„Já... Miluji tě."

Epilog 2/2 - Další svatba

Adrien

Tak je tu naše svatba a naše tří měsíční děti pořád brečí a spí. Marinette je věčně vyčerpaná a já se jí snažím pomáhat, co to jde. Dnes je naše rozlučka se svobodou. Řekla mi, že tam bude hodně hudby, parkety na tancování a samozřejmě jenom pro holky.
Moje rozlučka taky neměla tanec u tyče, což jsem uvítal, protože na to vážně nemám náladu. No a Alya s Ninem taky čekají dvojčata, takže naoplátku nemůže pít Alya. Jejich holky se budou jmenovat Catherine a Isabelle. Jsou to velmi krásná jména dle mého názoru.

„Tak se měj, zlato.“
„Ty taky lásko,“ odpověděl jsem a rozešli jsme se do různých barů. Na mé rozlučce byli všichni kluci, dost jsme se tam opíjeli. Kimovi chutnal alkohol samozřejmě nejvíc. A na druhé rozlučce se prý Marinette hodně rozjela, podle toho, co říkala Alya. Tomu jsem se musel zasmát, protože jsem jí viděl opilou jen jednou a to na maturitním plese. Oba jsme dojeli domů a propustili chůvu. Emili a Tom už dávno spali. Byli jako andílci.

*****

Dnes je svatba a vše je dobře naplánované. Mari se šla připravovat už v devět ráno, nechtěla se zpozdit ani o minutu. Nino a otec mi pomáhali obléct se do elegantního černého obleku s černým motýlkem, kterého mi otec uvázal.

Nastal ten okamžik. Začala hrát hudba a Mari šla s otcem po trávníku (naše svatba byla venku, je červen). Měla úžasné bílé svatební šaty s krajkovým ostrůvkem a áčkovým střihem, na sukni měla elegantní krajkové vzory květin, ty šaty byly nádherné, ale jejich nositelka víc. Její rozpuštěné vlasy s předními prameny sepnutýmy dozadu bílou květinovou sponou, jí pod závojem splývajícím pod ramena, který ukrýval její kouzelnou tvář, sahaly k ramenům. Došla k oltáři kde jsem byl jen já, oddávající a kočárek s našimi dětmi, naštěstí spali, takže nerušily. Oddavač začal řečnit o svátosti manželské, což jsem nějak trpělivě přečkal.

„Adriene Agreste, berete si zde přítomnou Marinette Depoin-Chang?“„...Ano.“

„Marinette Depoin-Chang, berete si zde přítomného Adriena Agresta?“
„Ano.“
„Tímto Vás prohlašuji za muže a ženu. Polibte nevěstu.“
Následoval dlouhý polibek, při němž se ozval potlesk a oslava začala.

Plánujeme hned večer i líbánky, což je docela brzy, ale proč ne.

Po líbánkách

Řeknu vám, bylo tam moc hezky, ale trochu to kazily děti. Mari se o ně neustále starala, ale i tak bylo v Řecku nádherně. Koupali jsme se v azurovém moři, kde bylo vidět až na dno. Chodili jsme i na masáže, to bylo vážně relaxující. Děti měly nějaké plavání - Miminka s Maminkami a podle jejich spících výrazů se jim to líbilo. Alespoň na chvíli spaly.
Chodili jsme dost často na večerní zmrzlinu, já mám teda nejradši borůvkovou, podle našeho dávného prvního rande na Andreho zmrzlině, a Mari zase broskvovou. No, zkrátka jsme si to velmi užili i jako manželé na líbánkách i jako novopečení rodiče dvojčat na "dovolené".

Ahoj, tak tohle je teda poslední kapitola.

Hann ❤️😚