Budoucí Weasleyová

12. Zpět V Bradavicích

Stojíme na nádraží King's Cross neprocházíme přepážkou ale jsme přeneseni přímo na nádraží 9 a 3/4 protože Lucius nechce mezi mudli no. Rozloučili jsme se a šli jsme do vlaku já Draca objala a vydala se za svými kamarády a on do zmijozelského kupé. Když jsme konečně našla své kamarád Fred s Georgem tu nebyli ale ostatní mi řekli že přijdou a že tu na mě mám počkat a měli pravdu za chvíli už tu byli "ahoj lásko" vzala jsem a objala Freda ten se sladce usmál a dal mi pusu "ahojky" byl roztomilí, ale v kupé bylo málo místo takže si El vzal George na klín a Fred si vzal na klín mě a najednou jsme se všichni vešli. Smáli jsme se a celou cestu jsme si povídali najednou jsem zvážněla "Frede? Můžeme si promluvit" koukal jsem se mu do očí pohledem ala je to naléhavé a on pochopil kývl hlavou a vyvedl mě na chodbu z kupé "copak se děje?" zeptal sse starostlivě"ja nwm jak to říct hlavně se na mě nezlob" začala jsem hodně nejistě a všimla si jak Fredova tvar ztvrdla "pokud mi k tomu nedáš důvod" okomentoval moje slova "dobře libalajsemsesDracem" řekla jsem co nejrychleji "cože?" Fred to asi nepochopil "no když jsem byla u Malfoyů tak jsme na vánoce slavili a pili jsme s Dracem a nějak jsme se políbili hned jsme se od sebe odtrhli on někoho chce a já miluji tebe takže o nic nešlo ale já ti to říct musela" řekla jsme poměrně rychle ale zase tak aby mi rozuměl koukla jsem se mu do očí byli tmavé a tvrdé jeho celý pohled byl zlí viděla jsme jak zatnul pěsti "no víš co dej mi pokoj jo potřebuji být sám bez si třeba za Malfoyem ale do kupé teď laskavě nechoď" zůstávala jsem stát na místě byla jsem úplně mimo "to je konec?" zeptala jsem se a slzy se mi draly z očí snažila jsem aby nešli ven ale nepovedlo se a já brečela hodně a dlouho "jo asi jo" to byl ten nejhorší moment mého života měla jsem slzy v očích brečela jsem a ne a ne přestat rozběhla jsem se ke zmijozelskym a rozevřela dveře do jejich vagónu neměli kupé takže na mě hned všichni koukali ale ozval se Draco "nemáte něco lepšího na práci nechte ji být" všichni se otočili a řešili zase své věci vztal a přišel za mnou "copak se deje? Nebo ne nechci to vědět pojď si sednou a nejdřív se uklidni pak nám to kdyžtak povíš" vedl mě za ruku k jejich místu měli jedno volný byla tam Pansy nějaký snědý kluk a Draco posadil mě vedle sebe "co se stalo" začala jsem zase brečet Draco mi dal ruce na ramena a hladil mě Pansy mě chytla za ruku zmijozel asi nebude tak špatný "f-fred o-on se s-semnou rozešel" zavzlikala jsem. Draco mě obejmul "to bude dobrý" začal Pansy se podívala nechápavě "o co jde a co se děje jinak promiň Pansy Parkinson" řekla a podala mi ruku "ahoj no jakoby jsem chodila s Fredem ale o vánocích jsem byla na Manoru a můžu to říct?" koukal jsem na Draca ten přikývl "opili jsme se s Dracem a políbili se samozřejmě že to byla chyba chtěl někoho jiného a já to musela říct Fredovi připadala jsme si divně a no on řekl že je konec. Jinak já jsem Sharllota de Villiers" dokončila jsem svůj monolog "juj to je mi líto ale tak určitě budeš mít na lepší. Pokud tě opustil nezaslouží si tě a časem mu dojde jakou udělal chybu" řekla Pansy a já se musela usmat "děkuji jinak málem bych zapomněla na slušné vychování Sharllota de Villiers těší mě" natáhla jsem se k tomu klukovi co ještě nepromluvil "Blaise- Blaise Zabiny take mě těší" potřásli jsme si rukou "děkuji že jste mě vzali k sobě" Draco mě pevněji objal kolem ramen "za nic ty to víš" usmál se vím jak jsou jeho úsměvy vzácné a proto jsem za ně velmi ráda "asi bych měla jít musím se ještě překlenout a dojít si pro kufr který mám u nich v kupé" koukal jsme smutným pohledem a začala se zvedat "půjdu s tebou radši" řekla Pansy a já ji byla moc vděčná vyrazila semnou zastavila jsem se až pře kupé lidi které jsem měla ráda bylo zataženo řekla jsme Pansy ať počká venku a otevřela jsem dveře to co jsem viděla mi vyrazilo dech Fred se líbal IS Hermionou rychle jsem si vzala kufr a svůj batoh všimli si mě a mluvili na mě ale já je slyšela z dálky vyběhla jsem z kupé porazila Pansy a běžela na záchod tak jsem si vlezla a brečela jsem dlouhou dobu ale nemůžu mu to vyčítat nechodili jsme spolu. S těmito slovy jsem se prevkela a vyšla že záchoda "promiň špitla jsem směrem k Pansy" to nevadí já to viděla a chápu tě " najednou jsem nechápala co všichni proti zmijozelu mají.. Ano jsou jiný ale mají svoji hierarchii a v té se drží a pomáhají si já se díky Pansy Dracovi Blaisovi dostala docela náhoru a i když jsme nebyla že zmijozelu měli mě tak