Blíží se bouřka.
Hřmění duní krajinou.
Proč připravili mě o lásku jedinou?
Temnou oblohu blesky rozzářily.
Proč jen, tak mladou tě popravili?
Na kopci údajnou čarodějnici oběsili.
Pověst tvoji znesvětili.
Prý seance doma prováděla, plánovala všechno dobro vymýtit.
Zajímala ses o vědu, chtěla jsi v lidech naději rozsvítit.
,, Ďáblovi sloužila! Děti učila číst a psát!!
Za své hříchy musí pykat!
U oprátky bude stát!"
Je tu bouřka.
Hřmění duní krajinou.
Zabili dívku mích snů!
Tak laskavou a nevinnou...
Byla až moc chytrá a milá na tuto dobu.
Teď ve větru se houpe, do hřmění ponurého tónu.
Havrani oči ji vyklovali, z jejích kaštanových vlasů hnízdo si postaví.
Prolhaní hlupáci smrt anděla oslaví.
...
Takhle hloupost lidí zabila lásku mou a
bezohlednost ostatních ji poslala na cestu nekonečnou
tmou.
Bezohlednost ostatních ji poslala na cestu nekonečnou tmou.
