4. Kapitola

468 27 0
                                    

To ne, to ne...... Možná... Ale ne. Hlavou mi probíhalo tolik myšlenek, že jsem vůbec nepřemýšlela nad tím jak by se měl Christian zalíbit Kat. Takže teď jsem seděla na lavičce v parku před školou a vymýšlela různé plány a strategie. A musím vám říct, že mi to jde naprosto skvostně. Aaaaale..... Koho tady chci balamutit jde mi to příšerně. Takže vždy když jsem něco napsala jsem to hned přeškrtala. Zatím můj nejlepší nápad byl únos, ale myslím si, že to by se Kat úplně tak nelíbilo. No jo no jsem dohazovačka jako toaletní papír. Úplně na hov... Ehm ehm ehm.. Ne to nebudu říkat.

Proč ten zatracenej Christian chtěl za dohazovačku zrovna mě? Vždyť můj milostnej život je jako pustina. Nikde nic. Můj jedinej vztah trval 4 hodiny. A navíc bylo to ve školce s Ryanem Woodem. Půjčil mi na pískovišti svůj kyblíček. Však víte. Láska na první pohled. Stavěli jsme spolu hrady z písku. A po poledním dýchánku jsem ho načapala jak se na houpačkách drží s Jenny za ruce. S Jenny! Dokonce i svoje lego jsem mu půjčila! Ten hajzlík!

Co mám sakra vůbec dělat. To mám přijít a říct: ,, Hele Kat prostě se musíš dát dohromady s tímhle individuem jinak tě pobodám lžící?" Ne děkuji. Sotva jsem kamarádku získala... Nechci o ni hned přijít. S povzedechem jsem si svůj takzvaný "seznam" zandala s propiskou zpět do batohu a vydala se do školy.
_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _

,,No ták. Kde jen může být?" Naštvaně jsem hlavou bouchla do svojí skříňky až se ozval řinčivý zvuk. Blbá knížka do biologie. Vždycky když ji hledám tak se teleportuje na místo kam sem se před tím několikrát dívala, ale když ji potřebuji tak tam prostě není.

Koutkem oka jsem zahlédla Kat a Candy. Jakmile si mě Kat všimla něco svojí rudovlasé kamarádce špitla a už se hnala mým směrem.

Přišla ke mě a já se rázem ocitla v přátelském objetí. ,,Ahoj Kat" ,,Ahoj Rory" věnovala slabý úsměv, ale něco se mi na ní nezdálo. ,,Stalo se něco?" zeptala jsem se se znepokojením v hlase. Když jsem si ji lépe prohlédla viděla jsem černé fleky na jejím obličeji, které se snažila zamaskovat makeupem. A v ten moment mi to došlo. Brečela. ,,Co se stalo Kat?" Oči se jí začaly plnit slzami. Z oka jí vyjlouzla jedna neposlušná slza, kterou si hned opatrně otřela palcem aby si nerozmazala řasenku. ,,Stella" řekla tiše a poposmrkla. ,,Ona-ona je pryč" Naváhala jsem a sevřela ji v pevném objetí. ,,Ještě včera tady byla a dne-dneska je pryč",,To bude dobrý" řekla jsem jemně. Ona mi hlavu za zabořila zabořila do krku a začala tiše vzlykat. ,,Ššššš ššš. Nebreč" Ona se zájíkla a řekla: ,,Když ona byla skvělá" ,,Já vím. Já vím." Snažila jsem se ji útěšit a jemně jsem ji hladila po kaštanových vlasech. ,,Určitě to byla skvělá žena" špitla jsem a Katherine se ode mě zmateně odtáhla. ,,Cože?" Nechápavě jsem se na ni podívala a zopakovala předešlou větu: ,,Nooo, že to určitě byla skvělá žena" Katherine si otřela slzy a z úst se jí vydral smích. ,,Ale ne." Zakroutila se smíchem hlavou. ,,Stella je moje kočka" dodala a mě se na tváři objevilo pochopení. ,,Dneska ráno mamka vedla Molly do školy a proklouzla jim otevřenými dveřmi ven. Jakou dobu jsem ji hledala, ale nenašla jsem ji" dopověděla mezitím co si vyndala z batohu kartáč a začala si česat vlasy, které měla teď celé rozcuchané. ,,Ale tak třeba se vrátí" pokusila jsem se jí zlepšit náladu. Přece... Kde jinde by se měla tak dobře jako u vás?",,Taky v to doufám" řekla a hřeben zandala zpět do batohu. ,,Nicméně... Díky, že si mě vyslechla a nechala mě bulet na svém rameni" Na chvíli se zmlkla a poté dodala: ,,Víš... Jsi vlastně skvělá kamarádka. Nechápu proč se s tebou nikdo nebavil" špitla s úsměvem, který jsem ji hned opětovala mezitím co si narovnávala svoji sukni vínové barvy.

Poté jsme se rozloučily a já se vydala na hodinu biologie. V půlce cesty jsem ovšem zaklela, protože jsem si vzpomněla na jednu věc....Ta zpropadená knížka do biologie.

DohazovačkaWhere stories live. Discover now