Poslední ročník na střední je pro Albuse Pottera utrpením. Mohou za to pravidelné páteční party, kde se od něj očekává socializace s lidmi, s kterými má jen pramálo společného. Když se na jednom večírku seznámí se Scorpiusem Malfoyem, začne chápat...
Přesto, že se Albus snažil, nemohl na Scorpiuse zapomenout. Kdykoliv zavřel oči, dokázal si vybavit každý detail jeho úsměvu – tak upřímný a zářivý, a útrobami se mu pokaždé rozletělo hejno motýlů.
Několik týdnů po Jamesově party, když odcházel v pátek odpoledne ze školy, uslyšel povědomý hlas, jak volá jeho jméno. Otočil se na ulici směrem k zídce, která vedla kolem školních pozemků a sevřel se mu žaludek. O zábradlí se opíral Scorpius v celé své vysoké blonďaté kráse a s úsměvem, který Albuse pronásledoval ve snách, na tváři.
„Ahoj Albusi," mávl na něj Scorpius.
Albus by se nejraději rozběhl opačným směrem, ale jako můra přivábená ke světlu ho nohy táhly směrem ke Scorpiusovi.
„Ahoj, co tu děláš?" odpověděl Albus na pozdrav.
„Čekám na Rose, jdeme společně na oběd a pak do kina," podělil se Scorpius o své plány.
Albus souhlasně zamručel. „A na co jdete? Nejdete náhodou na toho nového Tarantina? Dneska má premiéru," řekl Albus a ani nevěděl proč s takovým nadšením.
Scorpius zakroutil hlavou. „Bohužel, strašně jsem to chtěl vidět, ale nakonec jdeme na nějakou komedii, Rose byla neoblomná," povzdechnul si Scorpius a protáhl obličej.
„Dávají to ještě celý příští týden, tak máte spoustu času," ubezpečoval ho Albus.
„Rose není zrovna fanda tarantinovek... Takže pochybuji, že by se mi ji podařilo přesvědčit. Ale co kdybychom šli spolu?" navrhnul Scorpius a v očích mu zajiskřilo.
Albus na něj překvapeně vzhlédl. „No, já nevím, jestli budu mít čas," snažil se vymluvit.
Scorpius se ale nenechal odbýt. „Určitě se na nějakém termínu domluvíme, ozvi se mi příští týden na Messenger, po sedmé mývám volno. Přidej si mě na Facebooku – Scorpius Hyperion Malfoy, myslím, že jsem tam jediný," pozvedl obočí a pohledem visel na Albusovi.
Albusovo odhodlání vyhýbat se jakékoliv interakci se Scorpiusem se pod náporem jiskrných šedých očí rozplynulo.
„Uhmm, ok," souhlasil nakonec a Scorpiusův obličej se rozzářil úsměvem.
Víkend trávil Albus nad Scorpiusovým profilem na Facebooku. Nejméně tisíckrát už skoro kliknul na tlačítko „Přidat přítele" a pak aplikaci zase zavřel. Otevřel, zíral na Scorpiusův vysmátý obličej na profilové fotce, zavřel. A tak pořád dokola.
Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.
„Přestaň!" okřikl ho James, když si po večeři Albus zalezl do křesla u krbu a rozmrzele krčil obočí nad mobilem.
Albus rychle upustil telefon do svého klína, obrazovkou dolů a vyplašeně se podíval na staršího bratra.
„To se nedá vydržet, celý den beze slova pochoduješ po baráku s hlavou skloněnou do mobilu a tváříš se, jako bys chystal celosvětovou genocidu štěňátek," rýpnul si James do Albuse a posadil se na opěradlo křesla.
