my family

1.1K 52 5
                                    


Vedle mě začalo něco řvát,tak jsem si promnula oči a podívala se na noční stolek.Zatracenej budík.Zašmátrala jsem na budík aby přestal tak řvát.Když jsem to utrpení přežila,povzdechla jsem si a pomalu vstala.Šla jsem směrem ke skříni.Skříň jsem otevřela a vytáhla z ní šaty které mi bábi dala včera.

Když jsem se převlékla šla jsem k toaletnímu stolku.Vlasy jsem si dala do drdolu a nanesla jsem si červenou rtěnku která byla v malém šuplíku.

Seběhla jsem dolů po schodech.

,,Dobré ráno"pozdravila jsem ji.

,,Dobré ráno"pozdravila nazpátek.

Usedla jsem ke stolu kde byla snídaně.Hned jsem si nabrala marmeládu na housku.

,,Jak že se jmenujete,nechtěla bych vám říkat babi"řekla jsem ji

,,Margaret,jmenuju se margaret"

,,Margaret je moc hezké jméno"upřímě jsem se na ni usmála.
Chvíli bylo trapné ticho,ale já se jí chtěla zeptat na jednu otázku.

,,Margaret neviděla jsi nahodou tady v okolí nějakého kluka s uniformou? Vypadá na 13 let,hubený,hnědé vlasy nevidělas náhodou?"když jsem jí to řekla,Margaret přemýšlela.

,,No ano nějakého jsem viděla,ale nevím jestli to byl zrovna on,myslím že byl s nějakým obrem?"Rychle jsem vstala a přiběhla k ní.Ona se na mě vyjekaně koukala.

,,Margaret pane bože!děkuju moc tohle mi vážně pomohlo!"Rychlím krokem jsem šla k východu ještě než jsem odešla zaslechla jsem za sebou Margaret jak se ptá.

,,To je tvoje dítě?!"

Ignorovala jsem její otázku a šla ulicemi.Hledala jsem a hledala,ale nikde nikdo.Ptala jsem se skoro všech lidí okolo sebe jestli neviděli kluka s uniformou.

Nakonec už byla tma a mně byla zima tak jsem zašla do nejbližší kavárny co tu byla.Viděla jsem tam ale hromadu lidí jak tam pokřikují.
Zajímalo mě to takže jsem tam šla.
Když jsem otevírala dveře všichni tam pokřikovali ,,vypadněte!" ,,černým vstup zakázán" prodrala jsem se davem a koukala na partu černochů který klidně posedávali u pultu a čekali jako by je někdo obsloužil.Chlap tam na ně vysipával na každého cukr.Nějaký černoch teď zrovna přišel a následoval si to k jedné černošce která mi byla povědomá.A byla to ona,Allison jedna z členek Umbrella Academy.Muž se tedy k ní posadil a vypadal naštvaně,kdo by taky nebyl v tomhle rozruchu.Nehodlala jsem dál stát a vydala jsem se za ní.Když jsem byla skoro u ní zastavil se u mě nějakej chlap.

,,Hele kam jako jdeš, za nima?"ukázal prstem na lidi u pultu.

,,nechte mě projít prosím" řekla jsem mu netrpělivě.

,,ale kampak pospícháš" zasmál se slizce.

Nechtěla jsem si začínat ale odstrčila jsem ho od sebe a pokračovala za Allison.
Nevěděla jsem co jí mám říct.Tak jsem ji zaklepala na rameno.
,,Allison?"
Ona ale nehybně seděla,jen ke mě naklonila hlavu ale koukala před sebe na znamení že poslouchá.
,,můžu si s tebou promluvit prosím?někde o samotě?"zeptala jsem se.

Allison neodpovídala jen se zvedla, čekala jsem co se bude dít.Allison kývla hlavou ke dveřím.Šla jako první a já jí následovala.Za sebou jsem slyšela jenom nadávky do černochů.
Když jsme vyšli ven Allison čekala co ze sebe vymáčknu.

,,No tak,promiň nemám na to zrovna dobrou chvíli takže povídej"zkřížila si ruce na hrudi.

,,No ono se to nedá tak snadno říct"

,,Já ti řekla že na to nemám čas"a už šla zpátky ke dveřím.
,,Ne počkej prosím,vyslechni mě,myslím že patřím k vám do Umbrella Academy"
Allison se zastavila v cestě a otočila se
,,p-počkat cože?!".

Ahoj nakonec jsem to stihla dopsat takže tady máte další díl💞.

Umbrella Academy | Number 8 Where stories live. Discover now