Nesympatický třicetiletý pán mě vyzval abych si sedla na babiččinu pohovku. Nesnášela jsem ji od doby, kdy se objevila na našem prahu. Měla jsem pocit, že béžová nepříjemná látka něco skrývá. Peníze, drobky, nedojedené svačiny, mrtvoly, brouky a pavouky, nebo chce jednoduše vyvraždit celé lidstvo.
Cizinec se představil jako Šimon Rýdl a několikrát skontroval mé průkazy. Nechápala jsem, co se děje a proč jsem ho vlastně pustila do svého bytu.
„O co tady jde?" hodila jsem stranou všechnu moji slušnost a začala jsem zuřit.
„Slečno Jungová uklidněte se," sykl po mně. Tak to mě vytočilo ještě víc. „Vaše pramatka dnes zemřela," pověděl mi na jeden nádech. Cože? Kdo používá slovo pramatka?
„Moment, cože? Má babička?" odpověděla jsem mu šokovaně a rozstřeštila jsem oči, jako kdyby mi měli každou chvílí vypadnout z očních důlků, nebo jako kdybych ho chtěla sežehnout mým smrtícím pohledem.
„Ano... moc mě to mrzí," pověděl a sundal si své brýle a navázal se mnou oční kontakt. Nejspíš smrtící pohled nezafungoval.
„Ale, jak?... proč?" vypravila jsem ze sebe a z očí se mi spustily slzy.
Babička byla jediná, koho jsem měla. Máma zemřela při autonehodě a tátu jsem nikdy nepoznala. Podle babiččiných vyprávěních nás s mámou opustil, když mi bylo něco málo přes rok. Tudíž si ho nepamatuju. Babička se mě ujala hned po mámině nehodě, bylo mi tehdy sedm let.
Měla jsem s ní skvělý vztah, občas jsme se pohádali, ale jaký člověk se nehádá s někým, koho nepřetržitě vidí?
Po obědě mě poprosila o umytí nádobí a odjela do obchodu. Nejspíš pro narozeninový dort. Dnes mi je přesně osmnáct let. Počkat, až za dvě minuty. Skvělé načasovaní.
„Dostala infarkt, když seděla za volantem a nabourala do jiného vozidla. Zemřela v nemocnici."
Opřela jsem se o opěradlo pohovky a zpracovávala jsem informace, který mi právě nesympatický muž předhodil. Nemohla jsem tomu uvěřit. Nezadržovala jsem slzy. Nechala jsem jim volný průchod. Seděla jsem tam, ani nevím, jak dlouho, jako kdyby právě moje duše opustila moje tělo. Bum, je mi přesně osmnáct let. Všechno nejlepší k narozeninám Ariano.
ВИ ЧИТАЄТЕ
Domek Pro Panenky
РомантикаArianě Jungové je právě osmnáct let, když se dozví, že její babička a jediná její rodina zemřela. Postavená na svoje nohy nezvládá platit nájem. Tudíž jediné východisko (stěhování nepřipadá k úvahu) bylo najít si spolubydlící. I přes babiččin hlas v...