~2~

18 1 0
                                    

Dneska ráno jsem vstala jako druhá. Tamara seděla opřená o zeď a něco dělala na telefonu. Chvilku jsem přemýšlela ale pak jsem řekla,, Tak co jak jses vyspala? " otočila se na mě a odpověděla,, Vcelku dobře". Najednou mi na palandu vylezla Kessi.,, Ahoj holky Laura ještě spí. V kolik máme vlastně budíček? " a usmála se.,, Asi v 7:30" vyhrkla ze sebe Tamara. Jen jsem přikývla na souhlas. Najednou vylezla na palandu i Laura.,, Kolik je hodin? " zeptala se.,, 7:27" řekla jsem.

Šli jsme na snídani. Chutnalo nám docela dobře. Když jsme přišli na pokoj každá si z nás vzala svoji učebnici a sešit a vyšli jsme na louku kde byla asi polovina studentů.

Když přišli všichni žáci pan ředitel začal mluvit,, Milý žáci všichni budeme mít odděleně hodiny. Vzdušní půjdou na tam tem kopec s paní učitelkou Tarksnovou. " a všichni co uměli ovládát vzduch se přemístili na kopec. Tamaru jsem zahlídla byla tam úplně první. Pak jsem poslouchala dál,, Ohnivý půjdou k ohništi s paní učitelkou Dornovou. Všichni zemní půjdou ke skále s paní učitelkou Starnovou. A vodní půjdou k řece s paní Ramtlovou. " Vydala jsem se tedy k řece. Bylo nás tam asi 11 možná 12.

Začali jsme se učit. Po asi 20 minutách na paní učitelka řekla že můžeme začít s kouzly. Měli jsme za úkol udělat malou vlnu v řece. Všichni měli takovou třeba 50 centimetrovou. Dělali malí vlny. Pak přišel čas na mě. Tohle ale nikdo nečekal. Vytvořila jsem asi metrovou vlnu. Všichni na mě koukali s otevřenou pusou. Omylem ta vlna ale dopadla na jednoho kluka.,, Co děláš?! Jseš normální ty blbko! " rozkřikl se.,, Promiň moc se omlouvám" omluvila jsem se. Ale nezabralo to. Po chvilce jsem byla mokrá taky. Všichni se smáli až na paní učitelku která se ujmula slova.,, Nechte jí být měli byste se jí klánět. Je silnější než by všichni dohromady " usmála se na mě paní učitelka.

,, Je výjimečná maximálně na ubližovaní" slyšela jsem za sebou toho kluka na kterýho jsem poslala omylem tu vlnu. Hodila jsem na něj zlostný pohled. Hodina skončila a všichni šli na pokoje. Až na mě a toho kluka.

,, Já ti neublížila. Bylo to omylem! " vyjela jsem na něj. Jen se zašklebil.,, Kočička vytasila drápky" zasmál se. Ještě víc jsem se zamračila.,, Jak se vlastně jmenuješ? " zeptala jsem se a dali jsme se do kroku.,, Tony a ty?" zeptal se též.,, Betty" odpověděla jsem jednoduše.,, Hmm... Budu ti říkat kočičko" a nahodil provokativní úsměv. To mě dopálilo zastavila jsem se. Stáli jsme asi 11 mertů od řeky.
Najednou mi z ruky vystříkla silná nálož vody hned proti Tonymu. A zasáhla ho silně do břicha.,, AU ty zrůdo! Ty jsi monstrum. To neumí ani ten nejlepší a nejsilnější člověk co ovládá vodu! " dořekl.

Jen jsem tam stála a přemýšlela dala jsem se do breku nevím proč. Myslela jsem si že jsem monstrum. Ani jsem se  neomluvila a radší utekla z místa činu.

Ahoj čtenáři tak co jak se vám líbí moje 2. Kapitola. Má 487 slov. Kdybyste něco chtěli pište a zatím Ahoj💛💛

Škola pro odlišné 🔮Tempat cerita menjadi hidup. Temukan sekarang