rádi což bylo úžasné "Pansy musím se změnit aby Fred viděl o co přišel" řekla jsem rázně a Pansy se zasmála "tak se mi líbíš holka a začneme hned zítra protože dneska spíš u mě a vlastně to bude teď často co říkáš" řekla mi svůj plán já se jen usmála a spiklenecky na ni mrkla. Obejmuli jsme se a vydali se za klukama ty už byli připraveni "copak se stalo" zeptal se Draco byla jsem starší to jo ale i tak choval se jako můj starší bratr "teď už nic vše je v pořádku" sladce ale upřímně jsem se usmála najednou jsem viděla jak k nám jde nějaký hezký kluk "Markus vám vzkazuje že trénink je už ve středu. Jé ahoj krasko" řekla a políbil mi ruku já se usmála "ahoj princi" řekla jsem mu on se poklonil se slovy že velmi nerad ale musí jit dál na to jsme mu už neměla co říct tak jsem jen se smíchem přikývla a on odešel "hele Sharry se nám zamilovala do našeho střelce nebo spíš on do ni" zasmála se Pansy a já se musela přidat "jak se jmenuje" zeptala jsem se " Adrian Pucey" celkem roztomilí nezadany a dobrý hráč " uculila jsem se a byla šťastná třeba by měl zájem vlak zrovna dojel na nádraží s Dracem Blaisem a Pansy jsme nasedli do kočáru a jeli až do Bradavic cestou jsme si povídali když jsem chtěla vystoupit otevřeli se dveře a v nich čekal Adrian pomohl mi vystoupit a nabídl mi rámě s úsměvem jsem ho přijala a šli jsme i s ostatními do velké síně " vám nevadí že nejsem zmijozel?" zeptala jsem se a trochu smutně se pousmála "víš že nevadí 1. Jsi čistokrevná a 2. Jsi jako sestra ať jsi kdekoliv" řekl Draco " a kdybych nebyla čistokrevná" řekla jsem Draco se koukl trochu smutné "tak by jsme se asi ani neznali" přiznal ale měl pravdu na to mě ale potěšilo co řekl Adrian "i kdyby jsi nebyla čistokrevná musela by jsi být vila" to bylo sladké "děkuji" trochu jsem se začervenala "pojď si sednou k nam" řekla Pansy a všichni přikývovali "myslíš že to nebude vadit" zeptala jsem se zase nesměle "tak zaprvé věř si trochu a za druhé určitě ne" rekl Adrian ale tak abych ho slyšela jen já přikývla jsem a odešla s ní a ke stolu "co tu dělá ta špína" zeptal se někdo ale hned ztichl když viděl pohledy mich kamarádů "co jsi řekl" procedil skrz zuby Blaise docela mě překvapil mile "n-nic" vykoktal ten kluk a hleděl si svého po úžasné večeři kterou jsme si užila jsem chtěla jít spát, ale nebylo mi přáno potkala jsem člověka kterého jsem nechtěla
Tušíte určitě dobře "Frede" zašeptala sem "nazdar můžeš mi vysvětlit co to mělo jako znamenat" začal na mě křičet šel z něj strach "c-co myslíš" snažila jsem se aby můj hlas nebyl příliš rozklepany ale moc mi to nešlo "jak jsi tak byla s těma zmijema a to jako s ním chodíš nebo co jako" přibližoval se ke mě tak jsem začala couvat strachy "n-e a může ti to být jedno ne.? Dal jsi konec a ve vlaku se cicmal s Her- Grangerovou" otočila jsem se na patě a chtěla jsem už konečně odejít "a co teď děláš ve sklepení s kufrem a sovou?" můj pohled jsem ztocila na kufr "jdu si něco zařídit stačí?" nechala jsem ho tam stát a šla za Pansy která čekáš před společenkou zmijozelu "no konečně co ti trvalo" nahodil jsem úsměv "menší výměna názoru s Fredem" pokrčila jsem rameny na Náznak že už je mi to jedno "aha" řekla Pansy a já se musela usmát "škoda že nejde vyměnit kolej" zasmála jsem se a všimla jsem si že Pansy přemýšlí "možná by to šlo co myslíš třeba dojít za Brumbalem že v Havrásparu tě nemají rádi že se tam s nikým nebavíš a že jsi jenom u nás" zamyslela jsem se "to by možná šlo ale nejdřív u vás musím být aby jakoby o tom věděl víš aspoň týden".... "jo to máš pravdu a teď už pojď" Pansy my pokynul rukou abych ji následovala "čistá krev" řekla heslo a očividně chtěla abych ho slyšela "jo chtěla aspoň se budeš moc dostat sama k nám když máš pokoj u mě" musela jsme ji obejmout a ona mi objetí opětovala "díky moc" už bylo pozdě tak jsme rychle došli k Pansy na pokoj kupodivu byla tu jedna volná postel a na pokoji byli tři Pansy a nějaké dvě holky o těch mi řekla že jsou sestry ani jsem si nevybalovala bylo už pozdě a zítra je škola udělám to pak rovnou jsme se s Pansy převlekly a šli jsme spát "dobrou" popřála jsem ji ještě než jsem se odebrala do říše snů naštěstí jsem slyšela tiché dobrou z Pansy strany

Lidi moc dík vám všem dík jak mě podporujete jste úžasný a jsem ráda že se vám tento příběh líbí slibuji že teď už budu zase hodně aktivní a kapitoly budou dlouhé ❤️❤️ jakýkoliv dodatek pište do kom děkuji za zpětnou vazbu ❤️❤️ vaše Luc (líný ukecaný cvok)
Mimo jiné vždy budu kapitolu někomu věnovat asi 1. Co napíše komentář nebo tak ještě uvidím ❤️❤️