Netrpělivě jsem vyhlížel jeho třídu. Po chvilce vyšla ze dveří a za nimi se vyřinul kouř. Hned mezi ně vyběhnu a hledám Mika. Ale on nikde!
Začnu se ptát lidi co chodí s ním do třídy kde je? Ale odpověď byla stejná. 'Nevím.'
Všichni byli zmatení. Přijeli hasiči a začali hasit. Já vběhl do školy. Nikdo si mě nevšiml. Venku byl hrozný zmatek.
Všude byl kouř. Naštěstí jsem měl na krku šátek, který jsem si dal místo roušky na ústa. Začnu Mika hledat.
Pobíhám po chodbách, které jsou naplněné kouřem.
Po poplachu se v naší třídě všichni pomátli a vyhrnuli se ze třídy. Učitelka se je snažila zastavit a uklidnit, ale nešlo to. Proto jsem se vydal za ostatními.
Najednou jsem, ale zakopl a ostatní šli přes mě. Po chvilce jsem se zvedl, ale ostatní byli pryč. Tomu říkám natrénovaný požární poplach. Rozběhl jsem se chodbou pryč, ale cestu mi zatarasil oheň co se z ničeho nic přede mnou objevil. Otočil jsem se a běžel rychle pryč jinam, ale začal jsem se dusit. Poslední co si pamatuji byla postava co se ke mně skláněla.
Panebože Miku! Přiběhl jsem k němu. Nadýchal se moc kouře. Dám mu k ústům šátek a rozeběhnu se s ním v náruči pryč ze školy. Povedlo se mi nakonec dostat do prvního patra školy a tam vyskočit oknem ven.
Donesl jsem ho k sanitce a oni mu dali dýchací masku. Po chvilce se probral s kašlem. Ulevilo se mi a políbil ho.
Byl jsem chvilku zmatený, ale pak jsem se do polibku zapojil. Najednou se nějaké holky rozeřvali. "To je on. Ten model. Thomas!"
______________________________________
Po dlouhé době tu máte nové pokračování. Doufám že se vám to líbilo a omlouvám se za svou neaktivitu. Jako vždy... 😉🙈
