Summer Love

Kapitola třináct

Louis

Na druhý den jsem se probudil kolem sedmé hodiny ráno, jelikož jsem se musel opět postarat o mamku. Nebylo to nic těžkého. Udělat snídani a vyměnit peřiny.

"Jak ti to vůbec jde s tvým novým kamarádem?", zeptala se tiše, mezitím co já odmýval nádobí.

"Ehm..."

"Oh... nebo je to více než jen kamarád?", zarazila se, poté se pousmala. Lehce jsem se uculil a zahleděl se na bublinky v dřezu.

"Já nevim... ale myslím, že ano...", odpověděl jsem a podíval se na ni.

"Už jste si dali nějaký ten polibek?", zeptala se a já přikyvl.

"Ano, dali"

"No... dle mého názoru si přátele jentak polibky nedávají...", řekla mamka a já se pousmal. Chtěl jsem něco říct, ale ozval se zvonek.

"To bude Sydney", řekla mamka a já odložil hadr.

"Otevřel bys ji?", zeptala se mamka.

"Jistě", odpověděl jsem ji přívětivě a rozešel se směrem k vchodový dveřím. Sydney je nejlepší kamarádka mamky. Natáhl jsem se pro kliku a otevřel.

"Ahoj, Syd"

"Loui! Paneboze, ty jsi vyrostl?!", vyjekla a chytla mě za tváře, za které začala neomaleně tahat a všechno možné. Tohle nesnáším...

"Jo, vyrostl", prohlásil jsem pro její potěšení s falešným úsměvem na tvari.

"Pojď dal", řekl jsem a dostal se z jejího sevření.

"Dobrá". Vesla dovnitř a svlékla ze sebe kožešinový kabát, který odložila na věšák. Společně se mnou přešla do obýváku, kde ležela mamka.

"Ahoj, broučku!"

"Zlatí!", uvítali se navzájem polibky ze stran.

"Jak se máš?", zeptala se Sydney mé mamky.

"Skvěle. Že ty jsi zhubla?"

"Ano! Všimla sis?!". Zase ty babské řeči.

"Takže zpátky k tématu. Mamky věci jsou v tady té tašce, je tam vše, co je potřeba. Prášky, mastičky, a podobně", přešel jsem k Sydney a tašku s věcmi ji předal.

"Dobře"

"A prášky jsou ráno a večer, ráno před snídaní a večer po večeři, chapem?", zeptal jsem se.

"Ano, Lou. Chápu", řekla Sydney a zasmala se.

"Nerikej mi "Lou"", zabručel jsem a mamka se Sydney se zasmáli.

"No jo no, puberťak", řekla mamka a stěží se zvedla.

"Opatrně, mami?!"

"Co naděláš...", dořekla svou poznámku a pak jsem ji pomalu pomohl na vozíček, na který velkou rychlostí dosedla.

"Sedí se ti fajn?", zeptal jsem se starostlivě.

"Ano, úžasně", odpověděla.

"Tak pojedeme", rozhodla Sydney a chytla vozíček za zadu, za držátka.

"Hlavně žádný blbosti", řekla mi mamka a pak mi věnovala polibek na čelo.

"Neboj se", usmál jsem se na ni. Vyprovodil jsem je před dům a pak zavřel dveře. Vydechl jsem. A teď mám dům celý pro sebe...

Najel jsem na skupinu, co mám s mými přáteli a rozklikl ji.

Me: Takže, kdo dneska dorazí?

Hazza: Já určo☺️

Eleanor: Taky🙋🏼‍♀️

Zee: Počítejte aj se mnou😜

Tom: Já bohužel nemohu

Shawn: Se mnou taky nepočitejte, jedeme s Camillou k jejím rodičum🥴

Me: Škoda, tak příště

Eleanor: Konečně uvidime toho tvého amanta🤪

Zee: To jo no, už se nemůžu dočkat😏

Hazza: Určitě nebude tak dokonalý😑

Shawn: Tady někdo žárlí🤣

Tom: A ten někdo je Hazzik😄

Hazza: Nežárlím!

Hazza: A nechte toho!

Me: Přijďte kolem sedmé👍🏻

Zee: Budeme tam

Přejel jsem na chat s NiNim a napsal mu.

Me: Takže kolem sedmé, baby💙

Niallík💎: Dobře☺️

Niallík💎: Čekej mě tam

Me: Nemůžu se na tebe dočkat🙈

Niallík💎: Já na tebe taky ne😘

Niallík💎: Už abych u tebe byl🥰

Me: Dočkáš se😋

Niallík💎: Já vím, tak já se jdu připravit🙈

Me: Jen jdi, tak zatím pa💙

Niallík💎: Papa💙

Další kapitola vyšla po nějaké době😘