Na útěku

39. kapitola - Návrat do minulosti

Otevřela nám milá dáma a s rukama od jakési nádivky a s nadšením se Gině vrhla okolo krku.

,,Regie, kde se tu bereš? Proč ses tak dlouho neozvala?" podívala se na mě přes rameno.

,,Mrzí mě to všechno. Tohle je Ryan. Budeme se brát."

,,Myslela jsem, že už vdaná jsi. Říkala to Gaby."

,,Ano. Thierry je po smrti."

Její maminka si povzdechla, ale otevřela dveře dokořán. Jejich dům byl menší, ale útulný. Když jsem si vzpomněl na život v bytě s mojí mámou, tohle se nedalo srovnávat. Všude byly čerstvé květiny ve vázách a všechno zářilo hřejivými barvami.

Gina si s mámou chvíli povídali o Thierrym a její sestře, do čehož mi úplně nic nebylo. Během hodiny dorazil i menší hubený chlápek s rudým nosem a milým úsměvem.

,,Ztracená dcera? No to snad ne? Tohle je ten tvůj manžel?" jedovatě mě sjel od hlavy k patě.

,,Tati!" vrhla se mi do náruče.

,,Kam ses ztratila? Dobře ses vdala a po rodičích se ti nestýskalo?"

,,Stýskalo, ale bála jsem se, že se na mě budete zlobit."

,,To se možná zlobila Gaby, ale je to tolik let. Gaby už má dvouletou holčičku a je spokojená. Měly byste se sejít." pousmála se její máma.

Bylo vidět, jak Gina přemýšlela. I já jsem vlastně moc nechápal, co si ty dvě holky provedly. O rodičích se zmínila, že je tenkrát na svatbu nepozvala a proto se rozhádali, ale o té Gaby jsem toho moc nevěděl.

Strávili jsme docela příjemný večer s jejími rodiči a dokonce jsme si i rozuměli. Gina všechno vysvětlila, ale když se její máma ptala, jak jsme se seznámili, padlo jen, že se známe ze školy. Byla to částečně pravda, ale musel jsem se tomu zasmát.

Když byla večeře u konce, volal mi Doug. Hovor jsem přijal, protože jsem se bál, že je nějaký problém. Nakonec šlo jen o nějakou holku a pár rád.

Posadili jsme se do auta a mířili zpět domů. Připadal jsem si jako bychom už manželé byli a vezl bych ženu a děti z rodinné návštěvy domů. Nemohl jsem si víc přát

,,Můžu se na něco zeptat?" promluvil jsem na Ginu, která vypadala spokojeně.

,,Jo."

,,Proč se s Gaby nebavíte?"

Úsměv jí ztuhl na rtech.

,,Je to už dlouho. Bylo mi asi devatenáct, když jsme šly s Gaby do toho klubu. Bylo jí dvacet pět a byla volná. Hledala si někoho a zaujal jí chlápek s velkýma očima ve značkových hadrech na balkoně VIP."

,,Nech mě hádat, Thierry?"

,,Jo. Ona byla průbojnější a nestyděla se za ním po pár úsměvech jít. Jasně, že se mi taky líbil, ale byl starší a víc se hodil ke Gaby."

,,Co tě na něm zaujalo?"

,,Ta jeho sebejistota, charisma a tajemno."

,,Vážně se ti líbilo, jak byl nafoukanej?"

,,Tenkrát ano. Cítila jsem se tak zvláštně, když jsme mohly s Gaby do zóny pro VIP a když jsme seděly u jeho stolu s ním. Čím víc jsme tam chodily, tím víc se mi líbil, ale nedávala jsem to na sobě znát. Jednou se ke mně posadil, když Gaby tančila a řekl, že chce mě a ne Gaby. Byla jsem v ten moment v nebi a nepřemýšlela jsem. Nedošlo mi, že tím Gaby ublížím."

,,Zabouchla ses do něj?"

,,Obě jsme ho měly plnou hlavu. Stačila mi jedna noc s ním a věděla jsem, že ho chci víc. Nepustil mě k vodě. Nebylo to jen o sexu na jednu noc. Prostě mě chtěl pořád. Jednou přišla do vily Gaby a načapala nás. Určitě to bylo schválně, ale tenkrát mi nic nedocházelo."

,,No jo růžové brýle." obrátil jsem oči v sloup.

,,Pohádaly jsme se a bylo mi to líto. S Thierrym jsem to ukončila, ale nic to na našem vztahu s Gaby nezměnilo. Nebavila se se mnou. Na vejšce jsem si pak sháněla práci a on se z čista jasna objevil a nabídl mi dobře placenou jako manažerka baru. Dělala jsem to nějakou dobu, když jsem měla opět zatmění a vrhla se do vztahu s ním po hlavě. Bylo to strašně unáhlené, ale na výletě v Las Vegas jsme se vzali. Jako dva šílenci. Až po půl roce jsem zjistila, že to nebyl dobrý nápad."

,,On tě ale musel mít svým divným způsobem taky rád ne?"

,,Byl majetnický a později mi zakazoval vycházet z domu. Vracel se opilý, zkoksovaný nebo s děvkama."

,,To byl frajer. Přidala ses?" začal jsem se tomu smát.

,,To chtěl, ale ze mě ty růžové brýle spadly. Nechtěla jsem s ním už mít nic společného. Veškerá zamilovanost se změnila v nenávist a stačilo mi ho vidět, abych měla zkažený den. Jeho chůze, kašlání nebo pohyby mě neuvěřitelně rozčilovaly."

,,To je na hovno."

,,Sledoval mě na každém rohu až jsem se jednoho dne rozhodla, že s Harrym uteču. Dlužil mu prachy a musel zmizet než ho Thierry zatluče do země. Měli jsme to vymyšlené, ale on nám udělal čáru přes rozpočet. Poslal na Harryho do bytu gorily s bouchačkou. Poprali se, a když jsme utíkali s Harrym pryč, kulka ho zasáhla..."