Part 6

2K 129 6
                                    

Z pohledu Niyoung: Stáli jsme u dveří mého domu a koukali na sebe. On na mě koukal jak na svatý obrázek a můj pohled na něj nebyl zas tak moc odlišný. Zvedla jsem ruku a položila mu ji na vlasy, které jsem pak rozcuchala. Zasmála jsme se: ,,Promiň, ale měl jsi tam dost sněhových vloček,“ řekla jsem a chtěla oddělat svoji ruku, ale on mi na ni položil tu svoji. Stáhl si ji k sobě a položil na místo, kde měl srdce, divila jsem se, že mu bije jak šílené, ale měla jsem pocit, že je to z toho co se před chvílí stalo. Druhou ruku co jsem měla volnou, jsem mu položila na tvář a palcem jsme mu objela kontury spodního rtu. Byly dokonalé jako nadýchaný mrak při západu slunce.

Z pohledu Taehyunga: Její ruka byla teplá a nechtěl jsem, aby ji pouštěla z mé tváře. Přitáhl jsem si ji k sobě co nejvíc a objal jsem ji. Položila si hlavu na mé rameno a svými ústy se přisála na můj krk, kde mi udělala menší flíček. Odtáhla se a usmála:,, Tak a teď jsi jenom můj.“ Usmál jsem se a pustil její ruku. ,,Tak já jsem jenom tvůj jo,“ šibalsky jsem se na ni usmál a přitlačil ji ke dveřím. ,,Jo vážně,“ oplatila mi pohled úplně tím stejným a přitáhla si můj obličej k tomu svému. Znovu jsem ji byl tak blízko, že jsem znovu neodolal, ale tentokrát jsem ji políbil s větší intenzitou a vášní než před tím. Líbali jsme se tam asi tak deset minut, dokud nezačalo hustěji sněžit. ,,Asi bychom se měli schovat ke mně.“ Otočila se a odemkla dveře. Když už byly otevřené, zatáhla mě za ruku dovnitř a přitlačila mě na ně. Usmála se a natiskla se na mě. I přes bundu a její kabát jsem cítil, jak z ní sálá teplo. Políbila mě a hned se odtáhla a šla si sundat kabát. Udělal jsem to samé s bundou a přišel jsem k ní ze zadu objal jsem ji a políbil ji na krk, kde jsem ji vytvořil podobnou značku jako ona mě. Slyšel jsem její smích a do další ho polibku jsem se usmál a jemně ji skousl ušní lalůček. Zakňučela, znovu jsem se neudržel a zasmál se. ,,Tady se to někomu líbí,“ zašeptal jsem ji do ucha. ,,No jsem lechtivá na krku, takže to máš trochu těžké posoudit.“ Otočila se mi v náruči, tak aby mi mohla vidět do obličeje. ,,Ale pokud by si to chtěl zjistit, bránit ti v tom nebudu.“ Zasmála se mi do ucha, které následně jemně skousla.

Dokonalá nehodaKde žijí příběhy. Začni objevovat