9.

3.3K 161 4
                                    

Po návratu z LA mě Liam přestěhoval do jeho bytu v Londýně, sám si původně myslel, že tu se mnou nebude zůstávat, ale nakonec prohlásil, že mě tu nenechá samotnou. Bylo to od něj milé. Sama se přistihuju, že mi jeho společnost nevadí a jsem za ni vlastně i ráda. Trochu víc jsme se poznali, a tak pak ani řeč nestála. Několikrát jsem ho doprovodila na nějaké akci. Ta první pro mě byla hrozně stresující - plno lidí, fotografů a novinářů, červený koberec. Tohle byly však večery, kdy jsem si sama sobě opravdu připadala krásná - možná to bylo těmi šaty a make-upem, ale hrozně mi to zvedlo sebevědomí.

Pak přišlo to těžší období, propagace jejich alba. Jezdila jsem všude, kam jezdil on a nebylo to vůbec jednoduché. Po druhé straně jsem ale poznala tolik nových míst. Nejvíce mě uchvátila Čína, teda až na ty roušky, co nosí v Hong Kongu. I tak, bylo to neuvěřitelné. Takhle nám uteklo celé léto a najednou tu byl konec srpna a my se zase vraceli do Londýna. Hektické dny vystřídaly jiné, dny o dost nudnější, proto jsem nepohrdla nabídkou, abychom si všichni vyrazili. Eleanor a Perrie jsem neviděla snad věčnost, proto, když se objevily u dveří Liamova bytu, nadšeně jsem je poobjímala. Abych jim udělala radost, měla jsem na sobě ty šaty, které mi vybraly v LA. 


Eleanor byla vybavená, malovátkama mi zkrášlila obličej a půjčila mi i hezké boty na ne moc vysokém podpatku. V těch šatech bez ramínek jsem si připadala sexy, jo, vážně.

"Nemám si dneska vzít zbraň?" zavtipkoval Liam, když mě viděl vycházet z pokoje.  Plaše jsem se na něj usmála a otočila se dokola, na přání Perrie. Do chvilky zazvonil zbytek i s dvěma taxíky, které prý objednal Zayn. Přijala jsem Liamovo rámě a všichni společně jsme nasedli.

Ve Funky Buddha jsem ještě nebyla, ale ten název byl vtipný. Bála jsem se, že tam bude moc lidí, ale procpali jsme se celkem slušně. Pak už mě ani nepřekvapilo, když jsme se posadili k tomu největšímu stolu, co tam byl. Měli předem rezervaci. Hlasitá hudba duněla, ale byli jsme trochu dál od tanečního parketu, takže jsme se alespoň slyšeli navzájem.

Několikrát jsem si byla s holkama zatancovat, ale pak všichni zmizeli a jediný, kdo mi zůstal, byl Niall. Ten mě taky pozval na pití k baru. Čekala jsem na svůj obvyklý drink, ale přede mnou přistál panák s čirou tekutinou.

"Dáš si se mnou?" uculil se Niall. Měl trochu ochraptělý hlas z toho, jak musel zvyšovat hlas, abych ho slyšela. V očích měl takovou tu jiskru, měl moc dobrou náladu.

Chvíli jsem váhala. Nechci se opít, ne? Kdy naposledy jsem byla na draka, v patnácti. Vzpomínám si na ten pocit volnosti a zábavy. Opravdu jsem se bavila. Tancovala s lidmi, neměla zábrany. Nestalo se nic hrozného, tak proč bych se neměla tímto způsobem bavit i teď? Kdo mi zabrání? Máma, která už je v Austrálii?

Rozjeď to Shan! Hodila jsem to do sebe, jako nějaký profík, a otřepala se nad tou hnusnou chutí. 

"Fuj, cos to do mě nalil?"

"Čistá vodka, čekal jsem, že se zadusíš tím hnusem." kousl se do rtu se smíchem.

"Tys mě testoval?" jako naštvaně jsem spojila obočí. Hrála jsem to ale. Na něj se snad ani zlobit nedalo.

"Jo, vypadáš tak, jakože jsi v životě neměla ani kapku alkoholu." odpil si nějakého oranžového drinku.

"Tak to pozor!" zdvihla jsem prst a kývla na barmana, že chceme tequillu.

"Ožralá jsem poprvé byla už ve třinácti." div nevyplivl to pití, co nasál z brčka.

"Ty?!" vyvalil oči.

Better Choice [Liam Payne]Where stories live. Discover now