Poslední co si pamatuju je to jak se zabouchly dveře. Probudila jsem se v nemocnici s obvázanýma rukama. Mia na mě zírala jako kdybych vyhrála oskara a pomalu se přiblížila a opatrně mě obejmula.
Henry mě konečně nechal na pokoji. Oddechla jsem si. A podívala do zzrcadla. Tohle mu nikdy neodpustím. Moje hnědé vlasy byly pryč a zůstalo mi po nich tohle černé neštěstí. Obličej mi zůstal stejný až na moje řasy které už vlastně ani nemám protože mi shořely a moje oči. Moje oči...už nejsou modré jako předtím ale strašidelně šedé od kouře. Moje ramena jsou hrozně poškrábané od palet a ruce bílé jako sníh. Takhe to vypadá hrozně.. nebo jako kdybych byla příšera.
ps: Konec bude trochu rychlejší .
ČTEŠ
Editin černo-bílý svět
Mystery / ThrillerEdita, normální čtrnáctiletá dívka z děckého domova. V roce 1996 si ji adoptovala rodina Coveyových. Edita nic o svých pravých rodičích neví. Když ale zjistí, že oba byli nájemní vrazi probudí se v ní necit a stane se z ní stroj na zabíjení.
