𝐃𝐨𝐧'𝐭 𝐩𝐥𝐚𝐲 𝐰𝐢𝐭𝐡 𝐦𝐞

𝟒𝟖.

Po tom co Jimin odešel, se Taehyung sebral a pustil do čištění ušpiněného koberce, ne moc úspěšně.
Jakmile všechnu snahu vzdal, sebral se a odešel do koupelny, kde se rozhodl pro vanu, svlékl se a napustil si vodu s bublinkami.

Vlezl do té úžasné koupele, na mobilu si pustil písničky a zavřel oči.
Tohle potřeboval. Relax.

Když se Jungkook vrátil domů, zaslechl hudbu, a tak se vydal do koupelny odkud zdroj přicházel.

,,Bavíš se?" Ozval se vážně.

Měl v plánu se opít, ale Sehun musel jít na internát vyměnit si službu. Proto se hned s nepořízenou vrátil. 

Taehuyng se po zaznění slov hrozně lekl a zklouznul pod vodu. Začal okolo plácat rukama, a když se nakonec vynořil, rozkašlal se.
Hlavu si opřel o stěnu za sebou a s vytřeštěnýma očima zkoušel popadnout dech.

Bože, však se málem utopil.

Jungkook se smíchem vešel dovnitř, opřel se o sprchový kout, aby se na chlapce mohl lépe dívat.

,,Chceš...uh, chceš mě zabít?" Stále pokašlával.

,,Proč bych měl?" Nadzvedl pobaveně obočí.

,,Málem jsem... málem... já... uh to je jedno." Zakroutil hlavou, raději to dál neřešil. Vylezl z vany, začal se sušit ručníkem a Jungkookovi nevěnoval ani pohled.

,,Vyrušil jsem tě, že utíkáš?" Zajímal se.

Tae se otočil a provokativně odložil ručník stranou. Přiblížil se k němu a opatrně se dotkl jeho hebké tváře.

,,Možná malinko, tím, že jsi mě málem utopil." Uchechtl se a otočil se mu zády, aby zvedl ručník, přitom zadečkem lehce zakroutil.

Chtěl ho trochu potrestat, protože už se mu nehodlal poddat. Aspoň pro teď.
Jungkook se zaťatými zuby vydechl a rozhlédl se po místnosti.

,,A kde máš přítele?"

,,Bál se, že ho uhodíš, poslal jsem ho domů. Uvidíme se ve škole, chodíme tam spolu, víš." Zkonstatoval uplynulých pár minut.

Mladší doufal, že by Kook mohl začít žárlit. Sakra... musel žárlit, ne?

,,Proč bych měl?" Usmál se Jungkook.

,,Nemám důvod," Pokrčil rameny, položil Taemu ruce na hruď a odstrčil ho ke dveřím.
,,a teď jeslti dovolíš, rád bych použil koupelnu." Usmál se, a když Taehyung zmateně odešel, zamkl se.

Vypustil vanu a sám si dal sprchu.
Tmavovlásek s pootevřenými ústy vnímal jeho ošklivá slova, opět.

Položil si hlavu na dveře od koupelny, vydechl a nechal pár slz stéct po jeho červených tvářích.

Byl opět tolik přecitlivělý a to všechno kvůli němu.

,,Chovám se tak, protože mě nutíš to dělat...Kookie." Zašeptal pochmurným hlasem, který se mu míchal se vzlyky.

Jungkook se sprchoval jen krátce.
Ihned jakmile se oblékl do provizorního pyžama se vydal k Taemu do ložnice. Zaklepal a tiše vstoupil dovnitř.

,,Spíš?"

,,Ne." Zašeptal Taehyung a přitáhl si nohy k tělu. Nevěděl co po něm mohl tak starší chtít, zase si ho dobírat?

,,Asi už z tebe nemůžu spát, když máš teda přítele, že?" Jungkook pozoroval chlapce v posteli, jak urputně jeho mysl zápasí sama se sebou.

,,V pohodě, jestli chceš spát ve své posteli, klidně půjdu na gauč. Jen mi dovol si vzít peřiny." Nakonec vstal zničeně z postele s rozbouřenými emocemi na pokraji psychického zhroucení.

Nevěděl o co Jungkookovi šlo a už byl z těch věcných dohadů unavený.

,,To tedy nechci," Přetočil očima černovlásek.
,,proč mi neodpovíš na otázku?"

,,Mhm...Můžeš spát se mnou." Vydechl chlapec regiznovaně, koneckonců je to jeho ložnice, jeho apartmán.

,,Hm, nebude mu to vadit? Mně by vadilo, kdyby někdo spal u mojí přítelkyně nebo přítele v posteli." Zapolemizoval nahlas.

Původně mu byl nějaký Jimin úplně ukradený, ale jaksi změnil názor.

,,Tsch, tak si jdi lehnout jinam a neptej se. Jestli máš potřebu mi něco vyčítat, začni nejdřív u sebe." Zavrčel a přehodil si peřinu přes hlavu. Nenechá se sebou zametat, už by se měl vzepřít.

,,Fajn." Odfrknul si a odešel do ložnice, kterou sdílel s Laylou, ta naštěstí dnes nebyla doma, a tak měl celou postel pro sebe.

Lehl si do postele, ale jen co zahlédl kolíbku, udělalo se mu nevolno. Vzal si peřinu, polštář a odešel do obývacího pokoje. Nezvládal to, a to byl teprve začátek jeho problémů.

Taehyung měl také jeden dost výrazný problém, nebyl zvyklý spát bez Jungkooka.
Za ten čas si na jeho tělesné teplo příliš zvykl. Převaloval se, kňučel, zkoušel se i zabavit jinak, ale to ho přešlo...
nemohl usnout ani nic dělat a děsil ho fakt, že se na Jungkookovi stal až tak závislým.

Jungkook na tom nebyl ve finále o moc líp. Nedokázal spát, v hlavě měl všechno...
Taeho a jeho přítele, potom Laylu, Taeho a dítě, potom tu kolíbku a znova Taeho.
Ten chlapec a všechno, co se dělo v jeho životě ho dostávalo do kolen.

Musel trpět, i když věděl, že místo jiných.
Měl tu ale Taeho, který ho jakž takž dokázal zabavit, měl ho rád, rád s ním trávil čas, byl š ním šťastný.
S ním nemyslel na problémy okolo.

Jenže si uvědomoval, že Taehyung nebude donekonečna snášet jeho výkyvy nálad, nebude jeho zpovědnice, jeho roztptýlení a zábava. Jednou se vzpěře a také se na něj vykašle. Už mu nepomůže.

Smutně zavřel oči, zabalil se do peřiny a pokusil se usnout.

Taehyung se cítil jako zraněné dítě, byl to hrozný pocit. Potřeboval se nějak zabavit, a tak ho napadlo, že udělá pozdní stream.

Prostě si vezme nějaké menší hračky a udělá se na streamu s myšlenkou, že mu dělá dobře starší chlapec.

Bylo to čiré zoufalství a moc dobře to věděl.

—☆—

Dobré ráno hvězdičky, upřímně tahle kapitola je z mého názoru strašně zmatená...🤦🏼‍♀️
Snažila jsem se to opravit co nejvíc, ale jsem taky jen člověk a bohužel s tím tedy nejsem úplně spokojená...😕
Tak se omlouvám☹

No i přesto doufám, že jste si díl užili a tentokrát, pokud máte nějaké otázky na mě/nás, tak se ptejte ❤🥰

Užijte si den, přežijte školu a papa💞💋