Don't Forget: Chapter I.

III.

Vzbudil jsem se a hned jsem běžel do sklepa za domem.
Okamžitě jsem to vyklidil a udělal jsem si tam mojí vlastní laboratoř. Ale... když jsem z něčeho sundal prostěradlo... byl tam přístroj.
Byl tam napsán dopis:

Přístroj, který umožňuje cestovat mezi světy. Přístroj je naplněn ODHODLÁNÍM. Tato dávka ODHODLÁNÍ může nechat určitou osobu v jiném světě na 5 hodin.
Pokud hodiny uběhnou, vrátí to osobu zpět.

Vyklidil jsem sklep a už jsem si tam začal dělat poznámky. Gasterovo záznamy tu ještě zůstaly, takže jsem měl šanci ho dostat zpět. Nastavil jsem přístroj směr VOID, ale... Gaster už dávku ODHODLÁNÍ využil a tím pádem jsem potřeboval něčí ODHODLÁNÍ. Ale... jak ho získat?

O 4 roky později. . .

Uběhly čtyři roky a už sem dolů spadlo 6 dětí.
Ale nikdo z nich neměl ODHODLÁNÍ.
Ale... během těch čtyř let jsem zjistil, jak se Gaster teleportoval.
Naučil jsem se to taky. Měl jsem modrou duši. Trpělivost.
Papyrus měl oranžovou. Odvážnost.
Já jsem se naučil teleportovat, používat telepatii a Gaster Blastery.
Papyrusovi jsem nic neřekl. Naučím ho to taky, ale až bude starší.
Teď to není úplně nejlepší nápad.
Toriel už si vzala Asgora a mají syna Asriela. Jak jsem říkal, Toriel svého syna pojmenovala podle svého otce.
Byl jsem šťastný.
Ale jak jsem říkal, spadlo sem 6 dětí a Asgore je všechny zabil. Toriel utekla a už jsem ji neviděl.
Ale u dveří na konci lesa si teď povídám s milou holkou.
Všichni už víme, že to je Toriel, ale tenkrát jsem to nevěděl.
Ale co se stalo předtím, než Toriel utekla?
To všichni víme, ale pro jistotu si to zopakujeme.
Spadlo sem dítě s ODHODLÁNÍM. Toriel s Asgorem ji adoptovali. Jmenovala se Chara. Poté, co zemřela, zemřel i jejich syn Asriel a Asgore pak zabil ostatní děti, aby zničil bariéru, jejích dušemi.

Teď jdeme dále.
Spadlo sem další dítě.
Toriel si ji tak oblíbila, že mě donutila slíbit, že tomu dítěti neublížím. Nenávidím sliby, ale slíbil jsem to.
Pak to všichni známe, že?
Frisk vyšla ven, všechny ušetřila a šťastný konec.
A co potom?
Dostali jsme se na povrch a seznámili jsme se s lidmi.
Byla to krása.
Ale furt jsem se snažil dostat Gastera ven.
Díky lidským technologiím, jsem pokročil a Frisk mi každý den dá 10% její duše. Přes noc se těch 10% zregeneruje.
10 dní to trvalo až nakonec jsem měl 100% ODHODLÁNÍ v přístroji.
Byl jsem tak šťastný! Gaster bude zpět!
Můžeme ho dostat zpět!
Šťastnější konec, že?
Omyl.
Když jsem se dostal do toho VOIDU... zjistil jsem, že je nekonečný. Je to prostor, ve kterém NĚKDE byl Gaster.
Vrátil jsem se zpět a sehnal jsem co nejvíce monster. Lidé by to nepochopily.
Dostali jsme se dovnitř a hledali jsme.
Vzal jsem s sebou Frisk a cestou jsme si řekli spoustu věcí.
Dozvěděl jsem se, že poprvé chtěla všechny zabít, ale když viděla jak byl Flowey (Asriel) zlý, nechtěla se stát tím, čím se stal on.
Pak to chtěla všechno zresetovat, ale neudělala to, protože dostala svůj PRAVÝ DOBRÝ KONEC.
Hledali jsme celý den, ale nakonec se přístroj vybil a dalších 10 dní jsme s Frisk ZASE museli plnit kapacitu paliva přístroje.
Po deseti dnech jsem to nechal nabité a vrátil jsem se zpět do podzemí.
Šel jsem do Gasterovo pravé laboratoře a sebral jsem všechny jeho plány na jeho první přístroj.
Pak jsem se podíval na ten přístroj, co ho vtáhl dovnitř.
Rozhodl jsem se, že ho zapnu.
Najednou znovu začaly létat blesky ven a jeden mě zasáhl. Zatmělo se mi před očima a omdlel jsem.
Když jsem se vzbudil, byl jsem stále v jeho laboratoři... ale byla černobílá.
,,Je to kvůli tomu, že jsme v PRAVÉM VOIDU." ozval se hlas za mnou.
Otočil jsem se a chtěl jsem plakat.
Stál tam Gaster!
KONEČNĚ!
Ale byl nějaký jiný. . .
měl velký hrb a praskliny u očí.
,,Co se Ti to stalo?"
,,Když jsi tu dostatečně dlouho a sám, začne Ti hrabat."
,, A ty praskliny?"
,,To tím jak mě udeřil ten blesk."
,,A máš díry v rukou!"
,,To neřeš Sansi. Pokud opravíme ten stroj, dostaneme se zpět."
Vrhli jsme se do práce. Celý den jsme opravovali a nakonec jsme šli spát.
Ráno Gaster dokončoval plán, jak udělat falešné ODHODLÁNÍ, které by nás mohlo dostat pryč.
Vzbudil jsem se a ukázal mi plány.
,,Pokud jeden z nás bude tak odhodlaný něco udělat, vysajeme část ODHODLÁNÍ z naší duše a použijeme to na návrat.
Začal jsem být ODHODLANÝ dělat všechno. Běžet, chodit, jíst, mluvit.
Nakonec jsem měl v duši 100% ODHODLÁNÍ a Gaster také.
Vysáli jsme ODHODLÁNÍ a vložili do přístroje.

200% načteno
ODHODLÁNÍ
Vložte lokaci: WORLD
pokračujte stisknutím tlačítka

Gaster zmáčkl tlačítko. Udeřil do nás blesk a vtáhl nás dovnitř.
Vzbudili jsme se v barevné laboratoři.
Zvládli jsme to!
Gaster se zvedl.
Už neměl hrb. Byl narovnaný a praskliny se změnily v čárku až jizvu.
Oči už měl taky v pořádku.
Společně jsme šli zpět na povrch.
Seznámil jsem ostatní s Gasterem.
Papyrus měl slzy v očích a byl šťastný, že se Gaster vrátil.
Konečně šťastný konec.
Omyl.
Vždycky se něco pokazí.

Lidi já vím, že jsem slíbil delší kapitolu, ale rozhodl jsem se, že tohle si necháme na příště.
Už tu bude Betty a GlitchTale.
welp... i'm going to grillbys.

~SanFlower