Love of my life | Snamione ✔️

love of my life

,,Byl jsi dobrým smrtijedem,Severusi." začal mluvit Pán Zla.

,,K tvému neštěstí tě už ale nepotřebuji." Usmál se zlověstně a otočil svůj pohled zpět k Severusovi.

,,Můj pane.." odvětil Severus se strachem v hlase.

,,Naginy." syknul Pán Zla a Severus se zhroutil k zemi.

Ihned co Pán Zla odešel,přispěchala k Severusovi známá trojice nejlepších přátel.

,,Severusi!" vyhrkla Hermiona a okamžitě se mu vrhla kolem krku.

,,Hermiono.."řekl a zadíval se ji hluboce do očí. Do jejích nádherných očí.

Harry s Ronem celou scénu jen tiše pozorovali, a bylo jim z pohledu na Severuse úzko.

,,Ne prosím,musíme tě zchránit,Severusi!"křičela roztržitě Hermiona a přitom jí stékaly proudy slz po tvářích.

Hermiona hledala ve své kabelce cokoliv,co by mu mohlo pomoct. Bohužel ale nenašla nic.

,,Ne,nech mě. Přišel můj čas."usmál se a Herimona se i přes srdcervoucí slzy snažila Severusovi úsměv oplatit.

,,Nikdy na tebe nezapomenu, Severusi Snape." dodala a chytla ho pevně za jeho chladnou ruku.

,,Pamatuješ na náš první polibek,Hermiono? Po tom plesu." zavzpomínal a Hermiona přikývla.
Vybavily se jí všechny vzpomínky společné se Severusem. Od prvního ročíku,kdy ho nenáviděla až po sedmý,kdy ho celým svým srdcem milovala.

,,Přísahám,že tě pomstím."zavzlykala odvážně.

,,Ach ta Nebelvírská odvaha.." ušklíbl se.
Bylo obdivuhoné,že zrovna teď měl na takové narážky pomyšlení.

Celou dobu si vzájemně hleděli jeden druhému do očí.

Oběma se jim vybavila vzpomínka na to,když Severus nechal Hermionu po škole kvůli tomu,že na něj byla drzá. Tehdy si začali povídat o svých životech a zjistili,že toho mají mnoho společného.

Vybavily se jim vzpomínky na to,jak Severus dlouho odmítal lásku Hermiony i přes to,že ji od úplného začátku miloval.

,,Byla jsi mi oporou v těch nejtěžších časech,Hermiono. Díky tobě se ve mně probudil dávno ztracený cit. A je to jenom tvoje zásluha."dodal během vzpomínání Severus.

Rychle se jim vybavila další vzpomínka.
Jedna z těch nejkrásnějších. Jak spolu tančili na plese. Hermiona ho odvážně požádala o tanec a on souhlasil.

Dva dny po jistém plesu proběhla jejich první opravdu krutá hádka,na kterou si v této poslední společné chvíli také vzpomněli.

,,Naše láska byla zakázaná,nepřípustná a bolestivá..ale stejně si svou cestu našla,a proto je to pravá láska."usmála se Hermiona na Severuse.

,,Bez tebe nechci žít." zavzlykala Hermiona rozhodně.

,,Ne Hermiono,ty budeš žít úžasnej život. Budeš mít skvělého manžel,úžasný děti které podědí tvou odvahu,inteligenci a krásu."
Hermiona zavrtěla hlavou a pevně objala jeho už skoro nehybné tělo.

Hermiona se otočila na kluky v pozadí a křikla:,,Tak dělejte něco! Harry! Zvládneš porazit Voldemorta,pokus se ho nějak uzdravit."

Hermioně před očima přeběhlo to,jak ho poprvé viděla.
Nad tou tehdejší nenávistí vůči němu se musela teď pousmát.

Bolestivě jsem se podívala na lásku svého života a snažila se mu věnovat upřímný úsměv.
Ten pocit beznaděje,když vám umírá před očima osoba pro kterou žijete,byl nepřála nikomu na světě. Větší bolest jsem nikdy necítila a jsem si jistá,že nikdy ani cítit nebudu.

,,Hermiono."zachraptěl a dal jí sladkou pusu na čelo.
,,Ne prosím,ještě chvíli vydrž."vzlykala zoufale.

Nebyla si schopná si připustit,že je tohle doopravdy konec.
Do teď si to vlastně neuvědomuje.
Bez něho to už nikdy nebudu ona. Věděla,že to žal je.Navždycky v ní bude chybět kus. Ten kus byl a vždycky bude on.

,,Udělala jsi ze mě lepšího člověka Hermiono,za to ti moc děkuju."

Zhroucená čarodějka zakroutila hlavou a zhluboka se nadechla,ačkoliv jí přes slzy moc dobře dýchat nešlo.

,,Vem si to,prosím."řekl ještě Severus a pomalí vytáhl z temně černého pláště dopis.
Podal ho Hermioně a ona na něj překvapeně hleděla. Její slzy ho trochu pokapaly.

,,Hermiono.."zakašlal a pomalu zavíral oči.
Ona mu zvedla hlavu a poslouchala,co jí chce ještě říct.
,,Vítězství si vyžaduje své oběti."dodal a Hermiona nemohla uvěřit tomu,proč má být obětí láska jejího života.

,,Miluju tě a budu,vždycky."rukou ji utřel slzu a poté odvrátil od Hermiony hlavu.

,,Severusi."zakřičela a snažila se ho probudit.
V hloubi duše moc dobře věděla,že je konec. Nechtěla si to ale připustit.

Zavřela oči,položila si hlavu a jeho nehybné tělo a hlasitě plakala.

,,Miluju tě a pomstím tě,Severusi Snapee."

Nezvládla přijmout,že tohle je konec.
Cítila se jakoby byla pod tou nejkrutější kletbou Cruciatus.

Nemohla dýchat,slzy jí stékaly po červeně zbarvených tvářích.
Pomalí vstala,zavřela mu oči a věnovala mu poslední pusu.
Poté pustila jeho ruku a pomalu odešla.
Odešla vstříc ačkoliv bolestivému,tak  novému začátku.