Sister

Týden plný utrpení *

Ke štěstí všech se na místě objevil Deaton, který mu vpích něco, co lišku na pár dní potlačí.

--

,,Jde to i jinak, Stilesi. Tohle není jediné řešení," naléhala Sophie na svého nejlepšío přítele, který se rozhodl uzamknout sám sebe v Eichen House.

,,Je to jen na sedmdestát dva hodin," odpověděl jí, ale stále uhybal pohledem.

,,Je to to stejné místo, kam zavřeli Barrowa, uvědomuješ si to? Ty nejsi jako on," trochu zvýšila hlas a rozhodila rukama.

,,Proč ho tam dáváte?" zeptal se pro změnu Scott, ale tentokráte to byla otázka mířená na Noaha.

,,On ne, to já," promluvil Stiles, ,,je to moje rozhodnutí."

,,Stilesi, nemůžu ti pomoct, když budeš uvnitř," obrátil se na něj Scott.

,,A já vám nemůžu ublížit," odpověděl mu jednoduše.

,,Deaton má nápady a Argent už obvolává nějaké lidi, jde to i jinak," stále se nevzdával hnědovlásek, ,,něco najdeme a když ne.."

,,Když ne, tak pro mě něco udělej," přiblížil se ke Scottovi Stiles, ,,zajisti, abych se nikdy nedostal ven."

Oba sourozenci na něj nevěřícně hleděli.

Stiles se naposledy koukl na hnědovlásčin bezradný obličej a s šerifem v patách vešli bránou do Eichen House.

--

,,Stilesi?" vyjekla vyjevená hnědovláska, když spatřila bledého Stilese, který seděl na její posteli.

,,Nevěděla jsem, že už tě pustili," pousmála se a přešla blíž k němu.

,,Šel jsem hned za tebou, byl jsem si jistý, že budeš doma," věnoval ji jeden ze svých vřelých úsměvů.

Sophie ale poznala, že je něco jinak, že se něco změnilo.

Chlapec se zvedl z postele a přešel k hnědovlásce. Jemně jí přejel prsty po odhalených klíčních kostech.

,,Chápu proč se mu líbíš, jsi překrásná," změnil náhle tón hlasu.

Sledoval její tělo zabalené pouze v růžovém ručíku.

Dívce se v tu chvíli zrychlil tep.

,,Ty nejsi Stiles," zamumlala a udělala krok od něj.

,,Jsi chytrá," pousmál se, ,,ale ne dost," jak to dořekl, tak dívku uhodil do hlavy a ta se v bezvědomí svezla k zemi.

Bylo to jako sen. Viděla jen tmu a nic víc. Cítila jistý druh klidu, ačkoli byla v bezvědomí. Přišlo jí to nekonečně dlouhé, ale svým způsobem osvobodivé.

Z dálky k ní však začaly doléhat hlasy. Poznala, že se o něčem dohadují.

,,Přesně tohle on chce, přestaňte," černovlásčin hlas ji probral úplně.

,,Ne přesně, tak trochu jsem doufal, že tu bude i Scott. Ale jsem rád, že s sebou máte zbraně, protože tu nejste abyste mě zabili," otočil se k oknům u kterých se objevili Oni, ,,jste tu abyste mě chránili," pronesl vítězně a přesunul se za muže se zbraněmi.

Přešel k Sophie, kterou vytáhl do stoje za paži. Bolestně sykla a následně opět ucítila tupou bolest a propadla se do jí dobře známé temnoty.

--

Všechno ji bolelo, ale musela se ujistit, kde že se to vlastně nachází.