Také občas přemýšlíte proč
vám vždy ublíží?
Ti co za přátele se vydávají,
plány o vašem pádu zamýšlí.
Falešný smích a letmá obětí.
Nemůžete se divit, když po té
jako nevinný motýl odletí.
Čekají jen na lepší loutku
,se kterou si mohou hrát.
Proč by přeci měli na
city ostatních
dbát?
Arogantní andělé, vždy s
falešnou nadějí se z nebe snesou.
Všechny omámí krásou a přehnanou
noblesou.
Zářivou svatozáří z nenávisti zaslepí vás.
Při pomyšlení na jejich činy, sevře srdce zášť.
Ach anděli proč zlomil jsi srdce mé?
Svou lásku a důvěru jsem ti darovala.
Proč hledíš si jen osoby své?
Proč myslíš jen na sebe?
Oznamuješ pouze zprávy špatné, trháš dětské sny.
Odsuzuješ neobvyklé, mraky neštěstí zatahuješ slunné dny.
Sebral si mi vše a odletěl sis pryč.
Mé zlomené srdce bolí, jako když o záda švihne vám bič.
...
A tak anděl roztáhl svá rudá křídla a mezi mraky zmizel.
Bylo mu jedno, že při odletu nenavistné pohledy sklízel.
Způsobil ztrasti, bolesti a zmar.
Vyvraždil mírumilovné a sobcům život dal.
Vyvraždil mírumilovné a sobcům život dal.
