Budoucí Weasleyová

2. Zase Pozdě

Ráno mě Lenka vzbudila pozdě protože ona sama zaspala vážně top 1. Den v nové škole a jaj zaspim. Naštěstí to tady není jak v Kruvalu a zaspali jsme jen snídani rychle jsme se oblékli a vyběhli ale ja si zapomněla učebnice tak jsem se rychle vrátila bože to je schodů. Klepadlo ve tvaru Havrana bože proč? Prostě se nemůžou otevřít dveře ne prostě mi musí klepadlo položit otázku naštěstí asi vědělo že spěchám a položilo mi nejjednoduší otázku světa. Vběhla jsem do pokoje vzala učebnice a běžela na hodiny. První hodina byla POKT (péče o kouzelné tvory) běžela jsem na hodinu když v tom jsem narazila do něčeho tvrdého Teda spíš někoho spadla jsem na zadek ale asi jsem si zlomila ruku pokusila jsem se zvednou ale hrozně to bolelo "jsi v pořádku" zeptal se mě  Fred až teď jsem si všimla že to do něj jsem vyrazila "asi mám zlomenou ruku" řekla jsem a začali mi téct slzy z očí. Fred mě vzal do náruče a odnesl na ošetřovnu. Položil mě na lůžko a řekla at nikam nechodím že jde najít Poppy koukla jsem na něj jakože kdo je Poppy tak řekl že zdravotnice oni si tykají no na to se ho zeptám potom usmála jsem se že se nemusí bát že vážně nikam nepůjdu. Přišla zdravotnice koukla mi na ruku něco zamumla a odešla seděla jsme tam s Fredem a povídali jsme si. Rozrazily se dveře a objevili se tam moji rodiče a začali křičet co se stalo bože taková ostuda ukázala jsem jim ať jsou potichu že tu jsou i jiný nemocný a že mě nic není. Přišel ke mě táta a ptal se Teda co se stalo. Jsem mu musela trochu lhát říct mu ze jsem se s Fredem srazila. No nechci ani pomýšlet řekla jsem ze jsem spadla že schodů Fred to viděl a odnesl mě na ošetřovnu. Táta mu poděkoval a poprosil Freda aby odesel. Ležela jsem tam asi 5 minut a povídala si s rodiči ptala se co je nového. Jaké to je na ministerstvu atd. Prý vše bylo fajn a hezké potěšilo mě že jsou šťastný. Přišla řeč na to jak se mi tu líbí. Posmutnela jsem chyběl mi Kruval a rodiče to poznali ale tak co "je to tu fajn" byla jediná věc co jsem byla schopna říct. V ten moment přišla Poppy jak ji říká Fred dala mi nějaké pití a za chvíli to přestalo bolet dala mi ještě jeden lektvar a ten mi to uzdravil úplně Poppy řekla že můžu jít ale že mám jít na pokoj a nepsat a pro jistotu to vůbec nenamahat. Poděkovala jsem ji rozloučila se s rodiči a odešla k Havraspáru. Vyběhla jsem schody a tam na mě čekal Fred. "Ahoj" pozdravil mě také jsem ho pozdravila "ještě jsi se mi nepředstavila a ja tobě už jo" koukal tak uraženě. "jo promiň ja jsem Sharllota, Sharllota de Villiers." podala jsem mu ruku "to je zvláštní jméno ale hezké" řekl a přitom se usmál "je francouzské" odvětila jsem mu.
