může vypadat tak dobře. Já mám určitě ještě teď opuchnutý obličej. Vlastně to je naše první společně strávená noc.
,,Dobré ráno, zlato," ovinul si mě k sobě a políbil.
,,Dobré ráno i tobě. Jak jsi se vyspal, lásko?" zeptala jsem se.
,,Vedle tebe... jako v nebi," odpověděl a mě poskočilo srdce nad tím přirovnáním.
Po snídani jsme se rozhodli, že se půjdeme projít ven a pak při té příležitosti rovnou zaskočíme na oběd do nějaké restaurace.
Procházeli jsme se ulicemi a parkem ruku v ruce. Venku mrzlo až praštilo, ale nám to nevadilo. My měli sebe a svojí lásku, o kterou jsme se neustále hřáli. V nedaleké restauraci si dali výtečný oběd, který Jimin za nás oba zaplatil. Stále mi to není příjemný, když takhle za mě platí, budu si však asi muset zvyknout.
Cestou zpátky mi v květinářství koupil květiny. Nemělo cenu protestovat, ať zbytečně neutrácí. Jen se mi vysmál, že s tímto si vážně starosti dělat nemusím. Krásné červené lilie, které mě hned obměkčili.
,,Děkuju," řekla jsem dojatě a políbila ho.
,,Neděkuj, miluju tě a chci, abys to věděla," opětoval mi polibek.
,,Taky tě miluju a moc," ujistila jsem ho, že já to mám úplně stejně. Taky chci, aby věděl, co k němu cítím.
Poté už jsme se rozešli cestou k domovu. Pěkně ruku v ruce, se zamilovanými pohledy, jak já toho kluka miluju až k zbláznění.
Dlouho však u mě pak už Jimin nepobyl, poněvadž ještě před večeří musel neodkladně odejít. Jeho šéf z práce mu volal a něco dlouze řešili. Moc se mi omlouval a sliboval, že mi to příště vynahradí. Já ho však ujišťovala, že není co vynahrazovat, mám pochopení.
Při jeho odchodu jsme se v chodbičce nemohli od sebe odtrhnout. Vždycky se Jimin od otevření dveří vrátil a znovu mě líbal, jako kdyby to mělo být naposled.
Strávili jsme spolu krásný, příjemný víkend a já byla zamilovaná až po uši......
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~