SCORBUS a Recept na Sex na pláži

2. KAPITOLA

Albusův obličej zrudnul zlostí. Už se nadechoval, že pošle Jamese do hajzlu, ale James ho zarazil.

„Opovaž se se mnou hádat, Albusi, evidentně si potřebuješ s někým promluvit, tak mě tu máš," zakřenil se James a poplácal Albuse po rameni.

Albus si povzdychnul. Pravda byla, že sám nevěděl, co vlastně dělá a nikoho jiného, než Jamese neměl.

„No tak, řekni, co žere Albuse Pottera," žďuchl do něj hravě James.

To Albus přesně potřeboval, narážka na film o starším bráchovi, který se musí starat o svého retardovaného mladšího sourozence.

„To má být narážka na Gilberta Grapea?" zeptal se Albus útočně.

James zaúpěl. „Musíš být vždycky takovej nerd? Víš moc dobře, že jsem ten film nikdy neviděl, takže nemám páru, o čem mluvím. Ale zato vím hodně o vztazích, jestli je to něco, co tě trápí..."

Albus si pobaveně odfrknul. „Od kdy jsi odborník na vztahy? Připomeň mi, prosím, jak dlouhý byl tvůj nejdelší?" zeptal se provokativně.

James zvedl ruce v obraném gestu. „Dobře, tak vztahy mi možná nejdou, ale v randění jsem dobrej," zaviklal významně obočím na Albuse.

To byla pravda, pomyslel si Albus. Pokud by existoval žebříček v počtu prvních rande, James by pravděpodobně držel světový rekord.

„Právě proto jsi asi ten poslední člověk, který by mi mohl poradit..." zamračil se Albus.

„Co tím chceš říct?" ohradil se James.

„Pro tebe je každá schůzka rande!" vykřikl Albus a rychle se stáhl zpátky do hlubin křesla.

„To není pravda, ne s každým, s kým se seznámím, se chci vyspat!" bránil se James.

Albus nebyl stále přesvědčený, zda je dobrý nápad rozebírat své morální dilema s Jamesem. James měl kolem sebe vždycky tolik lidí, ne jako Albus, který jen s obtížemi navazoval nová přátelství. V tom ohledu měl přeci jen James mnohem více zkušeností. „Myslíš, že je možné, bavit se s někým, kdo se ti líbí?" nadhodil Albus.

Jamesův obličej se rozsvítil. „Tak o tohle jde? Začal se ti líbit někdo, s kým se kamarádíš?"

„Ne tak docela," přiznal Albus, „je to někdo, kdo chodí s někým... koho dobře znám," vysvětloval Albus lámaně ve snaze se vyhnout zájmenům, která by prozradila gender předmětné osoby. „Viděli jsme se zatím jen dvakrát, ale řekl bych, že jsme si padli do noty a víš, že není moc lidí, které bych snesl, takže je to vlastně malý zázrak. Říkal jsem si, že by bylo fajn, kdybychom mohli být alespoň přátelé, ale nevím, jestli to je ode mě fér..." uvažoval nahlas.

James se zamyslel. „Vím, že se říká – kámoši před holkami, ale tady v tom nějak nevidím smysl. Nesnažíš se přece nikoho nikomu přebrat, ne?" Albus zakroutil vehementně hlavou. „Pak nemáš důvod, proč si neudělat nové přátele! Jenom proto že někdo, kdo je zadaný, ti přijde atraktivní, neznamená, že nemůžete být přátelé, ne?"

Albus musel uznat, že James má možná pravdu. Jaký mělo smysl vyhýbat se Scorpiusovi? Albus věděl, že chodí s Rose a nechtěl se mezi ně plést. Jasně, pořád tu byl problém s tím, co Scorpiusův smích nebo pohled vyvolávaly v Albusově žaludku, ale nebylo to tak, že by plánoval se Scorpiusovi vrhnout kolem krku a strčit mu jazyk do pusy. Beztak byl Scorpius očividně na holky, bavit se s ním, i přes Albusovo malé pobláznění, by mělo být bezpečné.

„Díky, myslím, že jsi mi překvapivě pomohl," řekl Albus.

„Na bráchu se můžeš spolehnout," zašklebil se James.