Dokonalá nehoda

Part 2

Z pohledu Niyoung: Po zavření skříňky jsem zamířila na další a taky poslední hodinu. Po cestě se ke mně přidala i moje kamarádka Neun. ,, Ahoj, Niyoung jaká byla matika?" Zeptala se s nadšením a objala mě okolo ramen. ,, Na to, že jsem zase celou hodinu koukala na Taehynga a vyrušil mě z toho učitel, byla hodina docela nudná a co ty?" odpověděla jsem jí. ,,Jo tak zase, už by si s ním měla promluvit," řekla s úsměvem na rtech, a já věděla, že jsem znovu trochu zrůžověla. ,,Když to je těžký pokaždé, když si s ním chci promluvit tak se ke mně chová jako bych neexistovala." Řekla jsem smutně. Než jsme došli na poslední hodinu což byla angličtina povídali jsem si o malicherných věcech. Bylo mi celkem jedno o čem si budeme povídat hlavně, aby znovu nenarazila na téma Taehyung.  Konečně jsme došli do třídy. Ve dveřích jsem si hned všimla, že Taehyung tu ještě není a trochu jsem si oddechla. Prošli jsme kolem pár dívek, které se na nás jen opovržlivě koukli a začali se zase bavit o různých blbostech. Konečně jsme došli ke svým místům byly až vzadu, takže jsme si tam mohli potichu povídat. ,,Myslíš si, že dojde na angličtinu?" zeptala se zaujatě Neun. ,,Nevím," odpověděla jsem bez jakéhokoliv zamyšlení nad touto otázkou. Mělo asi za pět minut zvonit a ve dveřích se objevil on i jeho kamarádi Jimin, J-Hope a Suga. ,,Tak vidíš, došli." Řekla jsem ji s úsměvem na rtech.

Z pohledu Taehyunga: ,,Ach jo, proč musela tak rychle zmizet," tato myšlenka mě trápila celou cestu k mé skříňce. Konečně jsem k ní došel, otevřel jsem ji a položil jsem do ní matiku a vytáhl si angličtinu.,,Tak tady je náš krasavec," řekl Suga s lišáckým úsměvem.,,Ale no tak," otočil jsem se na něj s úsměvem.,,Tak co, už si s ní mluvil?" zeptal se zvědavě Suga a jeho zorničky se mírně rozšířily. ,,Ne, ještě ne," řekl jsem trochu naštvaně, ale snažil jsem se, aby to nebylo poznat. ,,Ale no tak, už se na to chystáš jak dlouho," řekl mírně naštvaně. Začal jsem si potichu brblat. ,,Už poťme nebo přijdeme pozdě." Řekl jsme a zamkl skříňku. Po cestě mě Suga káral za to, že jsem s ní ještě nepromluvil. K tomu se k nám ještě připojili i Jimin a J-Hope a všechno kárání mohlo začít znovu.,, Už toho nechte jasný, promluvím s ní jen nevím kdy." Řekl jsem a teď, už jsem měl obličej rudý jako rajče. Když mě uviděli, rozesmáli se a radši ztichli, protože jsme byli už u dveří učebny angličtiny. Vešel jsem jako první a kluci vešli hned za mnou. Když jsem ji uviděl J-Hope mě jemně šťouchl do ramene:,,Máš možnost si s ní promluvit," usmál se a zamával ji. Moje tváře zrůžověly, když si nás všimla a zamávala nám.,,Ty si se asi zbláznil." Řekl jsem a můj obličej, už nebyl růžový ale rudý jako nejtmavší odstín růží.,, Ještě, že všichni sedíme v první řadě, alespoň neuvidí můj obličej." Pomyslel jsem si, když jsem se usazoval do lavice a čekal, až začne hodina.