Midnight cry's (CZ- story)

Chapter 2- jak roztomilé

„Jak jsem si všimla tak jste si sedli jak jste chtěli, ale já si vás rozvádím" Ta učitelka mi už teď leze na nervy. Sedla jsem si sama a chtěla jsem sedět sama celý rok.

„Crystal a Winter si sednou dozadu k oknu" Koukla jsem se kdo se zvedá. Byla to blonďatá holka s hodně světlýma očima. To jméno se k ní hodí.

Sedli jsme si vedle sebe. Neumím začít konverzaci takže jsem jen mlčela.

Ráda bych se s ní začala bavit ale prostě nevím jak začít.

„Teď vám rozdám klíče od skříněk" Řekla učitelka. Klíče nám rozdala náhodně. Měla jsem 124. To se dá dobře zapamatovat.

„Jaký máš číslo?" Zeptala se mě Crystal
„124 a ty?" Vypadala hrozně mile
„Já mám 125, jsme vedle sebe" řekla
„To je super" Doufám ze se budeme bavit.

Učitelka nám rozdala učebnice a řekla ať si je dáme do skříněk.

Šli jsme si dát učebnice do skříněk a mě zajímalo kdo bude mít skříňku 123. Upřímně jsem doufala že to bude holka protože se s klukama neumím moc bavit.

Nenápadně jsem se koukala jestli někdo neotevřeme skříňku vedle mě ale nikdo ji neotevřel.

Den uplynul docela rychle. Nic důležitého se nestalo.
-
Dneska se do školy docela těším. S Crystal si docela rozumíme ale upřímně doufám že ve škole bude nějaký hezký kluk. Co si budem, v mém věku jsou lidi už ve vstahu ale já nikdy nikoho neměla.

„Ahooooj" Volala na mě Crystal.
„Čau" Odpověděla jsem s úsměvem.
„Těšíš se dneska?" Zeptala se mě když jsme vstoupily do školy.
„Docela Jo a ty?"
„Já taky hrozně..." Něco říkala ale mě zaujalo něco jiného. Nebo spíš někdo jiný. Byl to kluk s černými vlasy. Ve většině románech jsou kluci vysocí ale já měřím 170 cm a on okolo 174 cm bych si typla.

Jen jsme okolo něj prošli a vstoupily do třídy.

„Dobrý den studenti, jsem váš učitel na matematiku a hodlám vás toho hodně naučit!" Řekl jakoby na nás měl každou chvíli zařvat.

Matematice jsem moc pozornosti nedávala. Přemýšlela jsem o životě.

Měli jsme velkou přestávku. Zapomněla jsem učebnice ve skříňce, tak jsem se rozhodla si pro ní rychle skočit.

Přišla jsem ke skříňkám a hádejte kdo tam byl. Ten kluk z chodby. Šla jsem si vzít učení.

Vzala jsem si co jsem potřebovala.

Oba jsme naráz zavřeli skříňky. Koukli jsme se na sebe. Připadalo mi to jako ve filmu. Kdy se dvě hlavní postavy na sebe kouknou a oba se do sebe zamilují. Na mé straně to tak bylo, ale jak to bylo na jeho?

Díval se na mě s otevřenou pusou. Připadalo mi to roztomilé.

Zazvonilo a já jsem rychle běžela do třídy.

Před tím než jsem do třídy vstoupila, jsem se rozhlédla jestli tam ten kluk není, a nebyl.

„Kde si byla?" Hned se mě zeptala Crystal.
„Promiň" Řekla jsem. Nechtěla jsem ji vysvětlovat jak jsem se zamilovala do nějaký kluka.