"jsi v pohodě" zeptal se mě dneska už podruhé tak jsem se usmála a řekla že ano s nim se musím pořád jen smát to je hezké. Zeptala jsem se ho jestli nemusí na hodinu řekl že ne přikývla jsem se slovy či nechci semnou na kolej si povídat. Kývl na souhlas klepadlo mi položilo otázky chvíli mi to trvalo ale pak jsme uhadla Fred na mě koukal s otevřenou pusou musela jsem se usmát. Prošli jsme před společenskou místnost až ke mě do pokoje. Sedli si na postel a povídali si nejdřív se Fred ptal na mik původ atd. Pak jsme se dostali k tomu ze jsem chodila s Viktorem. Na to měl velmi hezký komentář "se nedivím že s tebou chodil hezčí holka není" to jsem musela být ruda az na zadku. Poděkovala jsem mu a povídali jsme si dal pak začal mluvit on jaké to je u nich doma a že má 6 sourozenců z toho jeden je jeho dvojce dva mladší Rona a Ginny a 3 starší Percy Bill a Charlie no wow taková velká rodina hustý. Povídali jsme si dlouho až byl čas oběda tak jsme se společně vydali do velké síně kde jsem si sedla k Havraspáru Fred samozřejmě k Nebelvíru a Luna se mě hned ptala jestli jsem v pohodě co se mi stalo atd. No Tak jsem ji řekla že nic vážného jen dneska ještě nepůjdu na hodinu. Když jsem dojela oběd zvedla jsem se a chtěla odejít v tom mě někdo chytl za ruku a tahal mě pryč byl to Malfoy. "proč se tahas s nulama" vyjel na mě "myslíš s tebou? Protože musím!" v palila jsem mu do obličeje chytl mě za bradu a zasycel mi do obličeje že stejně to bude tak jak on chce. Odešel a ja se sesunula na zem a brečela najednou mě někdo zvedl ze země a někam semnou šel pořád jsem jen brečela a nemohla nic dělat ani jsem neviděla kdo to byl uložil mě do postele a utíral mi slzy když zjistil že je to zbytečné jen mě obejmul a nechal vybrecet. Když jsme přestala brečet koukla jsme kdo tu pro mě vlastně byl jasně že Fred kdo jiný chová se ke mě hezky ale byl tu ještě někdo George jeho dvojce jsou stejný ale jiný je to hustý. Oba se najednou zeptali co se děje. Řekla jsem jim co se stalo a u toho zase začala brečet Fred mi vzal bradu a kouknu se mi do očí byl to dlouhý a pronikavy pohled oni jeden jsme nebyli schopný mluvit či odtrhnout zrak. Měla jsme husinu a motýli v břiše byl to divný ale krásný pocit George si odkaslal. My dva se lekli a cukli sebou Teda minimálně ja. "to bude dobrý" vysoukal ze sebe Gerorge "jo ja vim snad musí" najednou jsem viděla že nejsem ve svém pokoji " jsme u vas co? A vy nemusíte na hodinu?" koukla jsem na ně. "ne na hodinu nemusíme to doženeme jindy a jo jsi u nás snad nevadí." kouknul na mě provinilim kukucem musela jsem se usmát "vůbec to nevadí vlastně jsem ráda jen tu máte bordel" mavla jsem hůlkou a vše se začalo uklízet a rovnat. Kluci koukali divně jen jsem se usmála dala Fredovi pusu na tvář a chtěla jsem odejít. Ale když jsem odcházela viděla jsme pergamen na jejich stole a vzala ho do ruky byl divný "ukaž svá tajemství" řekla jsem s hůlkou v ruce ale nic "co to je?" držela jsem ho pevně v ruce "dej to sem" řekl Fred a natáhl se po tom "nedám" a schovala jsem ho za zády v tom mě chytli dvě silné ruce a položili na postel. Fred mě začal lohtat "ok dobře na" vykřikla jsme a dala mu ho do ruky. Fred ho vzal "teď koukej" jen jsem přikývla "slavnostně přísahám že jsem připraven ke každé špatnosti" prohlásil Fred a poklepal na pergamen "čti" Řekl a dal mi plánek do ruky "pánové náměsíčník červíček tichošlápek a dvanácterak mají tu čest vám představit Pobertuv plánek. Co to je?" a otevřela ho "ukazuje každého. Kde je. Co dělá. Každou minutu. Každý den. Řekli na střídačku a ja jen koukala s otevřenou pusou.