XXXVIII

5.3K 307 20
                                    

Probudí mě až se mnou někdo pohybuje. Byl to ten.... Kluk. Zavrtím se a skrčím se do klubíčka. On mě přikryje dekou a pohladí mě po vlasech.

„Dobrou noc štěně."

Dal mi pusu do vlasů?!
Byl jsem až moc unavený to řešit. Usnul jsem rychle.

Ráno mě probudil zase on za zatáhání vodítka, které bylo spojeno s mým obojkem.

"Vstávej štěně jdeme papat. Jak vidím, tak granulky ti nezachutnali."

I přes roušku můžu vidět úšklebek.

„Tsss."

Zasyčím a najednou je má brada v jeho železné stisku.

„Nebuď drzí štěně. Mohlo by se ti to vymstít."

Zavrčí mi do ucha. Jeho oči byli ledově zelené. Sklopil jsem zrak a klepal se.... Bál jsem se co mě čeká....
Když jsem zvedl na nohy, tak mě shodil na zem se slovy...

„Štěňata nechodí po dvou..."
__________________________________
Nová část je tu. Doufám, že se líbila. Děkuji za votes a komentáře. Také děkuji za 2K přečtení ❤️❤️❤️

Chat with an unknownKde žijí příběhy. Začni objevovat