Existuje hodně druhů vadných klonů, ale žádný jako klon jménem Gunie. Gunie je jediný ženský klon. Chtěli jí vyřadit, chtěli ji dát nějakou podřadnou práci, ale ona ukázala, že chce být víc než uklízet. Zvládne svůj výcvik a stane se klonem?
Celý p...
"co to děláte? Nechte toho, hned ze mě slezte!" zakřičí kapitán. Najednou mám nad sebe zase kontrolu slezu z něho, mám strach, dokonce se třepu.
"O-omlouvám se, já nevím co se mnou je" řeknu a stále se třepu.
" to je v pořádku, nemám se za nikým plížit.... jste v pořádku" zeptá se teď ustaraně.
"jsem v pořádku Pane" řeknu a on odejde. Já se opřu o stěnu, sjedu po zádech dolů a začnu brečet, nevím co se mnou je, potřebuju pomoc, ale co když je to tím, že jsem vadný klon a oni mně dají pryč. nestanu se vojákem nestanu se ničím, to já nesmím dopustit. Najednou slyším kroky, většinou touto chodbou nikdo nechodí.
"Gunie, co se děje" zeptá se mě Flash, který teď přišel. Sedne si ke mně a obejme.
"já-já" koktám a koukám do jeho překrásných hnědých očí a nevím co říct.
"nemusíš nic říkat, všechno bude v pořádku" drží moji hlavu v jeho rukou a zírame si do očí, je ticho, jenom po mém obličeji tečou slzy. Dokud mně nepolíbí, prvně jsem zmatená, ale potom se usměju a políbím ho zpět.
Ops! Esta imagem não segue as nossas directrizes de conteúdo. Para continuares a publicar, por favor, remova-a ou carrega uma imagem diferente.
O půl roku později
Všichni jsme zvládly testy a přidělily legii, já a Flash jsme byli přiděleni 301, Blue, Ted a Fist byli přiděleni do 501. Já a Flash spolu chodíme, milujeme se.
"kapitánko Gunie, tady je plán" řekne mi generál Giforu .
"půjdete tady se svým týmem a my půjdeme tady, obklíčíme je a potom vyhodíme tu základnu do vzduchu" vysvětleje Generál Giforu.
"pane to je sebevražda" namítnu.
"možná, ale stojí to za to" řekne mi.
"ale pane" namítnu zase, ale generál se zdá už naštvaný.
"to je rozkaz, CT-7910" zakřičí po mně.
"ano, pane a jsem KAPITÁN" řeknu a zdůrazním slovo kapitán a potom odejdu z místnosti.
"kapitáne za jak dlouho tam budeme" řekne jeden z vojáku.
"za chvíli vojáku" odpovím.
"pane, co to je" zeptá se jiný, furt se na něco vyptávají, proč mi Generál přidělil blejsky, alespoň je tu Flash.
"pane vypadá to jako raketa" řekne jiný, rychle se kouknu na oblohu a vidím jak k nám míří červená separastická bomba.
"k zemi" zakřičím, všichni padám k zemi, kromě Flashe, který mně Chraní vlastním tělem.
"buuuuum" spadla bomba. nemůžu uvěřit, že jsem to zvládla, zkusím se zvednout, mám něco z nohou, ale to se zahojí, koukám kolem sebe a zjistím, žádný jiný z vojáku se nezvedá, rychle si znovu sednu k flashovi a snažím se ho vzbudit.
Ops! Esta imagem não segue as nossas directrizes de conteúdo. Para continuares a publicar, por favor, remova-a ou carrega uma imagem diferente.
"Flashi stávej" křičím ne něj. a přitom se mi dělají v očí slzy.
"gunie" zašeptá flash.
"já věděla, že mě takhle lehko neopustíš" usměju se na něho.
"gunie, přece bez rozloučení bych nikam nešel"
"ty nikam nejdeš, to je rozkaz" řeknu.
"promiň, ale tenhle rozkaz nemůžu splnit...něco mi slib, vypadni odsuď"
"ne, ne já tě neopustím" zakřičím na něho.
"to je v pořádku, umírám v náručí mé lásky. to mi přijd-" větu nedořekne, protože odejde, jeho víčka se zavřou a hlava spadne dozadu.
"neeeeee" vykřiknu. položím svou hlavu na jeho hruď a brečím. Dokud neuslyším droidy, musím odtud vypadnout. vlezu do naší lodi a snažím volat všechny týmy, ale nikdo se nehlásí. Vyšlu nouzový signál, snad tu je někdo poblíž z generálů a pokud ne tohle je můj poslední den
