~3~

9 0 0
                                    

Přiběhla jsem do ředitelný. Ani jsem nezaťukala. Podle toho vypadal výraz pana ředitele.,, Prvně se ťuká! "tak znělá první slova co jsem uslyšela.,,Pane řediteli já jsem monstrum" vykulil na mě oči.,, A na to jsi jak přišla? " zeptal se mě pán ředitel.,, Já nepotřebuji vodu k tomu abych jí mohla ovládat. Já si dokážu vytvořit vodu sama" dořekla jsem.,, To mi musíš ukázat" řekl pan ředitel a podal mi prázdnou sklenici. Chvilku jsem měla ruku nad sklenici a pak mi z ruky začala téct voda a asi v půlce skleničky se voda zastavila. Ředitel na mě koukal s otevřenou pusou.,, Ty jsi zázrak. Teď můžeš jít do svého pokoje. " řekl na to a já vyšla do svého pokoje.

Holky tam už byli a koukali na mě jako bych něco provedla.,, Kde jsi byla Betty?" vyhrkla Laura.,, Holky mě teče voda z ruky! " vykřikla jsem.,, Vždyť ti žádná voda neteče" ozvala se Kessi. Jen jsem zakroutila hlavou.,, Já to myslím tak že nepotřebuji vodu k tomu abych jí mohla ovládat " odpověděla jsem. Holky vypadali překvapeně až na Tamaru.

<Z POHLEDU TAMARY>
Byla jsem překvapena.,, Betty takový lidí se narodí jednou za 33 let! To znamená že jsi opravdu moc silná." Vykřikla jsem. Holky vyvalili oči.,, Cože?! " vyrvala ze sebe Betty.,, Ano, ale má to i své špatné důsledky ale ty už neznám. " dokončila jsem svou řeč. Holky pořád koukali a koukali.

<Z POHLEDU BETTY>
,, Půjdu do knihovny něco najít" řekla jsem přesvědčeně. A vyšla jsem. Se mnou šla Kessi. Když jsme přišli do knihovny nikdo tam nebyl. Bylo to zvláštní.,, Musíme si pospíšit " ozvala se Kessi.,, Proč?" řekla jsem nervózně a nejistě.,, Máme jen 10 minut než začne oběd " odpověděla mi Kessi.

Chvilku jsme hledali a našli. Našli jsme 2 knížky od jistého Argnose Elentora který ovládal vzduch ale byl stejně silný jako já. Usmála jsem se nevím proč. Cítila jsem že jsem s ním nějak spojena. Jedna kniha se jmenovala Legendární lidé  a druhá knížka se jmenovala Jak žijí Legendární lidé. Řekla jsem si že si je zítra přečtu. Potom jsme s Kessi vyšli na oběd. Bylo knedlo-vepřo-zelo a to my chutná takže jsem se najedla do sita.

Celý den jsem pak nic nedělala. Měla jsem pak jednu hodina a tam jsme si říkali o historii lidí kteří ovládají elementy. K večeru jsem se šla projít. Na lavičce jsem ale spatřila Tonyho a tak jsem šla za ním.,, Ahoj Tony " pozdravila jsem.,, Nech mě být. Jsi monstrum" odpověděl mi a odsunul se dál. Radši jsem odešla. Nemělo to cenu ale něco mě k němu přitahovalo ale nevím co.

Po večerce jsem šla hned spát.

Tak jak se vám líbí Kapitola? Jinak děkuji za 4 hlasování ❤️
Zatím Ahoj💛

Škola pro odlišné 🔮Onde as histórias ganham vida. Descobre agora