Cut |m.c. ff // POZASTAVENO

My life's full of lies...

Věnováno Snowflake0124, protože si o část napsala. A já se kvůli ní přemohla.

Bok Loves!

Co se týče pozdravu, zamířila jsem do Jugošky... Konkrétněji můj google překladač. :'DDD Po měsíci jsem zpět a se mnou další část! Konečně!!! Měla jsem hrozný author's block a neměla jsem nejmenší tušení, co napsat. A nakonec to dopadlo, jak to dopadlo. A já jsem s tím překvapivě spokojená. Takže tak. Nahoře máte písničku, na které jsem poslední dobou závislá. Tak jo, končím. Přeji příjemné počtení... :D

▪▪▪▪▪▪▪▪▪▪▪▪▪▪▪▪▪▪▪▪▪▪▪▪▪▪▪▪▪▪▪▪▪▪▪▪▪▪▪▪▪▪▪▪▪▪▪▪▪▪▪▪▪▪▪▪▪▪▪▪▪▪▪▪▪▪▪▪▪▪▪▪▪▪

"Jste spolu tak roztomilí." zasmála se holka, která jako by Mon z oka vypadla

''Co to pro všechno na světě...'' zamručel jsem a podíval se na dívku vedle sebe

Mon. Pak jsem kmitl pohledem na holku v rohu.

Taky Mon.

To mám halušky nebo co?

Mě už asi fakt hrabe...

"Jsi v pohodě?" pobaveně si mě přeměřila

"Eh, ne tak úplně." nesnažil jsem se zapírat

Pozoroval jsem jí bez jediného mrknutí oka ještě pár vteřin, přičemž jsem se - trochu beznadějně - snažil najít jakékoliv racionální vysvětlení téhle 'záhady'. Užuž jsem se chtěl oficiálně prohlásit za magora - ostatně se nacházím na psychiatrickém oddělení - a nechat se připoutat do svěrací kazajky, jenže všechny doposud skryté souvislosti zčistajasna vypluly na povrch. Jasně, ta dívka přede mnou je Lennon. Teda... Musí to být ona.

"Uh, Lennon?" začal jsem až nezvykle nesměle

Přímo přidušeně. Divné... na mé poměry. Jako by mi snad mělo jít o kejhák.

"Michaele?" stále zněla stejně uvolněně a nenuceně

Ona mě zná?... Oh, Miku, vážně? Opravdu jsi právě naprosto přešel fakt, že existuje něco, jako telefony a celkově komunikační technologie? Měl bys být rád, že se jí o tobě Mon zmínila. Ehm, přece jenom mi opatřete tu svěrací kazajku.

"Vypadáš, jako by ti uletěly včely." užívala si svůj malý soukromý vtípek... na můj účet

Oh, díky. Bez tebe bych to nevěděl. Ironie.

"Začínám se trochu bát. Ten tvůj pohled... To muselo být spoustu včel (pozn.- jasně, když může být pošťák Pet, tak proč ne včelař Mike :'DD)." zkonstatovala naoko vyděšeně

"Já jen. Tohle je trochu nečekané." vykoktal jsem a naprázdno polkl

"Chápu. Takový vpád asi nebyl úplně nejlepší nápad." nasadila tentokrát omluvný výraz
Ne, to vážně nebyl. 

"...Vzhledem k tomu, že jsme dvojčata. Jednovaječná. Absolutně identická." dodala a mlaskla si 

"Vypadá hrozně, co?" náhodně nadhodila nové téma, čemuž jsem se i přes nepříjemnost téhle situace musel usmát

Obě stejně výřečné...

"Záleží na úhlu pohledu. Teď sice nevypadá přímo k světu, ale jsou to jenom modřiny. Ty zmizí a zase to bude ta krásná princezna. A moje." uculil jsem se jako idiot a vzápětí se nekontrolovatelně zarděl