*o 7 dní později*
Je to tu, dáváme poslední krabice do auta. "Máte všechno? Nerad bych se kvůli vam vracel takovou dálku" ozval se na nás Petr. "Zase jednou příjemnej" strčí do mě Logan, jenom se začnu smát a hladim Sydney. "Carlosi! Logane! hněte těma línýma prdelema, už ať sme tam" křičí na nás máma roku. "Tak pjď Sydney, jedem domů," mluvim na ni když jí dávam do kufru, "Budem tam za chvíli, uvidíš".
"Nevim co na tom psovi vidíš, akorát dělá bordel a stojí peníze" "Žárlíš že jí mam radši než tebe, navíc stojí moje peníze, tak neměj péči jo a je to Sydney" odseknu a zavřu si dveře.
*o hodinu později*
"Dělejte, ať už můžu otevřít" buzeruje máma. Sotva jsem došel ke dveřím, už bylo otevřeno, jenom jsem si vzal krabici a rychle vyběhnul schody abych si zabral lepší pokoj. Položil jsem krabici na zem a šel pro další. Vzal jsem i Sydney. U dveří mě zastavil Petr: "Máme novej dům, tak toho psa vem na zahradu." "Nebude spát na zahradě, ty taky nemusíš jo a ještě jednou, je to Sydney." odstrčil jsem ho a šel dál. Krabici jsem položil k tý druhý, Sydney sundal obojek a šel si donosit věci. Když jsem všechno přines a vybalil, šel jsem do kuchyně, pro něco k jídlu. Po hodině zírání do lednice, jsem si vzal jenom broskev a šel pro Sydney. Vzal jsem jí na vycházku. Když sme se vraceli, byla tma. Ve skříni jsem si našel "pyžamo" a šel do koupelny, napustil si vanu a leh si do ní. "Carlosi? Jseš tu?" otevírá dveře Logan. "Ne asi ty demente a padej, jsem ve vaně!" "Mam ti od mámi vzkázat že se máš učit když už bude škola" "Nebudu se učit a padej" Hodim po něm botu. "Au, tos nemusel" hodí jí po mě zpátky. Chytnu jí a křičim na něj: "šmejde!" ..... "Určitě mam náladu na učení" přemejšlim když si oblíkam triko. "Zvedni prdel" peru se se Sydney o deku. Asi po pěti minutách jsem vyhrál a odstrčil jí. lehnul jsem si a ona do mě začala čumákem strkat. Zvednul jsem peřinu a ona pod ní vlezla. lehla si na muj polštář jako člověk. Po pěti minutách jsem usnul i já.
První část za mnou^^:DDD zas chyby no:DDD
