slytherin mudblood 2 | draco malfoy

kapitola 13 - Ostrý lásky šíp

Seděla jsem na posteli vedle Harryho a dívala se na spícího Rona. Paní Pomfreyová jej právě kontrolovala, když do místnosti vstoupilo několik profesorů. V čele stála profesorka McGonagallová, poté přišel samozřejmě Brumbál, Snape a nakonec sám profesor Křiklan.

,,To bylo pohotové, Harry, že jsi použil bezoár." řekl uznale Brumbál.

,, No, vlastně to napadlo Charlotte" přiznal Harry a zraky teď padly na mě.

,, Tak tedy Charlotte, výborně. Musíte být na své studenty hrdý. " zakýval hlavou Brumbál na Křiklana, který jen něco zahuhlal.

,, Dá se souhlasit s tím, že se Jonesová a Potter zachovali hrdinsky. Otázkou je - proč to bylo nutné?" zeptala se McGonagallová a pohledem sjela Křiklana od hlavy až k patě.

,, Ano, Proč? To vypadá jako dárek, Horacio. Nevíte, kdo vám tu láhev dal?" zeptal se Brumbál a sám si vzal medovinu do rukou, přičemž k ní přičichl.

,, Pozoruhodně jemně by voněla lékořicí a třešněmi pokud by do ní nebyl přimíchán jed." konstatoval Brumbál a lahev podal Snapovi.

,, Totiž... Původně jsem ji sám chtěl někomu dát darem" přiznal Horacio.

,, Smím se zeptat komu?" zajímal se Brumbál, ostatně, i my ostatní.
Křiklan chvíli mlčel, pak ale byl nucen se přiznat.

,, Vám, pane řediteli"

Dala jsem si dvě a dvě dohromady. Pochybuju o tom, že by chtěl Křiklan Brumbála otrávit. Je jen jedna osoba, která momentálně usiluje o Brumbálovu smrt. Jen jedna osoba, kterou bych teď nejraději uškrtila.

Už už jsem se chtěla zvednout a jít Draca najít, když jsem uslyšela z dálky hlas té otravné Ronovy holky. Tohle jsem si nemohla nechat ujít, ani kdybych chtěla.

,, Kde je můj Lonánek? Neptal se po mně? " zakvičela a přihala se k posteli jako meluzína. Musela jsem se uchechtnout. Tady ty zdrobněliny...nedokážu si představit, že je měla používat s Dracem. Jak bych mu jako měla říkat? Dráčku? To sotva. Musela jsem se sama sobě uchechtnout.

,, Co tady děláš?" zeptala se Levandule žárlivě, když si všimla Hermiony u Ronova lůžka.

,, Mohla bych se zeptat na totéž" zamračila se Hermiona a na důraz svých slov se postavila.

,, Já jsem přece jeho přítelkyně!"

,, A já jsem jeho.. kamarádka"

,, Ale nebuď směšná. Vždyť s tebou ani nemluví. " uchechtla jsem se, čímž jsem si získala Levandulinu pozornost.

,, A s tebou už vůbec ne, Zmijozelačko"
Prskla na mě protivně a já se zasmála.

,, To má být urážka?" zapochybovala jsem, ale to už se mi Levandule dávno nevěnovala a dál se pustila do Hermiony.

,, Chceš se s ním dát zase dohromady, když se o něj všichni zajímají?"

,, Někdo ho otrávil, ty náno pitomá! A já se o něj zajímám odjakživa" řekla nevěřícně Hermiona a prosazovala si svou, zatímco Ron začal něco huhlat.

,, Aha. Vidíš? Cítí že jsem tady.. Neboj se Lonánku, jsem tady! Tady jsem.. " uchechtla jsem se už po několikáté, čímž jsem si zasloužila hned několik pohledů mých vyučujících, zatímco Ron začal mumlat Hermionino jméno, což zapříčinilo to, že Levandule s brekem utekla z ošetřovny.

,, Být mladý.. A cítit ostrý lásky šíp" zkonstatoval situaci Brumbál a já se zvedla na odchod.

,, To mi povídejte.. " řekla jsem spíš pro sebe a vydala jsem se ven z ošetřovny.