Začíná mi připadá že již ani neexistuji. nedokáži ani říct jestli mi to vadí. Doma jsem za to ráda, čím méně o sobě dávám vědět, tím méně problémů. ale ve škole kde jsem ze začátku o sobě dává vědět, je to divné. Co když opravdu neexistuji a otec si mě vymyslel aby měl na kom si vylévat zlost. Co když jsem imaginární? Co když mě kvůli tomu většina ostatních nevidí?
jsem vážně pouze imaginární???
