Cut |m.c. ff // POZASTAVENO

Same habits...

''Halo? Halo! Vstávej!'' uslyšela jsem nějaký hlas
Když jsem otevřela oči, vylétla jsem do pozice sedu a přitiskla jsem se ke zdi. Po promnutí očí jsem pomalu otevřela a spatřila pár bouřkově modrých rozespalých očí. A ano... Zase ty rudé vlasy.
''Takže to nebyl sen. Sakra!'' projelo mi hlavou
''Kdo jsi a co tady děláš?'' nasadil nechápavý pohled
''Uh... no... já jsem Monroe Thompsonová, tvá nová spolubydlící. Nikdo ti o tom neřekl?'' vykoktala jsem po chvíli
''No to mi teda nikdo neřekl! S holkou na jednom pokoji. A to jsem myslel, že to co se mi zdálo v noci byla noční můra. Co teprve tohle.'' rozmáchl okolo sebe rukama
''Můžeš být v klidu. Já nejsem o nic míň naštvaná než ty. I když si za to, že tu jsem, můžu vlastně sama.'' hlesla jsem
''Fajn. Jdu si zahrát LOLko (League Of Legends :D). Tak mě prosím neruš.'' ukázal za sebe, kde stál počítač a oblékl si mikinu, kterou celou dobu svíral v náručí
''OK, myslím, že to zvládnu.'' odfrkla jsem si

Vylezla jsem z postele a všimla si, že mám na sobě věci, ve kterých jsem včera přijela, tudíž černé džíny a tlustou modrou mikinu s kapucí. Ani ty černé VANSky jsem si nezula.
''Tamhle je koupelna.'' ukázal na dveře po mé pravé ruce
''Mimochodem, nevím odkud jsi, ale nosíte tam zajímavý noční úbory.'' projel pohledem můj outfit a uchechtl se
''Debile...'' zavrtěla jsem nad ním hlavou a otevřela svůj kufr
''Ne ne, já se jmenuju Michael! Michael Gordon Clifford. To si mě z někým pleteš M-...M-...'' zarazil se

''Monroe, jsem Monroe. Jo a jsi si jistý tím prostředním jménem?'' přerušila jsem ho
''Jo, jsem si naprosto jistej...Monroe.''
''Budiž. Ale musíš uznat, že Michael Debil Clifford nezní úplně špatně.'' zakřenila jsem se
''Haha. A tvoje je Slepičí mozeček, ne?'' nasadil pobavený výraz
''Ne, ale byl jsi celkem blízko.'' uznale jsem pokývala hlavou a zečala se vrtat v kufru
''Fakt?'' zvedl obočí
''Dělám si prdel, jsi totálně mimo. Celým jménem jsem Monroe Evangeline Thompsonová.'' řekla jsem a dál se prohrabávala oblečením
''Tss, Slepičí mozeček zní líp.'' hlesl a na židly se otočil k počítači
Nic jsem neodpovídala, radši jsem popadla kosmetickou taštičku a oblečení a šla do koupelny.

Koupelna byla celkem malá. Zamkla jsem si a sundala ze sebe všechno oblečení. Kosmetickou taštičku, ze které jsem si vyndala svou starou známou žiletku, jsem postavila na omyvadlo a vlezla do sprchy. Jakmile jsem byla krásně voňavá a čistá, popadla jsem tu žiletku a začala opět 'kreslit' jemné linky na zápěstí. Jako vždy jsem pocítila ten známý pocit očištění od všech problémů, za což jsem byla ráda.

Takhle jsem pokračovala ještě pár minut a pak jsem ranky důkladně omyla. Nakonec jsem si vyždímala vlasy a vylezla jsem ze sprchy ven. Jak nejrychleji to šlo jsem se osušila a navlékla na sebe nějaké džínové šortky a vytahané černé tričko s nějakými klikyháky. Když jsem byla oblečená, z kosmetické taštičky jsem vytáhla kartáč a fén a vlasy vysušila. Tu 'ovci' co mi vznikla na hlavě, jsem ještě jednou pořádně pročesala a smotala do drdolu na vrchu hlavy. Pomocí malovátek jsem ze sebe udělala člověka. Ufff...
*
Po vyčištění zubů jsem otevřela malou skříňku nad umyvadlem a to co jsem v ní spatřila mě překvapilo. Kromě kartáčku a různých prkotin tam byla jedna věc, byla to žiletka. Nejdřívě jsem si myslela, že to je normální žiletka na holení, ale když jsem prozkoumala celou skříňku jsem našla jeho holicí strojek, do kterého ovšem vůbec nepatřily žiletky. Byl to totiž ten elektrický.

''No fááájn, dva lidi, kteří podporují sebepoškozování v jednom pokoji.'' zašeptala jsem pro sebe
Jelikož jedna z příček ve skříňce byla prázdná, naskládala jsem si tam všechno až na kosmetiku. Bůhví co by mi s tím provedl. To nemůžu dopustit.

S poloprázdnou taštičkou jsem vyšla z koupelny a uviděla ho, jak stále sedí u počítače se sluchátkama na uších a něčemu se směje. O tý hře co hrál jsem už slyšela, ale nelákala mě. Navíc ani nemám ponětí o čem to vůbec je. Přešla jsem tedy k mému kufru, kam jsem odhodila všechno, co do té doby spočívalo v mém náručí a svalila se na postel. Z kufru, ke kterému jsem se ještě dodatečně natáhla, jsem vyndala nabíječku na mobil a notebook a vrátila se do stejné polohy, ve které jsem byla předtím. Nabíječku jsem ihned zastrčila do zásuvky a mobil do ní zapojila. Hned poté jsem se věnovala už jen notebooku...

__________________________________________________

Hey Loves! <3

Jak jsem slíbila, tak jsem splnila. Vím, že už je půl dvanáctí večer, ale termín jsem dodržela. A navíc den pro mě teprve začíná. Tohle bude dlouhá noc!!!

Zítra se opět pokusím o další část. Chci Vám udělat radost. Jinak vám chci ještě jednou poděkovat za překonání 1K reads a 100+ votes!!! Ani si nedokážete představit, jaké taneční kreace tady právě předvádím! Umm, je to něco mezi Macarenou a epileptickým záchvatem... No neva. S tím, že nebudu tanečnice jsem se už smířila. :D

Pár slov k příběhu...

Vztah Monroe a Michaela je zatím takový zvláštní. Uvidíme, jak se to nakonec vyvrbí. Ale slibuji, že jejich vztah bude ze začátku takový složitý...

Btw. shippuju #MONKEY!

               Hope U know that... Áááj lůůf jooouuu tu d můůn end bek! <3
                                               Sweet dreams Loves!
                                              AnnTheFrickinUnicorn